Semena a osiva exotických rostlin, zeleniny, bylinek a květin
Zahradnictví specializované na prodej Host

Cactaceae (Kaktusovité)


Pro Čechy je to velmi známá čeleď, přestože u nás kaktusy nerostou. Také mezi významnými botaniky-kaktusáři se vyskytuje jedno české jméno a to Alberto Vojtěch Frič 1882 - 1944 (o jeho cestách vyšel také komix v ABC v rámci cyklu Lovci zelených pokladů). Mnoho evropských sbírek je založeno na semenech dovezených českými dělníky, kteří do Ameriky jezdily na montáže. Některé druhy byly dokonce díky těmto zásilkám zachráněny před vyhynutím. Podle různých taxonomických pojetí existuje 120 - 220 rodů.

Název pochází z řečtiny. Vyskytují se především v Jižní a Severní Americe. Díky lidem se však rozšířily na všechny kontinenty. Patří mezi sukulenty. Většině z nich vyhovuje prostředí polopouště a stepy. Méně pak pouště a 1/20 dokonce na deštné pralesy s druhy epifyticky rostoucími na stromech, kterým vyhovuje rosení - např. Rhipsalis (Věšák). Z westernů lidi znají hlavně veliké několikametrové obry. Většina druhý ale nepřerůstá výšku 20cm. Celkový rozptyl je pak od 5mm po 15m. Vysoké druhy pak slouží často ptákům pro vybudování si hnízda jako náhražka dutin ve stromech. Člověk kaktusy kromě okrasné hodnoty využívá také v potravinářském průmyslu zejména k výrobě alkoholických i nealkoholických nápojů.

Typickým znakem kaktusu je areola, což je zakrnělá postranní větev. Listy jsou pak přetvořené v trny, které slouží jednak k odrazení zvířat k jejich poškození, ale vytvářejí také alespoň nějaký stín. Druhy které naopak rostou ve vysokých polohách jsou ochlupené. Povrch (kutikula) je velmi tuhý, aby dokázal odolávat ostrému sluníčku a teplu a zabraňoval tak odpařování vody. Květy jsou u kaktusů obzvláště krásné. Mohou nabývat různých barev. Například rod Mammillaria je známý tím, že květy vyrůstají na koncích stonků kolem dokola ve věnečcích. Dále asi každý bude znát vánoční kaktus.
Podle místa výskytu vyplývá, že většině kaktusů vyhovuje mírná zálivka, dobře propustný písčitý substrát (je ovšem nutné do něj dodávat minerály v hnojivu) a plné slunce. Na zimu snížit teplotu na 5 - 10°C a nezalévat vůbec. Tato fáze je většinou nutná k tomu, abyste rostliny donutily ke květu.

Množí se drobnými semeny nebo řízkováním. Oblíbené je také roubovaní. (Komerčně nabízené roubovance se mi zdají být ovšem kýčovité, což prezentuji čistě jako můj osobní názor.)

Zdroje:

Mezi rody této čeledě patří:


Acanthocalycium
Acantholobivia
Airampoa
Ariocarpus (Ariokarpus)
Armatocereus
Astrophytum (Astrofytum)
Austrocactus
Austrocylindropuntia
Aztekium
Blossfeldia
Browningia
Cactus
Carnegiea
Cephalocereus
Cereus
Cleistocactus (Kleistokaktus)
Coleocephalocereus (Koleocefalocereus)
Copiapoa (Kopiapoa)
Corryocactus
Corynopuntia
Coryphantha (Koryfanta)
Cumulopuntia
Cylindropuntia
Dendrocereus
Denmoza
Digitostigma
Discocactus
Disocactus (Disokaktus)
Dolichothele
Echinocactus
Echinocereus (Echinocereus)
Echinofossulocactus
Echinomastus
Echinopsis
Encephalocarpus
Epiphyllum (Epifylum)
Epithelantha (Epitelanta)
Eriosyce
Escobaria
Espostoa
Eulychnia
Ferocactus
Frailea
Geohintonia
Gymnocalycium
Haageocereus
Harrisia
Hatiora
Hylocereus (Hylocereus)
Isolatocereus
Lepismium
Leuchtenbergia
Lophophora (Ježunka)
Maihuenia
Maihueniopsis
Mammillaria (Mammillaria)
Matucana
Melocactus
Micropuntia
Mila
Neobuxbaumia
Neolloydia
Neomammillaria
Neoporteria
Neoraimondia
Neowerdermannia
Obregonia
Opuntia (Opuncie)
Oreocereus
Oroya
Pachycereus
Parodia
Pediocactus
Pelecyphora
Pereskia
Pfeiffera
Pilosocereus
Quiabentia
Rebutia (Rebucie)
Rhipsalidopsis (Velikonoční kaktus)
Rhipsalis (Věšák)
Schlumbergera (Vánoční kaktus)
Sclerocactus
Selenicereus
Stenocactus
Stenocereus
Stetsonia (Stetsonie)
Strombocactus
Tephrocactus
Thelocactus (Telokaktus)
Trichocereus
Trixanthocereus
Turbinicarpus (Turbinikarpus)
Weberbauerocereus
Weingartia
Wigginsia
Zygophyllum (Kaciba)
(c) Aleš Kyral 2007 - 2017