Semena a osiva exotických rostlin, zeleniny, bylinek a květin
Zahradnictví specializované na prodej Host

Články

Rozdělení evropských druhů

Vytrvalé - acre – Evropa , severní Afrika – 0 – 2500 m - album – Evropa – 0 – 2500 m - alpestre – Evropa, Turecko – 1500 – 3000m - amplexicaule – Maroko,Portugal.,Španělkso, Tuecko -1000 – 2200m - anglicum – západní Evropa, Ukrajina, Portugalsko – 0 – 2300 m - apoleipon – centrální Řecko – 1500 – 2200 m -

Sedum hernandezii

Poměrně nedávno objevený druh ( 1988) mexického rozchodníku je okrasou každé sukulentářské sbírky. Sedum hernandezii mám ve sbírce pět let . Rostlinu jsem získala jako malý řízek, který velmi ochotně zakořenil a během krátké doby vytvořil několik odnoží. Dnes už je toto sedo už pořádným mohutným trsem. Před třemi roky jsem ho

Sedum morganianum

Pro své dlouhé stonky, které dorůstají i více jak 1 metr je nazýván tento mexický rozchodník Cola de Burro – oslí ocas. V kultivaci se vyskytuje od roku 1935. Rostlinu přivezl Eric Walther, botanik Golden Gate Park v San Francisku, když ve státě Veracrus hledal nové druhy Echeverií. K nálezu této rostliny se váže

Sedum rubrotinctum

Se Sedum rubrotinctum jsem bojovala několik let. V době, když jsem začínala pěstovat sukulentní rostliny, v samých začátcích, jsem měla pár druhů sukulentů, které jsem zimovala na okenním parapetu při běžné pokojové teplotě. Díky nevhodným podmínkám a minimálním zkušenostem, jsem tenkrát ztratila poměrně dost krasulek, které nyní horko těžko opět získávám do sbírky. Mezi několika

Rod phedimus

Druh Oblast výskytu Barva květů P. aizoon Rusko, Mongolsko, Čína,Japonsko zlatožlutá P. ellacombianus Japonsko, Korea zlatožlutá P. floriferus Čína zelenožlutá P. hybridus Rusko, Asie , sev. Evropa zlatožlutá P.kamtschaticus Rusko, Čína, Japonsko, Korea zlatožlutá P. litoralis

Sedum sichotense

Phedimus sichotensis Sedum sichotense je vzácným  druhem pocházejícím z oblastí východní Ukrajiny. Rostlina  je drobného, vzpřímeného  vzrůstu, dosahující pouze do výšky 10 cm. Sedum sichotense je velmi často zaměňováno za drobné formy Sedum kamtschaticum. Rozlišení obou druhů je téměř nemožné, pokud nemáte vedle sebe rostliny  k porovnání. Sedum sichotense má purpurové stonky a mírně vzpřímené listy. Při porovnání

Sedum ellacombianum

Phedimus ellacombianus Sedum ellacombianum je nápadným a nezaměnitelným druhem pocházejícím z japonského ostrova Hokkaido a Korei. Charakteristické pro tuto rostlinu jsou listy hráškově zelené barvy, která se nemění na odstíny červené ani na slunečném stanovišti. Rostlina vytváří husté, rozprostřené porosty kopečkovitého tvaru, dorůstající do výšky 10 cm. Ty jsou v letním

Sedum obtusifolium

Phedimus obtusifolius V Turecké Anatolii  roste nádherný druh rozchodníku, který je skutečnou ozdobou každé zahrady, Sedum obtusifolium. Růžovokvětý , dalo by se říci v květu polokeřík, který má nezvyklý nejen vzhled ale i  formu růstu. Na podzim se vytváří skupina plochých růžic těsně přimknutých k zemi. Po přezimování se na jaře začne objevovat stonek , přisedlé

Jak se budí princezny

Tak tu máme konečně jaro. Letošní zima byla skutečně pro některé  druhy rozchodníků opravdu náročná. K mému velkému překvapení došlo k poměrně velkým ztrátám u běžných evropských druhů, jako jsou Sedum hispanicum minus, Sedum hispanicum minus Aureum , Sedum dasyphyllum a Sedum forsterianum. Tyto druhy mi téměř uhynuly a z bohatých trsů zbyly jen kousky , které

Kalanchoe x houghtonii

Problémem některých rostlin je to, že jsou snadno pěstovatelné. Pak si jich nikdo neváží. Snadno o ně pak přichází a ze sbírek se postupně vytratí. Po určité době už jsou nedosažitelné. Zastavte se však někdy, zadívejte se, postůjte a vnímejte detaily. Většinou zjistíte, že to jsou fascinující a překrásné rostliny. Jejich vitalita, proměny v ročních

Sedum populifolium

Pokud bychom hledali skutečně odolný sukulent do zahrady, pak by to rozhodně vyhrálo Sedum populifolium – nově zařazené mezi Hylotelephia. Tento rozchodník vyniká jak svou odolností, aby ne, pochází z ruské oblasti  jezera Bajkal, tak zcela určitě pro rozchodníky vynímečou formou růstu. Jedná se totiž o dřevinu. Sedum populifolium je zcela se vymykající klasickým představám

Aloe pictifolia

Aloe pictifolia je  středně velký druh se šedavě zelenými listy pokrytými  oboustranně  velkým množstvím bílých skvrnek. Od toho je také odvozeno jméno – tečkované listy. Rostliny obvykle tvoří malé skupiny až sedmi rozet , každá dorůstající v průměru až 20 cm.  Listy jsou až 15 cm  dlouhé u báze 2,5 cm široké.   Obě plochy

Eucomis bicolor

Jak mě Jirka Moule v jednom z komentářů našich stránek upozornil, že kromě Eucomis autumnalis je velmi oblíbeným a hojně pěstovaným i další druh Eucomis bicolor. Pojďme si tedy něco o této africké rostlině říci něco víc. Chocholatice pěstuji již nějakou dobu a kdybych měla vyjádřit jedním slovem charakteristickou vlastnost vystihující tuto cibulovinu napadá

Echeveria strictiflora

Do naší sbírky echeverií v časném jaře loňského roku  přibyla i jedna  středně velká, pomalu rostoucí rostlina s nápadnými modrozeleným listy,  jejichž horní třetina je ozdobena výraznou červenou linkou. Ač menší druh, je  díky svému výraznému vybarvení  Echeveria strictiflora velmi nápadná. V odborné literatuře je druh popisován jako náročnější pro kultivaci. I my jsme měli zpočátku trošku problémy,

Delosperma napiforme

Většina z nás zná delospermy jako nízké, poléhavé nebo plazivé rostliny, převážně vhodné pro pěstování ve skalce. Ale mezi těmito druhy  se vyskytují jedinci, kteří jednoduše svým vyjímečným vzhledem potvrzují pravidlo. Takovým druhem je bezesporu Delosperma napiforme ,více známá pod jméne Mestoklema macrorhizum, kaudiciformí druh z čeledi Aizoaceae. Hned na první pohled je rostlina nápadná

Pachypodium namaquanum

Pachypodium namaquanum , čeleď: Apocynaceae,  se řadí do skupiny velkých sukulentů rostoucích ve vyprahlých  oblastech Severního  Kapska a jižní Namibie. Nalezeme jej v  suchých skalnatých pouštích v nadmořských výškách od 300-900 m nad mořem.  Tyto skalnaté  svahy a kamenité kopce jsou vystaveny letním období  extrémním podmínkám horkého vzduchu a silného větru.  Podnebí je  zde drsné

Sedum stahlii

Poměrně často pěstovaný druh mexického rozchodníku  i když často bývá  nepojmenovaný, občas pod špatným jménem Sedum hernandezi. Sedum stahlii je charakteristický svými červenohnědě vybarvenými, křižmoprotistojnými,  jemně ochlupenými , fazolovitými listy. Je drobnějším druhem a  pokud ho pěstujete na přímém slunci, jsou stonky až do výšky 18 cm vzpřímené, listy hustě stěsnané a výrazně vybarvené. Pokud

Aloe aristata

Aloe aristata je charakteristické svým velkým   množstvím listů s typickým jehlicovitým zakončením a typickými  tečkami s ostnitým zakončením. V době květu jsou určující  papírové listeny, které se objevují na květním stvolu. Druh se  řadí do skupiny jihoafrických zakrslých aloí, společně s dalšími pěti druhy, kterými jsou  A. bowiea, A. brevifolia, A. humilis, A. longistyla,

Agave neomexicana – mrazuvzdorná exotika

Agave neomexicana je jeden z nejkrásnějších zimovzdorných (odolných mrazu)  druhů sukulentních rostlin . Oblastmi jejího výskytu jsou státyUSA – Texas, New Mexico a na severu Mexika, kde roste na skalnatých vápencových stráních a pastvinách,  v nadmořských výškách okolo 1200 metrů. Svou odolností vůči mrazům, až – 29°C. se řadí mezi neodolnější sukulentní  druhy, vhodné pro

Kalanchoe rhombopilosa

Drobný, skvostný keříček, výrazně vybarvené a s interesantními, poutavými tvary listů, které však i při nejslabším doteku pouští stonku a padají k zemi. Tuto rostlinu v přírodě najdeme pouze uprostřed trnité buše, často výrazně hustě zapojené. Není divu, že spatřit K. rhombopilosa ve změti dřevitých stonků, pichlavých větví, opadaných listů a klacíků je velmi nesnadné.

nejnovější 147 148 149 150 151 152 nejstarší
(c) Aleš Kyral 2007 - 2016