Články
Rád říká, že ho kopce vždy tahaly za rukáv. Fotografii naprosto propadnul až jako čtyřicátník. Od té doby na ni nedá dopustit.
Blíží se doba k setí ozimé cibule a salátu, špenátu či polníčku. V zimě můžete mít na záhonech ještě další druhy zeleniny. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
spíše rezervovaně. Přesto mnoho zahrádkářů plánuje svou práci v zahradě podle lunárního cyklu. Když měsíc přibývá, sklízejí léčivé rostliny, za úplňku pak jejich kořeny, když ubývá, sejí semínka a vysazují sazeničky…
„Globální boj za záchranu biodiverzity prohráváme a přes všechno úsilí děláme příliš málo a příliš pozdě,“ tvrdí host Leonarda Plus, biolog, teolog a etik Marek Vácha.
Stovky kubíků bahna a sedimentu, větve, trávu a plevel odstranily Lesy České republiky (LČR) z potoka Polomina v Tasově na Žďársku.
V České republice letos bude málo lesního medu. Včelám totiž nepřálo počasí ani změna hospodaření.
Úroda některých podzimních druhů ovoce bude stejně jako u letních meruněk nebo třešní slabší. Sadaři začínají v těchto dnech se sklizní švestek nebo třeba některých druhů jablek. A spokojenost letos zavládne nejspíš jen s jedním druhem ovoce.
V Moravské Třebové už nejsou po městě velkoobjemové kontejnery na ukládání bioodpadu. Pracovníci technických služeb je v těchto dnech z dvaceti stanovišť odstranili. Lidé do nich totiž vyhazovali nejen trávu a listí, ale i větvě stromů, plastové láhve a například i zbytky potravin.
Letošní sezóna je pro záchranné stanice volně žijících zvířat extrémní. Může za to množství turistů v české přírodě. Je chvályhodné, že lidé vyhledávají krásu české přírody, ale přináší to i negativní účinky. Lidé totiž zachraňují zvířata, která to nepotřebují. Potvrzuje to i vedoucí Záchranné stanice Zelené Vendolí Josef Zelený.
žádný užitek. Jiné naopak plodí, ale nevypadají nijak vkusně. My vám představíme tři keře, u kterých můžete na jaře a v létě obdivovat nádherné květy a na podzim sklízet šťavnaté plody. Není to ta nejlepší kombinace?
zahradu do barev indiánského léta. Díky květům s výrazným středem bývají opravdu nepřehlédnutelné. Navíc kvetou až do začátku podzimu.
samotném finále pěstování, měli byste věnovat pozornost muchničkám. Jejich larvy se specializují se na různé druhy zeleniny. Které druhy muchnic škodí nejčastěji a jak před nimi úrodu bránit?
Poslechněte si, jak les a jeho budoucnost vnímají lesní hospodář Milan Hron, pedagog Jan Froněk a teoretička Noemi Purkrábková.
Větší zájem turistů o České Švýcarsko automaticky znamená víc práce pro strážce tohoto národního parku. Jak zjistil letní reportér Radiožurnálu Ondřej Vaňura, lidé dohlížející na pořádek v této nádherné lokalitě Ústeckého kraje musí být ve službě vybaveni fyzickou kondicí i nutnou dávkou výřečnosti.
Minulý rok prognózy říkaly, že vstoupíme do sedmého suchého roku a podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu se nepletly. „Zdá se, že to tak není, ale pokud nepřijde pořádná zima, budeme mluvit o dalším suchém roku,“ vysvětluje Mark Rieder. Zažíváme letos typické středoevropské léto? „To vypadá tak, že srážky chodí pravidelně a teploty jdou přes 30 stupňů jen ojediněle. Letošní léto mi takové připadá.“ A jak lépe hospodařit s vodou? Poslechněte si celý rozhovor!
Krkonoše nejsou jen ideálním místem pro výlety a sport, ale jsou také lokalitou zaslíbenou včelařům. Ti si v nejvyšších českých horách pochvalují například čistou netknutou přírodu, díky které je podle nich pak med kvalitní. Reportér Radiožurnálu Ondřej Vaňura zjistil, že se včelí úly čím dál víc objevují i na menších zahrádkách a krkonošských loukách.
Rohaté krásky člověka provázejí už bezmála 10 000 let, koza byla totiž jedním z prvních domácích užitkových zvířat, která k sobě člověk připoutal, aby mu pomáhala v nelehkých podmínkách přežít. Dnes se podíváme na Podzvičinsko, kde bydlí Lenka Lacinová, která za produkty své kozí farmy obdržela už nejedno ocenění Regionální potravina.
Letošní Klimakemp hnutí za klimatickou spravedlnost Limity jsme my se i kvůli koronaviru rozpadl do několika událostí. Ze vzdělávací části Klimakempu se stala letní škola na kolech – Klimajízda. Sedm dní v sedle mezi Sokolovem a Ústím nad Labem znamenalo možnost setkat se s místními a vyslechnout si jejich pohled na plánovaný útlum uhelné energetiky. Po cestě se konaly diskuse, ale došlo i na koupání nebo degustaci v místním vinařství.
pochoutkou, ale i šetrným přírodním projímadlem? A že fíkovník má zajímavý a složitě propracovaný způsob opylování, který zajišťují vosičky fíkovnice, které se ve fících zároveň rozmnožují?
hojně pěstovaným rostlinám. Vedle oblíbeného ibišku syrského se stále častěji pěstuje ibišek bahenní. Jeho květy dosahují průměru dezertního talíře a jsou opravdu nepřehlédnutelné.
nepřihlášen
