nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 287x
Ovoce : Magnoliopsida / Sapindales / Anacardiaceae
Pochází především ze subtropů a tropů Asie, Malajského poloostrova, Bornea a Sumatry. Jedná se obvykle o stálezelené stromy dorůstající výška ž 30m. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, kožovité, střídavé, celokrajné, seskupené na koncích větví. Kvete v terminálních nebo úžlabních latách, jsou malé, samčí i oboupohlavné na jediné rostlině, kalich je 4 - 5tilaločný, korunních lístků je 4 - 5 (i 6), bývají úzké, střechovité, na vnější straně holé, tyčenk bývá (1 -) 5 (i 12), nejsou sejné, obvykle 1 - 2 fertilní, semeníky volné, přisedlé, s 1 pouzdrem. Plodem je vejčitá až ledvinovitá dužnatá peckovice se zploštělým semenem. Mango které znáte z obchodu je druh M. indica.
Synonyma: Phanrangia
Patří mezi endemity Indonésie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Patří mezi endemity Malajského poloostrova. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 30m. Listy jsou kožovité, obkopinaté, lopatkovité nebo eliptické, dlouhé 1,7 - 4cm, široké 0,5 - 1,2cm, na konci špičaté nebo tupé, žilnatinu tvoří 18 - 35 párů na spodní straně vyniklých žilek, na horní pouze mírně a řapíky jsou zploštělé, dlouhé 2 - 4,5cm. Kvete v terminální pyramidální ochlupené husté latě o délce 40 - 60cm, postranní větve jsou dlouhé do 15cm, listeny vejčité, dlouhé 1 - 1,5cm, stopky chybí, kalich 5tilaločný, laloky kopinaté, dlouhé 1,1 - 1,2cm, na vnější straně drobně ochlupené, korunní lístky růžovofialové, lopatkovité nebo úzce eliptické, dlouhé 2 - 2,5cm, široké 5mm a semeníky mírně obvejčité o průměru 1,5mm. Plodem je suchá eliptická až téměř obvejčitě podlouhlá peckovice délky 10 - 15cm, šířky 7 - 9cm s šedobílou nebo narůžovělou dužinou.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Bangladéše, Kambodži, Číny, Indie, Myanmaru, Nepálu a Thajska. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky 6 - 20m. Větve jsou tmavěhnědé a holé. Listy jsou kopinaté, dlouhé 15 - 24cm, široké 3 - 6cm, špičaté, báze klínovitá, okraj celokrajný, horní strana lesklá, žilnatinu tvoří 16 - 20 párů žilek vyniklých z obou stran a řapíky jsou dlouhé 3 - 7cm. Kvete v terminální holé latě o délce 15 - 33cm, květy jsou bílé, stopky dlouhé 3 - 8mm, kališní lístky vejčitě kopinaté, velké 3,5mm, korunní lístky kopinaté, dlouhé 7mm, široké 1,5mm. Plodem je zkoseně vejčitá peckovice délky 6 - 8cm, šířky 4 - 5cm obsahující kulovitou pecku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Patří mezi endemity Indonésie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Malých Sundách, Sulawesi a Moluckých ostrovech v podobě stromu. Dorůstá výšky do 30m při průměru kmene do 80cm. Borka je nažloutlá až tmavěhnědá, drsná a hluboce rýhovaná. Listy jsou téměř kožovité, eliptické (i obkopinaté nebo kopinaté), dlouhé 4 - 35cm, široké 2 - 9cm, báze klínovitá, konec špičatý nebo tupý, žilnatinu tvoří 14 - 23 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 1 - 5cm. Kvete v terminální nebo i úžlabní pyramidální holé latě o délce do 20cm, postranní větve jsou dlouhé do 11cm, listeny 3úhlé nebo vejčité, velké 1mm, stopky dlouhé 0,3mm, kalich 4laločný, laloky vejčité nebo eliptické, velké 2 - 2,5mm, holé, korunní lístky eliptické (i vejčité), dlouhé 3 - 4,5mm, široké 1,5 - 2,5mm, bílé, semeníky téměř kulovité, široké 2mm. Plodem je suchá nažloutlá kulovitá peckovice o průměru 3,5 - 4,3cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. glauca
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Patří mezi endemity Indonésie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z východní a jižní Asie. Kříženec M. indica a M. foetida. Patří mezi stálezelené stromy. Dorůstá výšky 7 - 30 (i 35)m při průměru kmene 0,2 - 1m. Borka je šedá, hladká nebo rýhovaná. Listy jsou kožovité, dlouhé 9 - 35cm, široké 3 - 10cm, kopinaté, báze klínovitá nebo tupá, konec špičatý (i tupý), žilnatinu tvoří 15 - 26 párů žilek vyniklých na spodní straně a řapíky jsou dlouhé 2 - 7cm, listeny jsou vejčité nebo vejčitě podlouhlé, dlouhé 1 - 2mm, stopky dlouhé 1,5 - 1,8mm, květy vonné, kalich 5tilaločný, laloky vejčité, eliptické (i kopinaté), velké 2 - 3mm, holé (i na vnější straně drobně ochlupené), korunních lístků 5, žlutobílé, později červené, eliptické až kopinaté, dlouhé 4 - 6mm, široké 1,5 - 2,5mm a semeníky jsou téměř kulovité o průměru 1mm. Kvete v terminální nebo i úžlabní pyramidální holé nebo řídce ochlupené husté latě o délce 12 - 50cm, postranní větve jsou dlouhé do 18cm. Plodem je tmavězelená zkoseně vejčitá až široce eliptická peckovice délky 10 - 13cm, šířky 7 - 10cm se žlutou nasládlou ne zvláště příjemně vonnou vláknitou dužinou. Slupka je zelená, tlustá do 2mm, hnědočerveně tečkovaná a pecka je bílá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. foetida var. bakkill, M. foetida var. bombom, M. foetida var. kawini, M. foetida var. mollis, M. foetida var. odorata, M. oblongifolia, M. x odorata var. pubescens
Patří mezi endemity Srí Lanky.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Dobrý den, potřebuji poradit kde nechat naroubovat mango, které je vypěstované ze zasazené pecky a zda jak docílit toho, aby v Českých podmínkách rodilo ovoce. Děkuji za odpověď, Helen
Dobrý den, už druhým rokem pěstuji mango, které sem si zasadila z pecky. Chci se zeptat, kdy je vhodné roubování. Ani nevím, kde bych měla nechat mango naroubovat, budu ráda za jakoukoliv radu. Děkuji
Prosím o radu.před třemi lety jsem zkusmo dala několik pecek ze zde koupeného manga do skleníku a jedna pecka vzešla.Dnes má rostlina asi 80cm,mám ji v zimě doma a v létě na terase.Roste stale do výšky,nijak nevětví.Jak moc v květináči vyroste?Může se tvarovat? Děkuji.Čiháková
Prosím, letos jsem na Mauriciu ochutnala mango-mandarinku, anebo asi spíše mandarinko-mango. Tvar manga s příchutí mandarinky. Dužina byla sytě krásně oranžová, možná mírně do nádechu červené. Chuť božská, sladká. Nevíte, jaký má přesný název a zda je možno někde sehnat rostlinu tohoto druhu ? Děkuji. Szabóová
Prosim o radu. Mam v kvetinaci 8 mesicu stare mango,priblizne 30cm vysoke.Co s nim dal?Jak casto presadit,jak hnojit?Dekuji.Havlikova
