karta rostliny zobrazena tento rok 21x
Subtropické keře : Magnoliopsida / Lamiales / Lamiaceae / Colquhounia
Roste v Číně a Myanmaru v podobě keře. Dorůstá výšky 2m. Větve jsou hustě jemně ochlupené. Listy jsou úzce vejčité, tmavězelené, jemně pilovité, špičaté, dlouhé 2,5 - 11cm, široké 1 - 5,5cm, spodní strana je hustě ochlupená a řapíky jsou dlouhé 1 - 4,5cm. Květenství má délku 3 - 4cm, tvoří jej 2 - 6tičetné lichopřesleny, vlastní květy mají listeny délky 1 - 1,5cm, stopky jsou dlouhé 2 - 3mm, kalich má délku 5mm, koruna je žlutá až růžovofialová, dlouhá 2cm, trubka je dlouhá 1,2cm a horní pysk má délku 8mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Caryopteris fluminis, C. decora, C. elegans var. pauciflora
Rodové jméno bylo vybráno na počest skotského sběratele Roberta Colquhouna. Roste o Himálaje přes Čínu po Malajský poloostrov v podobě stálezeleného nebo částečně stálezeleného keře či polokeře. Dorůstá výšky 1 - 3 (i 4)m. Větve jsou 4hranné. Listy jsou vstřícné, drobně zubaté, dlouhé 3 - 12cm, široké 1 - 6cma aromatické. Květy jsou dlouze trubkovité a 2pyské, koruna žlutá až růžovofialová se 4mi tyčinkami a jsou seskupené v chudých lichopřeslenech.
Vyhovuje ji plné slunce, dobře propustná půda a chráněné místo. Částečně je mrazuvzdorná.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Existuje až 7200 druhů a až 263 rodů. Drtivá většina náleží mezi byliny, vzácně se jedná o keře nebo dokonce stromy. Najdou se mezi nimi jednoletky, dvouletky i trvalky. Lodyha mívá čtvrcový průřez. Listy jsou protistojné nebo specielně i křížmostojné. Čepele mívají pilový nebo vroubkovaný okraj bez paistů. Kvete oboupohlavnými pyskatými květy v lichopřeslenech. Plodem je zpravidla tvrda, méně častěji peckovice nebo tobolka. Často bývají využívány v kuchyni do salátů nebo jako koření. Dále se u nich projevují léčivé účinky a používají se také jako zdroj éterických olejů.
Zdroje:
literatura: