Listnáče :
Magnoliopsida /
Fagales /
Fagaceae
Roste v Evropě, Asii a Severní Americe v podobě opadavé jednodomého stromu s hustou kulovitou rozkladitou korunu a vytváří tak dokonalý stín propouštějící jen minimum světla. Dožívá se stovek let. Větve mají vřetenovité špičaté pupeny. Listy jsou střídavé, zubaté nebo téměř celokrajné, zvlněné a v mládí ochlupené. Květy jsou málo nápadné, jednopohlavné, samčí květy vytvářejí dlouhé stopkaté svazečky, tyčinek je 8 - 16, samičí jsou 2 - 4četné uzavřené ve 4dílné číšce, semeníky jsou 3pouzdré (po 2 vajíčcích na pouzdro). Plodem je vejčitě 3úhlá nažka - bukvice, seskupená po 1 - 3 v dřevnaté z vnější strany ostnité číšce. Mohou se používat úspěšně také k vytváření živých plotů, stěn, apod. Je vhodný pro bonsajové pěstování. Nejznámějším druhem je F. sylvatica.
Vyhovuje mu dobře propustná půda s dostatkem živin. Je náchylný na znečištěné ovzduší.
Množí se semeny.
Druhy:
Již vyhynulý druh.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Japonska. Roste v podobě stromu, bývá vícekmenný, koruna kulovitá. Dorůstá výšky do 40m. Mladé větve jsou téměř holé. Listy jsou vejčitě kosočtvercovité nebo elipticky vejčité, dlouhé 5 - 13cm, krátce špičaté, báze široce klínovitá až šikmo zaoblná, okraje mělce vroubkované až zubaté, žilnatinu tvoří 7 - 11 žilek (v mládí hedvábně ochlupené). Číška má ve spodní části listenovité výrůstky, stopka je dlouhá 0,3 - 1,5 (i 2,5)cm, plody jsou lesklé, zelené, na spodní straně bledší, kalich je dlouhý 1,5cm, přívěsky dlouhé 3 - 7mm. Existuje vnitrodruhový taxon:
- 'Mount Fuji' - zakrslý habitus; v 10ti letech výška 2m; listy jsou tmavězelené
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: F. asiatica, F. crenata var. grandifolia, F. sieboldii, F. sylvatica var. sieboldii, F. winkleriana
Již vyhynulý druh.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Číně v podobě obvykle vícekmenného stromu. Dorůstá výšky až 20m. Mladé větve jsou holé. Listy jsou kopinaté až vejčitě eliptické nebo kosočtvercovité, krátce špičaté, dlouhé do 13cm, široké 4 - 6cm, spodní strana je namodralá, horní žlutozelená, žilnatinu tvoří 7 - 14 párů ochlupených žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1cm. Číška má na bázi čárkovité až kopisťovité výrůstky, má stejnou délku jako nažka, stopka číšky je dlouhá 4 - 6cm a je holá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: F. sylvatica var. chinensis
Roste v Severní Americe v podobě stromu s nízce větvenou širokou korunou. Dorůstá výšky (10 -) 20 - 35 (i 40)m. Vytváří kořenové výběžky. Borka je bleděšedá, hladká, pupeny hnědé a lesklé. Listy jsou vejčitě podlouhlé, vejčité až obvejčité, zašpičatělé, dlouhé 5 - 15cm, hrubě pilovité, báze je klínovitá až téměř špičatá, horní strana je tmavězelená až modrozelená, spodní strana je bledězelená, řídce hedvábně ochlupená, žilnatinu tvoří 9 - 15 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,3 - 1,2cm. Číška je hnědá až červenohnědá s tenkými rovnými nebo pokroucenými výrůstky, nažky jsou dlouhé 1,5 - 2cm a široké 1 - 1,8cm. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. caroliniana - východ Severní Ameriky; listy jsou tužší, tmavězelené, vejčité až obvejčité, méně hrubě zubaté; číška je hnědě plstnatá, výrůstky nejsou tak početné a kratší
- f. pubescens - listy na spodní straně měkce ochlupené
klimatická USDA zóna: 4 - 9
Synonyma: F. americana, F. ferruginea, F. latifolia
Pochází z Tchaj-wanu. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 20m. Listy jsou kosočtvercovitě vejčité, dlouhé 3 - 7cm, v mládí hedvábně ochlupené, olysávají, na spodní straně v paždí žilek ochlupené, na horní straně je ochlupené pouze centrální žebro, báze je široce klínovitá až téměř zaoblená, konec je špičatý, žilnatinu tvoří 5 - 9 žilek. Číšky jsou dlouhé 0,7 - 1cm, listeny jsou čárkovité, dlouhé 1 - 3mm, nažky jsou stejně dlouhé jako číška.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: F. hayatae subsp. pashanica, F. hayatae var. zhejiangensis, F. pashanica
Pochází z Japonska. Roste v podobě obvykle vícekemnného stromu, koruna je široce rozkladitá až polokulovitá. Dorůstá výšky až 25m. Mladé větve jsou holé. Listy jsou vejčité, elipticky vejčité nebo eliptické, špičaté, báze zaoblená až tupá, délka dosahuje 5 - 13cm, šířka 4 - 6cm, okraj je mírně laločnatý, vroubkovaný až celokrajný, spodní strana namoddralá, centrální žebro mírně ochlupené, zbytek je holý, žilnatinu tvoří 9 - 15 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 0,8 - 1,5cm. Číška je dlouhá 6 - 8mm, krytá odstálými přívěsky, má 1/2 délku než nažku, stopky dlouhé 2,5 - 3cm, nažky jsou dlouhé 1,2cm a nápadně vyčnívají.
Pochází ze střední a západní Číny. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky aaž 25m. Borka je bleděšedá. Větve jsou v mládí holé. Listy jsou vejčité až dlouze vejčité, špičaté, dlouhé 6 - 15cm, široké 4 - 7cm, řídce pilovité, spodní strana namodralá, jemně ochlupená, žilnatinu tvoří 9 - 15 párů v zubech končících žilek, báze je široce klínovité až téměř zaoblená a řapíky jsou dlouhé 1 - 3,5cm. Číška má délku 2 - 2,5cm, tenké zahnuté štětiny a stopky dlouhé do 2,5cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: F. bijiensis, F. brevipetiolata, F. clavata, F. longipes, F. longipetiolata f. clavata, F. sinensis, F. sylvatica var. bracteolis, F. sylvatica var. longipes, F. tientaiensis
Pochází ze západní Číny. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky 10 - 15m. Borka je šedá. Listy jsou vejčitě eliptické nebo vejčité, špičaté, dlouhé 5 - 10cm, lesklé, zelené, žilnatinu tvoří 8 - 12 párů žilek končících v malých zubech, spodní strana je zelená, báze zaoblená až široce klínovitá. Číška má délku 1cm, je hněd plstnatá, stopka je silná, ochlupená, dlouhé 0,7 - 2,5 (i 7)cm, přívěsky jsou kosočtvercovité, krátké a přisedlé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: F. lucida var. opienica, F. nayonica
Pochází z Mexika.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z lesů jihovýchodní Evropy. Patří mezi opadavé rostliny. Dorůstá výšky 20 - 30 (i 50)m a šířky 15 - 20m ve zprvu kuželovitém až vejčitém, později široce sloupovitém habitu. Borku má světlešedou a občas brázditou. Listy jsou střídavé, tmavězelené (na podzim hnědožluté), eliptické až obvejčité, zašpičatělé, mírně zvlněné, dlouhé 6 - 12 (i 20)cm, široké 2,4 - 11,6cm, báze zaoblená nebo téměř klínovitá, spodní strana je hedvábně ochlupená, žilnatinu tvoří 7 - 13 párů žilek a řapíky dlouhé 0,5 - 1,5cm. Kvete odděleným samčím a samičím květenstvím a samčí jsou ve žlutých svazečcích. Plodem je jedlá nažka délky až 2,5cm ukrytá v tvrdé dřevnaté číšce s 2 - 3cm stopkou. Existuje vnitrodruhový taxon:
- 'Iskander' - štíhlý sloupovitý habitus; střední výška; listy zelené, dlouho v této barvě vytrvávají, podzimní barva je béžovožlutá
Synonyma: F. asiatica, F. hohenackeri, F. hohenackeriana, F. macrophylla, F. pyramidalis, F. silvatica var. macrophylla, F. silvatica var. orientalis, F. sylvatica subsp. orientalis, F. sylvatica var. asiatica, F. sylvatica var. macrophylla, F. winkleriana
Již vyhynulý druh.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Již vyhynulý druh.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Evropě v podobě opadavého stromu s vejčitým habitem. Dorůstá výšky 30 - 40 (i 45)m, šířky 20m a s kmenem o průměru 1m. Růst je pomalý, dožívá 200 - 400let a začíná polodit ve stáří 20 - 40let. U nás ho najdeme ve volné přírodě nejčastěji v nadmořské výšce 500 - 800. Největší exemplář u nás naleznete v Lhotě u Potštejna u Rychnova nad Kněžnou a jmenuje se "Horákův buk". Má obvod kmene 7,5m. Borka je hladká, lesklá, střibrně šedá. Větve mají lenticely jsou zakončené dlouhými úzce kuželovitými pichlavými pupeny s brvitými šupinami. Dvouřadě střídavé listy mají tmavězelenou (na podzim žlutou, oranžovočervenou až rezavou) barvu s 5 - 9 (i 10)ti páry žilek, mírně obvejčitý tvar délky do 10cm s mírně zvlněným okrajem, spodní strana může být jemně ochlupená a řapíky jsou ochlupené dlouhé 0,5 - 1,5cm. Kvete odděleným samčím a samičím květenstvím. Samčí je převislé, okrouhlé v barvě bleděžluté. Plodem je 3boká nažka v dřevité obálce o délce až 2,5cm a říká se ji bukvice. Pro člověka jsou jedovaté. Z bukvic lze lisovat olej. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Albomarginata'/'Albovariegata'/'Albo-variegata'/var. albo-variegata - středně vysoký; listy užší, okraje více zvlněné, nepravidelně vykrajované, nepravidelně žlutě nebo bělavě lemované, někdy pouze s proužkem kolem centrálního žebra, někdy s proužky i skvrnami
- 'Albovariegata' - vysoký habitus; listy užší, na okraji nepravidelně vykrajované a různě široce žlutobílé
- 'Ansorgei' - listy čárkovité až kopinaté, celokrajné, dlouhé do 14cm, široké 1 - 2cm, tmavě hnědočervené až růžovofialové, dlouze řapíkaté; pomalý růst
- 'Arcuata' - podobá se 'Tortuosa', spletitý habitus
- 'Argenteomarmorata' - listy na jaře zelené, v létě nepravidelně méně nápadně bíle mramorované, tečkované nebo pomoučené
- 'Aspleniifolia'/f. aspleniifolia/f. comptoniaefolia/var. asplenifolia - velký strom s hustou korunou; listy dlouhé 4 - 10cm, široké 0,5 - 4cm, zastřihovaně zubaté, k řapíku klínovitě sbíhající bez zubů, někdy až čárkovité nebo dokonce částečně zpeřené, dlouze řapíkaté; pozvolný růst
- 'Atropunicea'
- 'Atropurpurea'
- 'Atropurpurea Globosa' - malé okrouhlé načervenalé listy
- 'Atropurpurea Macrophylla'/'Purpurea Macrophylla' - listy větší, růžovofialové
- 'Atrorubens'/'Nigra'/'Purpurea'/'Purpurea Colorata' - listy v mládí červené, později tmavé růžovofialové až téměř černé
- 'Aurea Pendula'/'Aureo-pendula'/'Aureopendula' - štíhlý habitus; větve převislé; listy na okraji zlvněné, v mládí žluté, později zelenožluté až zelené
- 'Bicolor Sartini' - strom; po mnoha letech výška 7 - 10m, šířka 5 - 8m; listy světlezelené se světležlutým okrajem; pomalu rostoucí
- 'Black Swan' - převislý habitus; listy hnědé až červenorůžovofialové, podobné 'Purple Fountain', ale tmavší
- 'Bömer' - středně vysoký strom; listy celokrajné, dlouze vejčité, tupé, zelené
- 'Bornyensis' - široce sloupovitý habitus, větve obloukovitě převisající; kmen rovný, vzpřímený (více než 'Pendula')
- 'Brocklesby' - větší červené listy
- 'Castanaefolia' - listy stříhanolisté, úkrojky pravidelné, sahající téměř ke středu, nebo mohou být jen hrubě zubaté
- 'Cochleata'/f. undulata/'Undulata' - široce kuželovitá na vrcholu zaoblená hustá koruna; výška 4 - 5m, šířka 3m; listy eliptické, dlouhé 3 - 4 (i 7)cm, široké 2 - 4cm, hluboce zubaté, okraj bývá zvlněný, povrch vrásčitý, dlouze řapíkaté
- 'Cockleshell' - sloupovitý habitus; listy menší, okrouhlé, laloky v náznatích nebo na okraji malé zuby, podzimní barva bronzová, často vytrvávají; pomalý růst
- 'Comptoniifolia' - středně vysoký hustě větvený strom; listy podobné 'Aspleniifolia', více čárkovitě kopinaté, dlouhé 5 - 10cm, široké 2 - 6cm, okraje nepravidelně mírně vlnité
- 'Conglomerata' - zakrslý kulatý keř; listy malé, pokroucené
- 'Cristata'/f. cristat/var. cristata/'Crispa' - nepravidelná koruna; hlavní větve mají nepravidelné krátké větve se sekupenými listy; listy zkroucené, zkadeřené, tmavězelené, hřebínkovitě zastřihované a deformované
- 'Cucullata' - menší listy se zkadeřeným okrajem
- 'Cuprea'/'Cupreata' - načervenalé až zelenožluté listy, na podzim zelené, více světlé
- 'Dawyck'/f. dawyckii - sloupovitý až úzce kuželovitý habitus; výška do 25m, šířka 3m; větve vzřpímené; listy bledězelené, později tmavězelené, na podzim žluté, později oranžovohnědé
- 'Dawyck Gold' - štíhle sloupovitý habitus; listy na jaře žluté, později zelené, na podzim žluté
- 'Dawyck Purple' - sloupovitý habitus jako 'Dawyck', listy sytě růžovofialové až růžovofialovohnědé
- 'Fastigiata'/f. pyramidalis - úzce sloupovitý habitus, obvykle nízko větvený nebo krátký kmen
- 'Fastigiata Purpurea' - vzpřímený sloupovitý habitus; listy červené
- 'Faux de Vesey'
- 'Felderbach' - pomalu rostoucí zakrslý stom; listy malé
- 'Feuerglut' - středně vysoký; mladé listy výrazně růžové, později tmavězelené, okraj růžovočerveně tečkovaný a stříkaný, ve středu má růžovočervené skvrny
- 'Feuermarmor' - výška více než 10m; listy v mládí tmavě růžovofialovohnědé, červenorůžově mramorované, později pestrost mírně mizí
- 'Franken' - listy na okraji zvlněné, vykrajované, v mládí světle bíle pestré, později zelené, mírně béžové až zelenobíle mramorované; pomalý růst
- 'Friso' - listy tmavězelené nebo hnědočervené
- 'Fruticosa' - keřovitý
- 'Grandidentata'/'Circinata' - listy široce eliptické, okraj hrubě pravidelně hranatě zubatý, báze klínová
- 'Greenwood' - hustě větvený stom; roční přírůstek 15cm; listy nepravidelné, zvlněné, podél žilnatiny zprohýbané, dlouhé 4 - 5cm; pomalý růst
- 'Horizontalis' - nízko vodorovně větvený až půdokryvný habitus
- 'Interrupta' - nižší strom; větve jemnější; listy dlouze oválné, nepravidelně laločnaté, často pouze tvořené žilnatinou ukončenou drobným lístkem
- 'Interrupta Purpurea' - listy červené, nepravidelně laločnaté až dřípaté, něky pouze úzké okraje podél žilek
- 'King' - velký průměr kmene
- 'Laciniata'/f. heterophylla/f. incisa/f. laciniata/var. heterophylla/var. laciniata/'Ilicifolia'/'Incisa' - listy obvykle široce kopinaté, zašpičatělé, mají výrazně zubatý okraj, jsou širší než 'Asplenifolia'
- 'Latifolia'/f. macrophylla/'Macrophylla' - velký strom; listy větší, dlouhé do 15cm, široké 9 - 12cm, tužší
- 'Luteovariegata'/'Aureomarginata'/'Aureo-variegata'/'Aureovariegata'/f. aureovariegata/var. luteovariegata - vystoupavý habitus; listey menší a užší, okraj nepravidelně vykrajovaný se žlutým okrajem nebo proužky sahajícími ke středu čepele
- 'Marmor Star'
- 'Marmorata' - středně vysoký až vysoký strom se širokým habitusem; listy tmavězelené, béžovobíle až bíle pruhované a mramorované (zejména na jaře, kdy mohou být i narůžovělé)
- 'Mercedes' - kompaktní habitus; listy úzce kopinaté až mělce laločnaté, dlouhé 4 - 15cm, široké 0,3 - 2cm
- 'Microphylla' - užší habitus; větve husté; listy zelené, užší, dlouhé 2 - 5cm, široké 1 - 2cm, celokrajné
- 'Miltonensis'/'Milton Variety' - nepravidelně obloukovité až vodorovné větve, mladé větve převislé; listy drobnější, obvykle nepřavidelně prohnuté
- subsp. moesiaca - listy široce oválné až široce eliptické, na bázi klínovité nebo mírně srdčité, dlouhé 9 - 12cm, široké 5,5 - 8,5cm, žilnatinu tvoří 8 - 10 párů žilek na spodní straně vyniklých
- 'Monstrosa' - meníš monstrózní habitus; listy na horní straně tmavězelené, spodní strana ochlupená
- 'Montefiore' - nízký keřovitý a hustý; větve krátké
- 'Nano-pendula' - zakrslý převislý habitus
- 'Nivea' - keřovitý habitus; větve červené; listy bílé až bíle pruhované; pomalu rostoucí
- 'Oudenbosch' - listy se zelenožlutým žilkováním
- 'Pagnyensis' - možná synonymum pro 'Tortuosa'
- 'Paul's Gold Margined' - listy světelezelené, nepravidelně žlutě lemované
- 'Pendula'/var. pendula - dorůstá do 15m výšky, 8m šířky, nosné větve vyrůstají nejdříve vodorovně a pak směřují vzhůru; z hlavních větví vyrůstají menší, které naopak směřují dolu a budí tak dojem smutečního stromu
- 'Prince George Of Crete' - střední až velký strom; listy oválně vejčité, celokrajné, obvykle dlouhé 6 - 14cm a široké 5 - 10cm
- 'Pseudoquercifolia' - středně vysoký strom; větve husté; listy malé, okrouhlé, velké 1 - 4cm, zelené, menší než 'Rotundifolia'; pomalý růst
- 'Purple Fountain' - podobný 'Purpurea Pendula', ale má užší vzpřímený habitus; větve na vrcholu vzpřímené, sekundární převislé; listy červenohnědé, méně tmavé
- f. purpurea/'Atropunicea'/'Hepatica'/'Sanguinea'/'Versicolor' - souhrné označení pro červenolisté rostliny
- 'Purpurea' - tzv. B. červený/B. měděný, dorůstá výšky 40m, mladé listy jsou růžovočervené, časem tmavnou a zelnají, je to přirozená forma a pěstováním byla vyšlechtěna do mnoha různých odstínů
- 'Purpurea Latifolia' - silný habitus; listy tmavě černohnědé, menší než 'Riversii'
- 'Purpurea Nana' - zakrslý habitus s hustě vejčitou korunou; ve 40ti letech výška 3m a šířka 2m; listy malé, červenohnědé, dlouhé 3 - 7cm, široké 2 - 4cm, mělce řídce pilovité
- 'Purpurea Pendula'/'Atropurpurea Pendula'/'Purpurea Pendula Nova'/'Purpureopendula'/var. purpureo-pendula - rovný kmen s deštníkovitým habitusem a pravidelně převisající korunou; výška do 2,5m, šířka do 2m; listy lesklé, černohnědé; pomalejší růst
- 'Purpurea Tricolor'/'Roseomarginata'/atropurpurea tricolor/F. roseo-marginata/purpurea roseo-marginata/F. tricolor - výška do 10m i více; větve husté, v mládí tenké; listy při rašení červenorůžové až červené, menší, tmavě růžovofialovočervené s nerovnoměrně širokým růžovým okrajem
- 'Pyramidalis' - vzpřímený pyramidální habitus
- 'Pyramidalis Purpurea' - habitus stejný jako 'Pyramidalis'; listy červené
- 'Queen' - výška 30m, šířka 40m, obvod kmene 6,3m
- 'Quercifolia'/f. quercifolia/f. quercoides/var. quercifolia/F. quercifolia (B. dubolistý) - dorůstá výšky až 30m; listy mají laločnaté hluboce vykrajované okraje, zuby obvykle nejsou 3úhlé
- 'Quercina' - zelené laločnaté listy
- 'Quercoides' - borka kmene a starších větví hluboce rýhovaná, podobající se dubům
- 'Red Obelisk' - pochází ze střední a jižní Evropy, sloupovitý habitus; listy hnědočervené, dlouhé 4 - 7cm, široké 3 - 5cm, okraj nepravidelně nápadně laločnatý
- 'Red Obelisk typ II.' - velký strom, pyramidální habitus; listy červené, široce oválné, špičaté, mělce hrubě pilovité, báze klínovitá
- 'Remillyensis' - kompaktní deštníkovitý habitus; výška 4 - 9m; větve mírně klenuté až převislé; listy tmavězelené, v létě i na podzim oranžové až hnědé; pomalý růst
- 'Retroflexa' - okrouhlá koruna; větve v mládí vzpřímené, později převislé
- 'Reygerloo'/'Purpurea Pendula Reygerloo' - převislé větve; listy červené
- 'Riversii'/'Atropurpurea'/'Atropurpurea Macrophylla'/'Norwegica'/'Norwegiensis'/'Purpurea Major'/'Purpurea Norwegiensis' - široce kuželovitý habitus se zaoblenou kompaktní korunou; listy tmavě červenohnědé (světlejší než 'Swat Marget'), lesklé, dlouhé 7 - 13cm, široké 5 - 7cm, mělce zoubkaté
- 'Rohan Gold' - středně velký strom; listy žluté až žlutozelené, výrazně hluboce nepravidelně laločnaté, na konci dlouze protáhlé
- 'Rohan Minaret' - listy tmavěčervené, na okraji zastřihované a kadeřavé
- 'Rohan Obelisk' - pyramidální habitus; listy růžovofialové, zastřihované
- 'Rohan Pyramid' - sloupovitý habitus; listy růžovofialové, na okraji zastřihované
- 'Rohan Trompenburg' - středně velký strom; listy dlouze oválné, červené, více lesklé, okraj hrubě řídce zubatý až mělce laločnatý, pravidelný
- 'Rohan Weeping' - zakrslý převislý kompaktní habitus; v 10ti letech výška 1m; listy tmavěčervené až téměř černé
- 'Rohanii'/f. rohanii/'Atropurpurea Rohanii' - rychlý růst; listy tvarem podobné 'Quercifolia', barva červená, okraj z části deformovaný, užší, zubatý
- 'Rolf Marquardt' - podobný 'Marmorata', listy mají naví žluté pruhy (efektní zejména na jaře)
- 'Rotundifolia'/f. rotundifolia/'Rotundifolia Minor'/F. latifolia - obvykle úzce pyramidální k zemi větvený (nebo s krátkým kmenem) habitus; zaokrouhlé listy, šířka 1,5 - 3,5cm, barva zelená, obvykle se 4mi páry žilek zakončené nepatrnými hroty, báze bývá mírně srdčitá
- 'Salaš' - čarověník; ploše kulovitě převislý habitus; výška 1m; větve tenké, husté, krátce poléhavě vystoupavé, pupeny tenké, ostře špičaté, husté; listy zelené, 1/2 velikosti
- 'Silberthaler' - mírně menší zelené listy s bílým okrajem, může se zvrhnout do zcela zelené formy
- subsp. sylvatica - listy mají 6 - 8 párů postranních žilek
- 'Silverwood' - strom; výška do 10m; hustě větvený; listy nápadně vykrajované, mírně zvlněné, okraj nerovnoměrně stříbrobílý, v mládí okraj širší, béžovější
- 'Skrat' - čarověník; keřovitý až vázovitý habitus; listy obvejčité, různě velké, dlouhé do 3,5cm, tmavězelené
- 'Sphaethiana' - středně vysoký strom, menší i užší než 'Riversii'
- 'Striata'/'Hartigii' - výška více než 10m; listy v mládí zelené, později mezi žilkami žlutozelené pruhy
- 'Subcordata' - srdčité listy
- 'Swat Magret' - podobný 'Riversii', listy černočervené, na podzim si své vybarvení drží déle a navíc i raší dříve
- 'Tortuosa'/f. tortuosa/var. tortuosa/'Suentelensis'/'Suntalensis' - pochází ze střední a jižní Evropy; keřovitý; květve probpletené, obloukovitě k zemi převislé až plazící; listy oválné až široce oválné, dlouhé 5 - 9cm, široké 3 - 4cm, okraje nepravidelně jemně laločnaté, zvlněné, nepravidelné
- 'Tortuosa Purpurea' - nízký strom; větve pokroucené, na špičkách obvykle převislé; listy růžovofialové
- 'Tricolor' - středně velký strom; listy nepravidelně oválné, okraje bývají zvlněné, nepravidelně mělce zubaté, okraj bílozelený, červený nebo celé listy téměř bílé, zeleně tečkované, okraj růžový
- 'Variegata' - listy z části bíle a žlutě pestré s řídkými červenými a růžovofialovými proužky
- 'Viridivariegata' - listy zelené s mnoha malými žlutozelenými skvrnami při postranních žilkách; pomalejší růst
- 'Zlatia'/'Aurea'/'Aurea Spaethii' - žlutozelené (někdy zelené i tmavězelené) listy, v mládí velmi lesklé; pomalý růst
Vyhovují mu lehké vlhké (ne trvale morké) půdy vápenité nebo bohaté na minerály. Je citlivý na pozdní mrazy, jinak mrazuvzdorný do -34°C.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: Castanea fagus, F. aenea, F. asplenifolia, F. cochleata, F. comptoniifolia, F. crispa, F. cristata, F. cucullata, F. cuprea, F. incisa, F. pendula, F. purpurea, F. purpurea var. roseomarginata, F. quercoides, F. salicifolia, F. silvatica, F. sylvatica f. aureovariegata, F. sylvatica f. bornyensis, F. sylvatica f. cochleata, F. sylvatica f. cristata, F. sylvatica f. fastigiata, F. sylvatica f. grandidentata, F. sylvatica f. heterophylla, F. sylvatica f. laciniata, F. sylvatica f. pendula, F. sylvatica f. purpurea, F. sylvatica f. pyramidalis, F. sylvatica f. quercifolia, F. sylvatica f. quercoides, F. sylvatica f. roseomarginata, F. sylvatica f. tortuosa, F. sylvatica f. variegata, F. sylvatica f. zlatia, F. sylvatica var. albovariegata, F. sylvatica var. atropunicea, F. sylvatica var. colorata, F. sylvatica var. coriacea, F. sylvatica var. cristata, F. sylvatica var. heterophylla, F. sylvatica var. luteovariegata, F. sylvatica var. pendula, F. sylvatica var. purpurea, F. sylvatica var. quercifolia, F. sylvatica var. tortuosa, F. sylvatica var. vulgaris, F. sylvatica var. zlatia, F. sylvestris, F. variegata
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Balkánského poloostrova. Kříženec F. sylvatica a F. orientalis, možná synonymum pro F. silvytica subsp. moesiaca. Listy jsou delší až užší než F. sylvatica, žilantinu tvoří 6 - 11 párů žilek. Plody jsou stejné.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: F. sylvatica f. moesiaca, F. sylvatica subsp. moesiaca, F. sylvatica var. moesiaca, F. x moesiaca, F. x moesiaca f. leucodermis
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
