Listnáče :
Magnoliopsida /
Malpighiales /
Salicaceae
/ Populus
Roste v Kanadě a USA v podobě stromu s dlouze vejčitou až rozkladitou symetrickou korunu. Dožívá se věku asi 100let. Dorůstá výšky 15 - 30m. Borka je šedá, hladká až hluboce brázditá. Větve jsou vystoupavé, v mládí hnědočervené, mohou být mírně hranaté a pupeny jsou dlouhé 1,8 - 2,5cm. Listy jsou vejčité až vejčitěkopinaté, špičaté, tuhé, vroubkovaně pilovité, drobně ochlupené, tmavězelené, dlouhé 5 - 12cmm, široké 2,5 - 7cm, báze zpravidla kulatá až klínovitá, spodní strana bělavá nebo nažloutlá a řapíky jsou dlouhé 3 - 5cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 7 - 10cm, vlastní květy mají 12 - 20 tyčinek a samičí jehnědy jsou dlouhé 5 - 7cm. Plodenství je dlouhé 10 - 14cm a vlastní plody jsou vejčité, dlouhé 6 - 7mm. Je charakteristický vůní po balzámu. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Aurora'/P. candicans 'Aurora'/P. candicans 'Variegata' - koruna široká; výška přes 15m; listy vejčité, dlouhé do 15cm, v mládí narůžovělé, později béžové se zelenými skvrnami, nakonec zelené
- var. michauxii/P. michauxii - listy vejčité, báze zakulacená až prakticky srdčitá, hlavní žilky na spodní straně listů, mladé větve a řapíky mírně ochlupené
- var. subcordata/var. candicans/var. subcordata/P. candicans/P. gileadensis/P. x jackii 'Gileadensis'/P. ontariensis - rozložitá 1/2kulatá až kyticovitá koruna; výška do 30m; větve v mládí hnědočervené až sivozelenohnědé, mírně hranaté, pupeny velké, špičaté, hnědé a lepivé; listy široce vejčité až mírně 3úhlé, špičaté, kožovité, lesklé, tmavězelené, dlouhé (6 -) 12 - 16cm, báze srdčitá, spodní strana bělavá, mírně ochlupená, řapíky na horní straně rýhované, načervenalé, ochlupené, dlouhé 2 - 7cm, listy na mladých větvích 3úhle eliptické, dlouhé až 22cm a široké 18cm; samičí jehnědy dlouhé do 16cm; tobolka 2chlopňová, stopkatá
- 'Vita Sackville West' - při rašení listů balzámově aromatické; silné kořeny
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Aigiros balsamifera, P. balsamifera var. candicans
Pochází ze severní polokoule od pásma subtropů po arktidu. U nás rostou pouze tři druhy: T. bílý, T. osika, T. černý a jeden hybrid T. šedý. Nejznámějším druhem je štíhlý pyramidální P. nigra 'Italica', který je známý především z výsadem v okolí silnic. Patří mezi opadavé a dvoudomé stromy s rychlým růstem a zpravidla vysokým habitem. Mladé větve mají 5tihrannou dřeň a pupeny bývají chráněny mnoha šupinami, zpravidla pryskyřičnými. Vlastní listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné i necelokrajné, na stejném exempláři i proměnlivé a dlouze řapíkaté. Kvete v podobě jehněd, samčí jsou hustější a kratší, mají 8 - 30 tyčinek, mívají červené prašníky, samičí bývají zelené, krátce stopkaté se 2 (i 3 - 4)mi bliznami. Plodem je vejčitá 2chlopňová tobolka s mnoha drobnými ochmýřenými semeny. Jedná se o rychle rostoucí stromy. V průmyslu se ale používají pouze specielně šlechtěné kultivary, jejichž dřevo je měkké. Využívá se k výrobě překlišek, dých, zápalek, atp. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Andover' - mohutný habitus; pomalý růst
- 'Androscoggin' - koruna řídká, vejčitá; borka šedozelená; větve v mládí hranaté a ochlupené; listy tmavězelené, kožovité, vejčité, dlouhé 10 - 22cm, spodní strana stříbřitá; řapíky dlouhé 5 - 9cm; samčí; rychlý růst
- 'Balsam Spire' - štíhlý habitus; pupeny aromatické; listy na spodní straně bílé; samičí
- 'Guardian'/'Jefguard' - sloupovitý habitus; výška 12m, šířka 3m; samčí
- 'Hiltingbury Weeping' - malý habitus; větve dlouhé, převislé; listy šedozelené
- 'Sundancer' - sloupovitý habitus; výška 21m, šířka 3,5m; listy tmavězelené, 3úhle srdčité, špičaté, dlouhé i široké 6cm, na spodní straně šedozelené
Poslední dobou se stal populární tzv. T. japonský. Jedná se o křížence T. Maximowiczova a T. černého.
Množí se semeny, řízkováním nebo kořenovými výmladky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje