Listnáče :
Magnoliopsida /
Malpighiales /
Salicaceae
/ Populus
Pochází z oblastí od jižní Evropy do střední Asie. Dožívá se až 250 (i 400)let. Patří mezi opadavé dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky (20 -) 25 (i 40)m a šířky 20m v široce sloupovitém až rozložitém habitu při průměru kmene 1,5 - 2m a na suchých místech roste pouze keř. Borka má hladkou stříbrnou barvu s vodorovně se vrstvícími bradavičkami. Mladé výhony jsou bíle plstnaté. Střídavé listy mají tmavězelenou lesklou barvu, jsou kožovité, spodní strana bělavá, matná a plstnatá, celkový tvar je vejčitý s délkou do 10cm s více či méně zvlněným až mělce či hluboce 3 - 5ti laločnatým okrajem, větší laloky mohou být navíc pilovité, délka dosahuje (2,5 -) 3 - 9 (i 12)cm, šířka (2 -) 3 - 6,5 (i 8)cm a řapíky jsou dlouhé (1,2 -) 2 - 3,7 (i 5)cm. Samčí i samičí květenství je jehněda, samičí jsou dlouhé 10 - 12cm, samčí jsou silné, dlouhé 3 - 7cm. Plodem je malá zelená tobolka. Největším exemplářem u nás se nachází u Lenšic na Lounsku s obvodem kmene 7,28m. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. bachofenii - střední Asie až Himálaj; kmen s větvemi bílé, hladké; listy na dlouhých větvích hluboce laločnaté, mírně 3úhlé, dlouhé 5 - 8cm, báze zakulacená, spodní strana bíle plstnatá
- var. europaea - střední a východní Evropa; koruna široce kulovitá; výška 30 - 40m; kmen válcovitý; borka šedobílá, později hrubě hnědočervená; větve v mládí i s pupeny bíle plstnaté; listy na mladých exemplářích 3 - 5tilaločné, laloky hrubě pilovitě zubaté, tmavězelené, dlouhé 6 - 12cm, báze kulatě srdčitá, spodní strana bíle plstnatá, listy na starších exemplářích vejčité, zpravidla asymetrické, hrubě kulatě zubaté, tmavězelené a na spodní straně sivozelené
- var. genuina/f. nivea/var. nivea/P. nivea - středozemí, Malá Asie; habitus jako var. europaea; borka větví více bělavá, na mladých větvích a spodní straně listů mladých exemplářů bílá
- 'Globosa' - hustý keřovitý 1/2kulatý až kulatý habitus; výška do 3m; listy při rašení růžové, spodní strana šedě plstnatá
- 'Intertexta' - listy v mládí bílé, později žlutě skvrnité
- 'Nivea'/f. arembergiana - jako var. genunina, ale koruna užší, kompaktnější; mladé větve, řapíky listů a spodní strana listů bílá; listy hluboce laločnaté; nejčastější
- 'Nivea Pendula' - jako 'Nivea', ale převislý habitus
- 'Paletzkyana' - listy hluboce laločnaté a zubaté
- 'Pendula'/var. pendula - koruna kaskádovitá; větve obloukovitě převislé
- 'Pyramidalis'/'Bolleana'/var. pyramidalis/P. bolleana - štíhle sloupovitý habitus s krátkým kmenem; větve kolmo vystoupavé; borka šedozelená; listy na dlouhých výhonech hlouběji laločnaté a větší velikosti; na krátkých větvích kulaté a na spodní straně zpravidla holé
- 'Raket'/'Rocket' - nízký štíhlý sloupovitý habitus; větve vzpřímené; listy v mládí na spodní straně bílé
- 'Richardii'/var. richardii - listy žluté, spodní strana bíle plstnatá
- subsp. subintegerrima/P. hickeliana - listy prakticky celokrajné
- 'Topol Bolle'
Vyhovují jim říčí náplavy a křoviny, náspy, pískovny, lužní lesy, atp. na plném slunci nebo v polostínu v hlinitopísčité půdě. Dokáže růst ale i ve vápenité či rašelinné.
Množí se řízkováním.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. alba var. bolleana, P. alba var. nivea, P. bolleana, P. major, P. nivea, P. pseudonivea
Pochází ze severní polokoule od pásma subtropů po arktidu. U nás rostou pouze tři druhy: T. bílý, T. osika, T. černý a jeden hybrid T. šedý. Nejznámějším druhem je štíhlý pyramidální P. nigra 'Italica', který je známý především z výsadem v okolí silnic. Patří mezi opadavé a dvoudomé stromy s rychlým růstem a zpravidla vysokým habitem. Mladé větve mají 5tihrannou dřeň a pupeny bývají chráněny mnoha šupinami, zpravidla pryskyřičnými. Vlastní listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné i necelokrajné, na stejném exempláři i proměnlivé a dlouze řapíkaté. Kvete v podobě jehněd, samčí jsou hustější a kratší, mají 8 - 30 tyčinek, mívají červené prašníky, samičí bývají zelené, krátce stopkaté se 2 (i 3 - 4)mi bliznami. Plodem je vejčitá 2chlopňová tobolka s mnoha drobnými ochmýřenými semeny. Jedná se o rychle rostoucí stromy. V průmyslu se ale používají pouze specielně šlechtěné kultivary, jejichž dřevo je měkké. Využívá se k výrobě překlišek, dých, zápalek, atp. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Andover' - mohutný habitus; pomalý růst
- 'Androscoggin' - koruna řídká, vejčitá; borka šedozelená; větve v mládí hranaté a ochlupené; listy tmavězelené, kožovité, vejčité, dlouhé 10 - 22cm, spodní strana stříbřitá; řapíky dlouhé 5 - 9cm; samčí; rychlý růst
- 'Balsam Spire' - štíhlý habitus; pupeny aromatické; listy na spodní straně bílé; samičí
- 'Guardian'/'Jefguard' - sloupovitý habitus; výška 12m, šířka 3m; samčí
- 'Hiltingbury Weeping' - malý habitus; větve dlouhé, převislé; listy šedozelené
- 'Sundancer' - sloupovitý habitus; výška 21m, šířka 3,5m; listy tmavězelené, 3úhle srdčité, špičaté, dlouhé i široké 6cm, na spodní straně šedozelené
Poslední dobou se stal populární tzv. T. japonský. Jedná se o křížence T. Maximowiczova a T. černého.
Množí se semeny, řízkováním nebo kořenovými výmladky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
