Info & nástroje:

Skupina:	Užitkové / Technické
Třída:	Magnoliopsida
Řád:	Malpighiales
Čeleď:	Euphorbiaceae
Rod:	Ricinus
Druh:	Ricinus communis
Zdroje z:	Biolib Google (text) Google (obrázky) Plant list uBio ITIS USDA Wikipedia (česká) Wikipedia (anglická)

- rychlá navigace -
zobrazeno tento rok: 179x

odkazy a literatura
dotazy a odpovědi

PDF verze pro tisk

registrací získáte možnost přidávat vlastní komentáře k rostlinám

RicinusMacleaya

Ricinus communis (Skočec obecný)

Pochází nejspíše z tropické Afriky. Dorůstá výšky až 5m u nás (většinou do 2m), v tropech 8m. Vyznačuje se zejména až 0,5 (i 1)m dlanitými listy se zubatým okrajem, které mají horní stranu tmavě zelenou s více či méně červeným nádechem a spodní fialovou s výraznou žilnatinou. Hlavní stvol i s větvemi je červenofialový. Kvete nažloutlými květy na až 30cm klasu. Ve spodní části se nacházejí samčí květy, v horní pak samičí. Plodem je červená ostnitá bobule s 2cm průměrem. Pěstujeme jej vzhledem k jejím rozměrům nejlépe jako solitéru. Jako užitková rostlina se pěstuje pro olej (ricinový olej), kterého semena obsahují 40 - 60%. Dále 20% bílkovin a také ricin, což je jeden z nejprudších rostlinných jedů. Lze jej ale zničit varem. Existují vnitrodruhové taxony:

• 'Gibsonii' - výška 1,5m, hnědočervený list
• 'Impala' - výška 1,5m, hnědočervený list

Potřebuje výživnou vlhkou půdu a teplé a slunné místo. Není mrazuvzdorná.

Množí se semeny. Před zasazením je vhodné 1 den máčet ve vlažné vodě.

Popis rodu Ricinus

Obsahuje pouze jediný druh. V našich podmínkách patří mezi jednoletky. Doma v tropech to je ale trvalka. Jméno pochází z řeckého slova ricinus - klíště. Jemu se totiž podobobají jeho ostnité sytě červené plody.

Množí se semeny.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Zahrnuje asi 300 rodů a na 7500 druhů. Centra druhové diversity jsou v jihovýchodní Asii a tropické Americe. Taxonomie této čeledi je velmi složitá. Podrobnější informace v angličtině můžete zjistit na http://en.wikipedia.org/wiki/Taxonomy_of_the_Euphorbiaceae . Pryšce jsou typické tím, že roní jedovaté bílé mléko zvané latex.

Rostliny mohou být jedno- i dvoudomé. Většina z nich jsou byliny (včetně sukulentů), ale některé, zejména tropické, jsou stromy nebo keře. Listy mohou být střídavé, protistojné (málokdy) a i s palisty (degradované na vlásečnice nebo ostny). Většinou jsou jednoduché. V případě složených pak mají vždy dlanitý tvar, nikdy zpeřený. Květy tvoří složitá květenství - větve vytvářejí lichookolík, listeny přeslen. Plodem je pak tobolka, občas bobule.

Zdroje:

• http://rostliny.prirodou.cz/euphorbiaceae/

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://botanika.wendys.cz/kytky/K495.php
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Sko%C4%8Dec_obecn%C3%BD
• http://www.botany.cz/cs/ricinus-communis/
• http://www.osel.cz/index.php?clanek=3363&akce=show2&dev=1
• http://www.profizahrada.cz/a/cz/3513-ricinus-skocec/

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
• Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Vaše jméno:			e-mail:
Předmět:
Popis:
opište kontrolní kód z obrázku: