Info & nástroje:

Skupina:	Listnáče
Třída:	Magnoliopsida
Řád:	Malpighiales
Čeleď:	Salicaceae
Rod:	Salix
Druh:	Salix alba
Zdroje z:	Biolib Google (text) Google (obrázky) Plant list uBio ITIS USDA Wikipedia (česká) Wikipedia (anglická)

- rychlá navigace -
zobrazeno tento rok: 90x

odkazy a literatura
dotazy a odpovědi

PDF verze pro tisk

registrací získáte možnost přidávat vlastní komentáře k rostlinám

SalixLiriodendron

Salix alba (Vrba bílá)

Pochází z Evropy, střední Asie a severní Afriky. Jedná se o vrbu na které s oblibou v pohádkách sedávají vodníci. Patří mezi opadavé a dvoudomé rostliny. Dorůstá výšky 15 - 25 (i 30)m, šířky 20m v rozložitém habitusu, průměru kmene 1m a řadí se tím k nejvyšším vrbám u nás. Borka je šedohnědá, hluboce rozpraskaná. Větve bývají převislé. Střídavé listy má úzce kopinaté s jemně pilovým okrajem a se špičkou, délka dosahuje 10 - 15cm a šířka 1,2 - 1,6cm. V mládí jsou jemně bíle ochlupené, později tmavě zelené se spodní stranou modrozelenou až šedozelenou. Kvete v jehnědách. Samčí mají barvu žlutou, samičí zelenou. Plodem je drobná tobolka s ochmýřenými semeny. Seřezáváním koruny vzniká typický tvar kmenu s krátkými hrbolatými hlavními tlustými větvemi ze kterého vyrůstá pouze proutí. 2 - 3 letá kůra se sbírá k léčitelským účelům. Existují vnitrodruhové taxony:

• 'Britzensis' (Vrba šarlatová) - červenooranžové výhony v době zimy
• 'Curly Locks'
• 'Tristris' / var. vitellina pendula / Salix x chrysocoma - existují pouze samičí stromy, dorůstá výšky 10 - 15m, jedná se o známou smuteční vrbu, větvičky jsou svěčeny směrem dolů
• subsp. vitellina

Líbí se ji v údolích u vody, zaplavované břehy a plné slunce.

Množení se provádí na jaře před rašením listů řízkováním. Větvičku jednoduše odřežte, zasaďte do země a velmi pravděpodobně zakoření.

Kvete v měsících:    123456789101112

Popis rodu Salix

^{ceny již od 50,00 Kč s DPH}

Existuje zhruba 400 druhů a všechny pocházejí ze severní polokoule od arktidy ke kraji subtropů. Co se týče tvaru, nalezneme zde stromy, křoviny, plazivé druhy nebo velmi zakrslé. Většina z nich se vyznačuje rychlým růstem, což zapřičiňuje křehkost a také krátkověkost. Patří mezi dvoudomé opadavé rostliny. Širokolistým vrbám se u nás říkalo Rokyty a úzkolistým Vetly. Kvete v jehnědách. Plodem je zelená tobolka s ochmýřenými semeny. Velmi snadno se kříží.

Jedná se o typickou rostlinu zamokřených půd, krajů rybníků, potoků, atp.

Množení se provádí řízkováním.

Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.

Další informace, zdroje a doporučená listeratura:

• http://botanika.wendys.cz/kytky/K676.php
• http://lesprace.silvarium.cz/content/view/386/22/
• http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/vrba
• http://www.svet-bydleni.cz/bydleni/bydlime/zahrada/art_22898/vrba-okrasny-zahradni-prvek.aspx
• http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/VRBY.htm

žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy

literatura:

• Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
• Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
• Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
• Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
• Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
• Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0

Přidání dotazu nebo odpovědi:
Vaše jméno:			e-mail:
Předmět:
Popis:
opište kontrolní kód z obrázku: