nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 11x
Tropické byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Trixis
Pochází z Mexika. Roste v podobě vzpřímeného keře. Dorůstá výšky až 1,5m. Kmínky i větve jsou nekřídlaté, hustě huňaté, řídce žláznaté. Listy jsou dlouze kopinaté nebo úzce elipticky podlouhlé, zahrocené nebo krátce špičaté, báze je tupá nebo protažená, v mládí plstnatá, spodní strana je hustě huňatá, někdy řídce žláznatá, okraj celokrajný nebo zoubkovaný, celková délka je 2 - 10cm, šířka 1 - 2,5cm a řapíky jsou dlouhé 0,2 - 1,3cm. Květenství bývá chocholičnaté, úbory jsou krátce stopkaté, listeny většinou dlouhé 0,5 - 1,2cm, zákrovní listeny dlouze čárkovité, dlouhé 0,8 - 1,5cm, špičaté, hustě ochlupené až žláznaté, koruna žlutá až bílá, žláznatá. Nažky jsou dlouhé 7mm, jsou hustě drobně ochlupené a mají 0,8 - 1,2cm dlouhý nažloutlý chmýr.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: T. amphimalaca
Roste od jihu USA po Jižní Ameriku v podobě byliny nebo keře (občas i šplhavého). Listy jsou střídavé, jednoduché, přisedlé i řapíkaté, čárkovité až kopinaté, eliptické, vejčité nebo obvejčité, celokrajné nebo zoubkovité. Kvete v paprsčitých úborech, zákrov je zvonkovitý až válcovitý, obvykle opatřený 5 - 12ti listeny, lůžko je rovné, ochlupené, kališní lístků 5 - 16 v 1 - 3 řadách, kvítky vyrůstají po 4 - 60ti ks, jsou oboupohlavné, koruna žlutá, žlutooranžová nebo bleděžlutá, dvoupyská, vnější pysk eliptický nebo podlouhlý, 3zubý, vnitřní 2klaný, tyčinek 5. Plodem je válcovitá až vřetenovitá 5tižeberná obvykle ochlupená nažka s chmýrem s 50 - 150ti štětinami.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
literatura:
