karta rostliny zobrazena tento rok 32x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Tsuga
Roste v Japonsku v podobě stromu s úzce kuželovitou korunou. Dorůstá výšky až 25m (v Evropě keřovitý). Větve jsou v mládí krátce ochlupené, žlutohnědé až hnědočervené, pupeny tmavěhnědé až prakticky červené, hruškovité a tupé. Listy jsou husté, čárkovité, na konci zpravidla mírně rozšířené, tmavězelené, lesklé, dlouhé 0,5 - 1,5cm, široké do 2,4mm, na spodní straně má 2 bílé stomatální pruhy. Šišky jsou prakticky přisedlé, vejčité, dlouhé 2cm, supiny vejčitě kulaté, leskl a semena jsou krátce okřídlená. Existuje vnitrodruhový taxon:
Má rád polostín (i plné slunce), chladnější místa. Půda by měla být vzdušná, mírně vlhká, bohatá na živiny a kyselá až neutrální (je vápnostřežný). Je velmi otužilý vůči mrazům. Oproti T. canadensis snese více sucha, chladu i větru.
Patří mezi stálezelené jehličnaté stromy s kuželovitou nebo asymetricky vejčitou korunou. Borka bývá šedá až hnědá, šupinatá a hluboce brázditá. Větve vyrůstají v asymetrických přeslenech a mohou být vodorovné nebo obloukovitě převislé. Zimní pupeny jsou vejčité až kulovité a bez pryskyřice. Listy vyrůstají hřebenitě (i paprsčitě), mají krátké řapíky, tvar čárkovitý, zploštělý, stomatální řady jsou umístěné na spodní straně (vzácně i na horní) a to ve 2 bělavých pruzích. Samčí šištice vyrůstají samostatně z bočních pupenů (i svazečků), jsou eliptické, vejčité nebo kulaté, hnědé; samičí šištice vyrůstají na koncích loňských větví zpravidla samostatně, jsou převislé (i vzpřímené), vejčité až válcovité, šupiny jsou slabé, dřevité, vytrvávající, dozrávají 1. rokem, semena jsou drobná a okřídlená.
Všechny druhy potřebují spíše zastíněné místo, písčitojílovité až těžké vlhké půdy, ale dokáže růst i ve štěrkovitých půdách. Nemá rád vápenité půdy. Přímé slunce jim škodí.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: