Byliny :
Magnoliopsida /
Malpighiales /
Violaceae
/ Viola
Pochází z Evropy. Patří obvykle mezi jednoletky, ale může být i krátce žijící trvalkou. Podobá se V. arvensis. Dorůstá výšky 10 - 30 (i 50)cm. Stonek bývá větvený. Listy mají eliptický až vejčitý tvar se srdčitou bází a vroubkovaným okrajem, horní jsou až úzce kopinaté. Kvete trojbarevnými vonnými nebo nevonnými květy z barev bílé, žluté a fialové, stopka má pod květem 2 listence, koruna je vysoká 1,5 - 2,5cm a dokáže se plně rozevřít. Horní korunní lístky jsou delší nebo stejně dlouhé jako horní kališní při pohledu zezadu. Plodem je tobolka. Používá se v léčitelství. Existují vnitrodruhové taxony:
- subsp. arvensis
- subsp. curtisii/V. saxatilis subsp. curtisii (Violka trojbarevná Curtisova) - trvalky; silnější vícehlavé oddenky; poléhavé nebo vystoupavé řídce ochlupené početné lodyhy; palisty hodně členěné, téměř k bázi; čárkovité až úzce kopinaté listy; květy téměř vždy s modrou barvou; písečné přesypy
- 'Hortensis'
- subsp. minima
- subsp. polychroma/V. saxatilis subsp. polychorma (Violka trojbarevná různobarvená) - Krušné hory, Šumava, Jizerské hory; krátce vytrvalé; oddenky silnější, vícehlavé; lodyhy bohaté, obvykle větvené, vystoupavé až přímé; palisty dělené, ale ne až k bázi; květy průměru 3cm, téměř vždy obsahují modrou/modrofialovou; horské louky
- subsp. saxatilis/V. saxatilis subsp. saxatilis (Violka trojbarevná skalní) - trvalka; husté trsy větvených lodyh; oddénky silnější, vícehlavé; palisty hluboce dělené; květy bývají celé žluté (i s modrou); skalní štěrbiny, sutě, bazické i kyselé substráty
- subsp. subalpina
- f. tenella
- subsp. tricolor (Violka trojbarevná pravá) - občas jednoletka; rozvětvený kořen; více bohatě větvených lodyh; u květů převládá modrá barva (výjimečně žlutá)
Vyhovuje ji štěrkovitá nebo písčitá půda.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: V. saxatilis
Roste ve vyšších polohách Evropy, Asie a Severní Ameriky. V době plodů se zvětšuje třeba i na 2násobnou velikost. Existuje vnitrodruhový taxon:
Vyhovuje ji vlhká humózní půda a polostín.
Množí se semeny, které se vysévají uprostřed léta.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Noordhuis, K. T. Zahradní rostliny. 4. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-567-2
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
