Vítejte na webu, který je zaměřený na svět rostlin. V horním menu lze vyhledávat v latinských i českých jménech, můžete se podívat jak rostlina vypadá, kde je její přirozený výskyt (ikonka rozšíření), v jakém zámeckém parku či botanické zahradě roste (ikonka parky) anebo se podíváte na další doporučené zdroje informací. Nově je možné vytisknout si i štítek se jmenovkou a QR kódem, následně ideálně zalaminovat a připevnit k rostlině. Už nebudete muset v budoucnu vzpomínat, jak se rostlina jmenuje. Navíc je možné vypěstovanou rostlinu nebo semena objednat v eshopu, na jediném místě, od více prodejců a lehce tak porovnáte například ceny. Z dalších funkcí bych zmínil taxonomické dělení, export do pdf, užitečné odkazy, slovníček a články. Zajímavá je možnost přehrávat si fotografie rostlin jen z vybrané skupiny, čeledě, oblasti nebo parku a to i v libovolné kombinaci. Rychle tak pochytíte charakteristické znaky z vybrané kategorie anebo se v okamžiku přenesete na druhý konec světa a budete se procházet její flórou. Vždyť v databázi je evidováno přes 240 000 druhů rostlin! Nové funkce se samozřejmě připravují a průběžně dochází k doplňování dalších údajů. Věřím, že zde naleznete spoustu nových užitečných informací a budete se sem pravidelně vracet.
Některé děti své rodiče přemluví, říká farmář, který na salaši u Telče rozdává živé králíky
Salaš v Lipkách u Telče nabízí lidem zdarma živé králíky. Aktuálně jich mají téměř 30. Nabídce neodolají hlavně rodiny s dětmi. Králíci jsou na farmě ve třech velkých kotcích.
Úhynu stovek ryb v řece Dřevnici mohla zabránit samostatná kanalizace. Zlín ji ale zatím nechystá
Samostatná dešťová kanalizace se ve Zlíně prozatím nechystá. Mohla přitom zabránit úhynu stovek ryb v řece Dřevnici z minulého týdne. Současná stoková síť je ve městě jednotná a vede dohromady splaškovou a dešťovou vodu. Důvodem pro výstavbu samostatné kanalizace jsou především ryby a říční ekosystém jako takový.
Plzeň sužují vysoké teploty, trpí hlavně zeleň. Město sází na kvetoucí tramvajové koleje a zelené střechy
Česko sužuje vlna veder, dopad má nejen na jeho obyvatele, ale především na zeleň. Města se vlivem rozsáhlých betonových ploch mění na tepelné ostrovy, vedení měst tak přichází s nápady, jak centra ochladit. V Plzni sází na zelené střechy a zelené tramvajové koleje. „Na každých čtyřech až pěti parkovacích místech musíme vysadit strom,“ popisuje mluvčí správy veřejného statku města Plzně Radka Žáková pro Český rozhlas Plzeň.
‚Jako když přejde mrak přes oblohu.‘ Dopady letošního zatmění Slunce na výrobu elektřiny budou minimální
Zatmění Slunce, které bude v Česku částečně viditelné ve středu večer, může snížit výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren. Jejich celkovou funkčnost ale nijak neohrozí, zatmění navíc bude až ve večerních hodinách, pokles produkce tak bude spíše malý. Na tuzemskou přenosovou soustavu bude mít zatmění jen minimální dopad.
Hracholusky hlásí nejnižší přítok od roku 1930. Z přehrady odchází pětkrát více vody, než do ní teče
Přehrada Hracholusky je největší rekreační plocha v Plzeňském kraji. Toto léto má ale kvůli dlouhotrvajícímu suchu nejnižší přítok z řeky Mže od začátku měření v roce 1930. Vyplývá to z dat Českého hydrometeorologického ústavu ze stanice Stříbro. „Do přehrady přitéká aktuálně téměř 500 litrů za vteřinu, ale odtok je zhruba 2500 litrů,“ řekl Karel Zelenka, dispečer Povodí Vltavy v Plzni.
Poslední přidané rody: Dinteracanthus, Pterostylis (Pterostylis), Prostanthera (Prostantera), Proiphys, Cymathaere, Agarum, Costaria, Pterygophora, Egregia, Alaria (Čepelatka), Eisenia, Saccharina, Lessonia, Ecklonia, Laminaria (Čepelatka), Nereocystis, Macrocystis (Bobulák), Pomaderris, Polyarrhena, Pogostemon (Pačule)