Články
V beskydských lesích zkoušejí udržet vodu hloubením desítek tůní. Jde o unikátní experiment, kterým chtějí ekologové v Chráněné krajinné oblasti Beskydy vyzkoušet, jak zadržet vodu v krajině.
Téměř bez údržby, bez starosti. Tak nějak si žijí divocí Exmoorští koně na Šlovickém vrchu u Dobřan. K životu tu mají vše, co potřebují - co jíst, pít a především ohromný výběh. Přestože sem v posledních dnech dojíždí veterinář daleko častěji než obvykle, nikdo nepanikaří. Koníci se totiž dokáží někdy vyléčit téměř sami.
Česko zažívá nejhorší období sucha v posledních 500 letech, a to už od roku 2015. Zdá se to nelogické, protože jsme zároveň svědky bleskových povodní – naposledy na Olomoucku. Právě tak ale vypadají klimatické změny.
Vyhlašovatelem soutěže je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců spolu s Nadačním fondem Richarda Bartáka. Cenu předají manželům Řehořkovým v sobotu 20. června při dni otevřených dveří na jejich farmě. Vy se tam s námi můžete vydat už teď.
Proto jsou podzemní zavlažovací systémy tak efektivní – vláha se neodpaří. Kromě nákladných instalací můžeme vytvořit i levné domácí varianty.
místy až dvojnásobný. Zatímco někde se už jahodová sezóna rozjela na plné otáčky, jinde ještě přesné termíny nevyhlásili či kvůli malé úrodě neotevřou svá pole sběračům vůbec.
Budeme si povídat o záchraně vody v české krajině, protože v Česku pokračuje suché období a vědci z projektu Intersucho ho označují dokonce jako nejhorší za posledních 500 let. Naším hostem je Jiří Malík, předseda spolku Živá voda.
Botanička Naďa Gutzerová chodí po krajině a určuje kytky. Pracuje například pro Agenturu ochrany přírody a krajiny. Co zjistila na svých jarních průzkumech v chráněných krajinných oblastech?
Ředitelství silnic a dálnic dokončilo na začátku června opatření na ochranu přírody kvůli jižnímu obchvatu Břeclavi. Kolem města silničáři za padesát milionů korun vysázeli stromy, zřídili tůně nebo hnízdiště pro ptáky. Jde o kompenzaci za to, že část desetikilometrové silnice povede přes chráněné území Natura 2000.
Klimatické změny dopadají ve velkém i na české lesy a jejich nejviditelnějším projevem je sucho a kůrovcová kalamita. Čeští vědci se dlouhodobě snaží před touto kalamitou varovat, zmírňovat dopady těchto změn a zjistit, jaké možnosti v boji proti kůrovci máme. Jak budou vypadat české lesy?
Skupina lidí z Chotěboře pěstuje ve sklepě domu bylinky, resp. mikrobylinky. Jde o automatizovaný proces závlahy s minimální spotřebou vody, svícení a klimatizování.
Několik desítek dobrovolníků v Pardubicích věnuje v těchto dnech svůj volný čas ochraně přírody. S hráběmi, sekačkami a vidlemi se vypravili zvelebovat rozsáhlý park Červeňák, který je na území neudržovaného bývalého vojenského prostoru. Chtějí, aby se tak do něj vrátilo luční kvítí a tím i užitečný hmyz a další živočichové.
Turisty na vrcholu Sněžky čekají nová opatření, se kterými přichází Správa Krkonošského národního parku. Důvodem je stále rostoucí návštěvnost naší nejvyšší hory a hlavně bezohlední lidé.
V beskydských lesích zkoušejí udržet vodu hloubením desítek tůní. Jde o unikátní experiment
Kůrovcová kalamita zkomplikovala život i výletníkům, kteří jsou zvyklí chodit podle turistických značek. Při masivních těžbách na Děčínsku zmizely totiž i stromy, na kterých byly značky namalované.
Značkařům z Klubu českých turistů začala nová sezona. Kontrolují stávající značení, malují nové, zaučují pomocníky a dohlížejí na to, aby nikdo na výletě nebloudil.
kteří touží skalničky pěstovat, ale nemají k dispozici vhodný prostor. Výhodou je, že koryta můžeme umístit třeba i na terasu a tak mít rostliny opravdu dobře na očích.
pokud si přejete doplnit trvalkové výsadby a cestičky nízkým kvetoucím kobercem. Není náročná a sazeničky můžete koupit i v červnu.
Přemnožení hraboši ohrožují už druhým rokem nejen úrodu zemědělských plodin, ale i lesy. Jejich správci proto chtějí do boje proti hlodavcům nasadit na Vysočině sovy.
V dnešním vydání ruského nezávislého deníku Novaja Gazeta se píše o ekologické katastrofě u ruského polárního města Norilsk, kde minulý týden z nádrže tepelné elektrárny uniklo více než 21 tisíc tun ropy. Dostala se do půdy a znečistila řeky Daldykan a Ambarnaja.