Články
Zoologická zahrada už dávno není jen zábavný park, který hromadí zvířata pro potěšení a pobavení návštěvníků. V rámci svých možností se snaží chránit, chovat a rozmnožovat ohrožené druhy. Plzeňská zoo podporuje hned několik takových projektů, a to přímo v rámci této zahrady nebo i v zahraničí. Věděli jste, že sýček je kriticky ohroženým ptákem?
Zlonovina, už podle svého názvu, upozorňuje na vybíjení savanových i pralesních slonů. V pavilonu liberecké zoo, kde žijí dvě slonice Bala a Rání, se dozvíte víc. Byla tam i naše redaktorka.
žhavé lávy i dalšími efektními sopečnými jevy. V úrodné půdě vzniklé z lávy a popela však rostou také zajímavé rostliny.
Bobři v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pomáhají ochranářům se zavlažováním přírody, unikátnímu závlahovému systému ale paradoxně škodí. Ten funguje už přibližně sto let a umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Pro podrobnosti zašla přímo k řece Metuji s ornitologem Břeňkem Michálkem reportérka Jana Házová.
Ornitolog Pavel Kverek z Kněžmostu zkoumá slavíky v terénu, postavil jim Slavičí háj, píše o nich knihy i Slavičí blog. Tisíce ptáků okroužkoval a stovky slavíků se mu každý rok vrátí zpátky. Někdy objeví slavíka, kterého okroužkoval před sedmi lety.
listy můžeme sklízet velmi časně, aniž bychom museli cokoli předpěstovávat. Oproti pažitce jsou listy cibule větší, přitom stejně chutné a zdravé.
- tak vyhlíží gardénie. Potěší však nejen oči. Její velké květy nádherně voní. Aroma připomíná jednu z nejcennějších vůní světa – jasmínovou.
„Pořád ale věřím, že to není tak zlé, jak to prezentují apokalyptické vize,“ uvádí vědec Petr Pokorný. „Kolaps navíc neznamená konec.“
Badatelé z univerzity v Arizoně propočítali, že za 50 let s námi na planetě možná nebude až třetina dnešních druhů rostlin a živočichů. Překvapilo je, že vyšší teploty se na vymírání podílely o něco méně, než čekali. Mnoha druhům se stala osudnou spíš ztráta stanovišť nebo příliš pomalý přesun do bezpečí.
Cena eurobankovky je 80 korun a výtěžek z prodeje věnuje zahrada na vybraný ochranářský program kiviů přímo v místě jejich přirozeného výskytu.
Polské úřady udělily povolení k zahájení studie EIA. Ta má posoudit, jaký vliv by mělo rozšíření uhelného dolu na česko-polsko-německém trojmezí vliv na životní prostředí.
Poslechněte si:01:19 Jak přežít zalednění?09:24 Výroba živého z neživého14:09 Měl tyranosaurus v hlavě termostat?20:40 Ptáci s oranžovými čepičkami30:43 Záhadná kometa Borisov odlétá41:00 Zákeřné útoky na mravence
odrůdy cibule, nežli ze sazečky. Sklizně se sice dočkáme za delší čas, ale výsledky za to stojí.
ideální. Ale pokud nemáme jinou možnost, některé druhy květin, teplomilné zeleniny či bylinek si můžeme předpěstovat i v domácích podmínkách, třeba na okenním parapetu.
vybrat nádoby, aby dobře sloužily i vypadaly? Bude se nám hodit terakota, dřevěný soudek, kovové vědro, glazovaný květináč nebo závěsný košík?
koncem zimy začít rašit česnek. Poznáme to opravdu snadno podle sytě zelené nati. Na použití v kuchyni už narašené stroužky nebývají úplně ideální. Ale určitě je nemusíte vyhazovat. Poradíme vám, jak z nich snadno i v domácích podmínkách získáte skvělou nať plnou vitamínů.
Sova bojovnice, která dokáže urputně a agresivně bránit svoje hnízdo. To je puštík bělavý. Tento kriticky ohrožený šedobílý pták žije díky projektu ochranářů opět v jižních Čechách na Šumavě.
Jak dlouho před Velikonocemi je třeba vysít ječmen na osení? A co všechno se nám doma může ještě zelenat? Zkuste přirychlit pažitku, petržel nebo celer. Ovšem kupovaný bulvový celer se vám nezazelená. Proč? Poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Na Broumovsku v těchto dnech ochránci přírody sčítali netopýry. Cílem je průběžně mapovat aktuální stav těchto tvorů. Netopýři zimují například v dutinách stromů, častěji ale v jeskyních a podzemních štolách. Právě tam ochranáře doprovází báňští záchranáři.
„Pořád ale věřím, že to není tak zlé, jak to prezentují apokalyptické vize,“ uvádí vědec Petr Pokorný. „Kolaps navíc neznamená konec.“