Články
Skalní hrádek Šaunštejn v České Švýcarsku je částečně uzavřený – čekají ho opravy. Místo ročně navštíví podle správy národního parku až 40 tisíc lidí. Žebříky, lávky a zábradlí na vrcholku skály jsou ale ve velmi špatném stavu a je třeba je vyměnit.
„Největší dopad má činnost, kterou děláme nejčastěji. Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT. Ke zkoumání dopadů lidských aktivit, průmyslu a spotřeby na životní prostředí používá metodu LCA neboli Life-cycle assessment. Jak udržitelný je podle něj životní styl mladé generace?
Zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 v Poslanecké sněmovně narazil. Proti novele zákona byli zejména poslanci hnutí ANO, mezi nimi i členka zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Margit Balaštíková. „Problém vidím daleko širší, než nám ho předestírají ochránci zvířat,“ argumentuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Příroda i jeskyně Moravského krasu musí čelit znečištěné vodě z polí i potoků přitékajících z obcí. Loni se také zdvojnásobil počet pokut za přestupky návštěvníků.
Způsobila požáry v Austrálii klimatická změna? Ano i ne, odpovídá profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který o klimatické změně vyučuje na brněnské Mendelově univerzitě. O co svá slova opírá? A mělo by se začít bát i Česko?
V zámeckém parku v Blatné lidé letos často uslyší zvuk motorové pily. Odborníci budou ošetřovat vzácné stromy, které jsou domovem kriticky ohroženého brouka páchníka hnědého.
Lesy na stolové hoře Ostaš na Náchodsku ve velkém napadl kůrovec. Oblíbená turistická lokalita nedaleko Adršpašsko-Teplických skal tak možná přijde o většinu svého porostu. Těžba v přírodní rezervaci může znamenat komplikace pro návštěvníky, ti se totiž možná na náhorní plošinu dočasně nedostanou.
Vypravíme se za zebrami do Afriky, protože česká expedice, která zamířila do Ugandy, hlásí úžasný a přelomový objev. Zebra bezhřívá, kterou se vydali pátrat ve volné přírodě, žije a dokonce tam přežívá mnohem více kusů, než si odborníci původně mysleli. A těmi odborníky jsou Luboš Melichar ze zoologické zahrady v Liberci a jeho kolega ze Safari Parku Dvůr Králové Luděk Čulík.
Monika Novotná z Nové Paky má doma 14 chrtů. Přivezla je ze Španělska, kde by je nečekalo nic dobrého. Už 7 let zprostředkovává jejich českou adopci, přivezla celkem 271 chrtů. Do Liberce přijela za Lenkou Farkašovou, podívat se, jak se daří fence Teresce, která také patří mezi španělské chrty, vyhozené na ulici po lovecké sezóně. Dnes pospává v obývacím pokoji na pohovce, obklopena láskou svých majitelů.
Jihočeským rybářům v rybnících schází 25 až 50 procent vody. Od podzimních výlovů téměř nepršelo a potom přišla zima bez sněhu. Voda do rybníků nenatekla, což může rybářům zkomplikovat jarní výlovy.
Monitorovací vrty začali geologové hloubit v Heřmanicích na Frýdlantsku. S jejich pomocí zjistí, jestli se kvůli těžbě uhlí v polském příhraničí neztrácí spodní voda.
velkými, nebo naopak hýřit stovkami drobných kvítků na odolných a zcela nenáročných rostlinách. Pěstovat totiž můžete řadu druhů a odrůd.
Pustit se do toho mohou i ti, kteří nemají s pěstováním rostlin žádné zkušenosti. S minimálními náklady získáte báječnou jarní dekoraci.
Poslední vichřice Sabine nenapáchala v lesích národního parku České Švýcarsko výraznější škody. Uvádí to vedení parku. Strážci jsou v těchto dnech v terénu, kde kontrolují všechny turistické stezky, cyklotrasy a hipostezky, jestli je neblokují spadané stromy.
Opravdové zimní počasí si letos dávalo se svým příchodem na čas. Přírodní sníh leží jen v nejvyšších horských polohách a skiareály jsou odkázané hlavně na technický sníh. Klimatologové předpovídají, že situace se v příštích sto letech nezlepší. Spíše naopak.
Požáry v Austrálii, koronavirus, kobylky ve východní Africe... To dělá dojem tří ze sedmi egyptských ran, říká geolog Václav Cílek. Jsme na krizi připraveni?
Papírovou, nebo snad raději bavlněnou tašku místo té plastové? Otázka, jak se nejen jako spotřebitel rozhodnout ekologicky správně, není vůbec jednoduchá, vysvětluje v pořadu Leonardo Plus enviromentální analytik Vojtěch Kotecký.
Tito hlodavci vloni napáchali škody za skoro dvě miliardy korun. Úředníci proto v letošním roce opět povolí aplikaci jedu stutox. Ornitologové a ekologové ale varují, že jed tráví i dravé ptáky. Podíváme na to, zda mají zemědělci kromě stutoxu i nějaké jiné alternativy v boji s hrabošem a nakolik je jed skutečně škodlivý. Pořad připravil Ondřej Novák.
Poslechněte si:01:22 Jak se vyvíjejí léky?10:58 Poslední polední výstřel15:54 Dá se běžet 5 hodin bez vody?24:36 Jak papoušci přispívají chudým33:28 Nejhlubší jezero světa je neviditelné42:10 Hýčkají si rostliny své mravence?
Podle prvních odhadů nezpůsobila vichřice Sabine v lesích Krkonošského národního parku velké škody. Vedení parku je odhaduje kolem pěti tisíc kubíků dřevní hmoty. Jak to na některých zasažených místech vypadá, zjišťovala reportérka Kateřina Kohoutová.