Modrá louka zvonečková je směs lučních květin a travin na slunná místa.
Modrá louka Zvonečková s rozličnými odstíny modré až fialové barvy zkrášlí Vaši zahradu.
Zvonky se vyvíjejí pomaleji a ukazují se postupně.
Na Modré louce se po čase mohou vyskytnout i květiny jiných barev z okolí.
Balení 10 g vystačí na 5 až 10 m2 plochy.
Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka?
Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat.
Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů.
Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat.
Upozornění:
Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily.
Doporučený výsevek:
- ruční setí .......... 2 g na 1 m2
- setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m2
Luční květiny 80 %
boubelka velkokvětá (Platycodon grandiflorum) – 1
čekanka obecná (Cichorium intybus) – 2
divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) – 0,1
hadinec obecný (Echium vulgare) – 2
hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) – 0,5
hvězdnice chlumní (Aster amellus) – 0,5
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 6
chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 5,5
kakost luční (Geranium pratense) – 2
kosatec sibiřský (Iris sibirica) – 8
len rakouský (Linum austriacum) – 3
len vytrvalý (Linum perenne) – 8
modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) – 1
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 4
ostrožka stračka (Consolida regalis) – 2
ostrožka východní (Consolida orientalis) – 2
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 4
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,6
rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,5
rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,5
rozrazil sibiřský (Veronicastrum sibiricum) – 0,5
šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 6
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 6
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 6
yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – 6
zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) – 0,3
zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,3
zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,4
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,5
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,5
zvonek širokolistý (Camapanula latifolia) – 0,3
Traviny 20 %
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) – 3
kostřava sivá (Festuca pallens) – 3
kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) – 1
kostřava waliská (Festuca valesiaca) – 2
lipnice smáčknutá (Poa compressa) – 1
ovsíř luční (Helictochloa pratensis) – 0,5
pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) – 3
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3,5
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1
pýr prostřední (Elymus hispidus) – 2
Některá semena mohou být v případě potřeby nahrazena podobnými.
nepřihlášen
