Horská louka 40 gramů – vhodné až pro 20–40 m2
Směs rostlin vhodná na horské louky. Tzn. luční rostliny, které byly vybrány s přihlédnutím na delší dobu sněhové přikrývky na loukách. Ideální pro horské druhy rostlin. Dá se pěstovat i v nížině, kde bude porost o trochu nižší.
Jedná se o vytrvalou květnou louku. Osivo je charakteristické velmi pomalým vývojem v prvním roce.
Obrázek je pouze ilustrativní.
Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka?
Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat.
Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů.
Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat.
Upozornění:
Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily.
Doporučený výsevek:
- ruční setí .......... 2 g na 1 m2
- setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m2
Luční květiny 75 %
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 2
čertkus luční (Succisa pratensis) – 1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 3
chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) – 2
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – 0,2
jetel horský (Trifolium montanum) – 2,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 2
jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,3
kmín kořenný (Carum carvi) – 5
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,5
kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris) – 0,2
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 5
koprník štětinolistý (Meum athamanticum) – 2
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 3
kyprej vrbice Lythrum salicaria) – 0,5
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) – 0,3
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,5
mydlice lékařská (Saponaria officinalis) – 2
náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,3
olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) – 0,5
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) – 1
orlíček obecný Aquilegia vulgaris) – 2
prvosenka jarní (Primula veris) – 1
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) – 0,5
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis) – 0,2
rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 8
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 3
silenka nadmutá (Silene vulagris) – 3,5
sléz pižmový (Malva moschata) – 4
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1
starček přímětník (Senecio jacobaea) – 0,1
svízel bílý (Galium album) – 2,5
svízel syřišťový (Galium verum) – 3
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2
štírovník bažinný (Lotus uliginosus) – 0,5
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 1,2
třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) – 0,35
upolín evropský (Trollius europaeus) – 0,05
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium) – 0,1
zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,2
zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,2
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,2
Traviny 25 %
bojínek luční (Phleum pratense) – 2
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa arvensis) – 3
lipnice širolistá (Poa chaixii) – 0,2
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 4
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,8
smilka tuhá (Nardus stricta) – 1
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 2,5
Některá semena mohou být v případě potřeby nahrazena podobnými.
nepřihlášen
