nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 512x
Listnáče : Magnoliopsida / Fagales / Fagaceae
Podle druhu se jedná o opadavý nebo polostálezelený nebo stálezelený strom (vzácně i keř). Pupeny jsou soustředěné na koncích větví. Střídavé listy jsou řapíkaté, mají u většiny druhů charakteristický zpeřeně laločnatý okraj, jehož forma záleží na konkrétním druhu. Kvete v jednopohlavných převislých jehnědách. Výraznější je samčí květenství. Plody se nazývají žaludy, jednosemenné nažky vejčitého až kulovitého tvaru. Existují vnitrodruhové taxony:
Obvykle mu vyhovuje dobře propustná půda.
Množí se semeny nebo roubováním.
Pochází z jihovýchodní a střední Evropy, Korsiky a Sardínie. Podobá se Q. pubescens. Patří mezi opadavého stromu s mohutným široce rozložitým habitem a nepravidelně protáhlou polokulovitou korunou. Dorůstá výšky 15 - 25m. Mladé větve jsou hustě šedě plstnaté. Pupeny mají délku 0,5 - 0,8 (i 1)cm. Listy jsou podlouhle vejčité nebo široce obvejčité, báze srdčitá, okraj peřenoklaný až peřenodílný, na každé straně je 5 -7 velkých laloků šířky 1 - 1,5cm s 1 - 3mi širokými zuby, spodní strana je měkce chlupatá, později holá, modrozelená, mírně šedě plstnatá, řapíky jsou dlouhé 0,5 - 2,5cm, celková délka je 7 - 16cm. Plodí po 2 - 4ks. Číšky mají 3 - 8cm stopku. Žaludy jsou dlouhé 2 - 4cm a v číšce jsou schované z 1/3 až 1/2. Patří mezi ohrožené druhy C1.
Vyhovují mu teplomilné světlé doubravy. Je odolný vůči suchu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: Q. apennina, Q. dalechampii, Q. robur var. tenorei
Pochází z jihovýchodu Severní Ameriky. Roste v podobě stálezeleného stromu. Dorůstá výšky 18 - 35m. Větve bývají široce rozložité, mladé větve nažloutlé až bleděšedé, kráce hvězdicovitě ochlupené. Listy jsou eliptické, vejčité až podlouhlé či obkopinaté, na konci zaoblené nebo tupé, báze klínovitá, zaoblená, protažená nebo srdčitá, celokrajná nebo s několika drobnými zuby na špičce, horní strana je holá, lesklá, zelená, spodní bělavá nebo šedozelená, plstnatá, řapíky jsou dlouhé 0,1 - 2cm, celková délka je 3 - 7 (i 15)cm. Plodí po 1 - 5ti ks. Číšky mají délku 1 - 8cm, tvar polokulovitá až hluboce číšovitý, dlouhý 0,8 - 1,5cm, široký 0,8 - 1,5cm. Žaludy jsou tmavěhnědé, soudkovité, vejčité nebo válcovité, dlouhé 1,5 - 2,5cm a široké 0,8 - 1,5cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Dryopsila virens, Q. andromeda, Q. phellos var. obtusifolia, Q. phellos var. sempervirens, Q. virens, Q. virginiana f. virescens, Q. virginiana var. eximea, Q. virginiana var. sagraeana, Q. virginiana var. virescens
Pochází z jihozápadního a středního Turecka. Roste v podobě opadavého stromu. Dorůstá výšky až 30m. Palisty jsou vytrvávající, dlouhé 1cm. Listy mají 4 - 7 hlubokých laloků z každé strany, horní stranu tmavězelenou, spodní žlutozelenou až šedě hvězdicovitě plstnatou. Číšky jsou polokulovité. Žaludy jsou dlouhé 2 - 2,5cm a v číšce jsou schované z 1/3 až 1/2.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. havardii var. tuckeri
Pochází z Kalifornie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Kalifornie. Roste v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Koruna je kulovitá. Dorůstá výšky 20 - 25m. Borka je téměř černá, hluboce brázditá. Mladé větve jsou hěndé až červenohnědé. Listy jsou orkouhlé až podlouhlé nebo kopinatě podlouhlé, vejčité, báze je tupá až srdčitá, okraj je celistvý nebo štětinatě trnitě zubatý s až 16ti zuby, konec je špičatý až zaoblený, z obou stran holý, řapíky mají délku 0,3 - 2cm, celková délka je 2,5 - 7cm a šířka 1,3 - 5cm. Číšky jsou úzce pohárkovité nebo ve tvaru písmene U, dlouhé 0,9 - 1,9cm, široké 0,7 - 1,8cm. Žaludy jsou úzce kuželovité nebo vejčité až úzce podlouhlé, holé, dlouhé 2,1 - 4,4cm a široké 0,8 - 1,4cm, jizva má v průměru 2,5 - 7,5mm a včíšce jsou schované z 1/3 až 2/3.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. parvula, Q. parvula var. shrevei, Q. parvula var. tamalpaisensis, Q. wislizenii var. frutescens
Pochází z Kavkazu, Arménie a Kurdistánu. Roste v podobě keře nebo nízkého stormu. Mladé větve jsou holé, červenohnědé, lesklé, pupeny jsou drobné, kulovité. Listy jsou téměř kožovité, holé, horní strana lesklá, zelená, spodní nahnědlá, báze je široce kopinatá, oválná nebo eliptická, okraj celokrajný nebo s 1 - 2ma velkými zuby anebo se 3 - 5ti tupými širokými laloky, žilnatinu tvoří 8 - 10 párů žilek končících v lalocích, řapíky jsou dlouhé 1 - 2cm, celková délka je 2 - 5 (i 5 - 8)cm a šířka 1 - 3 (i 3 - 4)cm. Plodí po několika ks. Číšky mají 0,5 - 1cm stopku, povrch lesklý, hnědý, mírně ochlupený. Plody nejsou známé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. amblyoprion, Q. dschorochensis
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. funebris, Q. liaotungensis, Q. liaotungensis f. capillata, Q. liaotungensis f. funebris, Q. liaotungensis f. glabra, Q. liaotungensis f. undulatifolia, Q. liaotungensis var. heterophylla, Q. mongolica var. liaotungensis, Q. undulatifolia
Kříženec Q. cornelius-muelleri a Q. engelmannii. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. dumosa var. acutidens
Kříženec Q. ilex a Q. pubescens. Roste ve Francii a Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. x subalbescens
Kříženec Q. faginea subsp. maroccana a Q. pyrenaica. Roste ve Španělsku a Portugalsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. aliena a Q. crispula. Roste v Japonsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. aliena, Q. mongolica a Q. serrata. Roste v Koreji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. faginea a Q. pubescens subsp. subpyrenaica. Roste ve Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. douglasii a Q. john-tuckeri. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. dumosa var. alvordiana
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. pyrenaica a Q. robur. Roste ve Francii a Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. x andegavensis var. duffourii, Q. x andegavensis var. rechinii, Q. x henriquesii, Q. x rechinii, Q. x subandegavensis
Kříženec Q. faginea a Q. pauciradiata. Pochází ze Španělska.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. gambelii a Q. grisea. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. pauciradiata a Q. petraea. Roste ve Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. incana a Q. laevis. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. x asheana
Kříženec Q. incana a Q. laurifolia. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Jedná se o křížence Q. ilex a Q. petraea. Roste v podobě opadavého stromu. Mladé větve jsou šeděplstnaté do 2. roku. Listy jsou velmi variabilní, podlouhle obvejčité, celokrajné, zvlěné, na každé straně se 4 - 5ti zuby nebo laloky s 1 - 3mi zuby na vrcholu, povrch je silně kožovitý, později na horn straně tmavězelený a lesklý, spodní strana je světlejší, při bázi ochlupený, řapíky jsou dlouhé 1 - 2cm a celková délka je 8 - 9cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. koehnei
Kříženec Q. ilex a Q. rotundifolia. Roste ve Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. coccifera a Q. ilex. Listy jsou na spodní straně plstnatě puchýřnaté. Plody vyrůstají po 2 - 3ks na až 2,5cm stopce. Roste v Alžírsku, Maroku, Francii, Portugalsku, Sicílii a Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Jedná se o křížence Q. coccifera a Q. ilex. Listy jako u Q. coccifera, ale spodní strana je plstnatě ochlupená; plodí po 2 - 3ks. Číšky mají až 2,5cm stopku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. cerris a Q. pubescens. Roste na Sicílii, v Itálii a Turecku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. dalechampii a Q. polycarpa. Roste v České republice.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. depressipes a Q. rugosa. Roste v Mexiku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. coccifera a Q. broteroi. Roste v Alžírsku a Španělsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. coccifera f. angustifolia, Q. x angustifolia
Kříženec Q. alba a Q. michauxii. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. falcata a Q. laurifolia. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. alba a Q. macrocarpa. Roste v USA. Podobá se více Q. alba. Roste v podobě stromu se široce vejčitým habitem a zaoblenou korunou. Dorůstá výšky 30m. Borka je šedohnědá. Listy jsou velké, variabilní, laločnaté, na spodní straně ochlupené, na okraji obvykle s 5ti laloky. Plodí samostatně, výjmečně po 2 - 3. Číšky jsou hlubší než u Q. alba, bez třásnitého okraje.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. macrocarpa a Q. prinoides. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. dalechampii a Q. pubescens. Roste v Itálii.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. coccinea a Q. rubra. Roste v podobě stormu s mohoutným široce rozložitým habitem a protáhle polokulovitou korunou. Dorůstá výšky 20m. Mladé větve jsou načervenalé, pupeny vejčité, tupé. Listy jsou obvejčité, špičaté, báze náhle uťatá, okraje jsou více laločnaté než u Q. rubra, tvoří je 5 - 7 párových hlubokých laloků se štětinatými zuby, olysávají, zůstávají pouze svazečky chloupků na spodní straně, podzímní barva je červenofialová nebo žlutá. Žaludy bývají zakrnělé, vejčité, schované do 1/2 v číšce.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. dalechampii a Q. petraea. Roste v Evropě.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. montana a Q. stellata. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. alba a Q. robur. Roste v USA. Existují vnitrodruhové taxony:
Kříženec Q. pubescens a Q. suber. Roste na Sicílii.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. falcata a Q. laevis. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. ilicifolia a Q. marilandica. Pochází z USA. Roste v podobě stormu s méně rozložitým habitem a řídkým nepravidelným okrajem. Dorůstá výšky 8m, v případě keře pouze 3m. Listy jsou kožovité, obvejčité až široce obvejčité, báze je tupě klínovitá až lyrovitě zúžená, okraj hrubě zubatý, na každé straně obvykle s 1 - 4 vykrajovanými zuby, laloky jsou široké, v mládí šedožlutě plstnaté, později ochlupené na horní lesklé straně pouze na žilkách, spodní strana je nažloutle nebo šedozelené řídce plstnatá, více u žilek.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. ferruginea hybrida
Kříženec Q. pubescens a Q. virgiliana. Roste na Moravě.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. macrocarpa a Q. virginiana. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. marilandica a Q. velutina. Pochází z USA. Roste v podobě stromu s méně roziložitým řidkým habitem s nepravidelným okrajem. Dorůstá výšky do 10m. Mladé větve jsou hustě plstnaté. Listy bývají obvejčité, 3 - 5tilaločné s hlubokými okrouhlými laloky, tuhé, centrální nerv je silný, báze kulatá, vzácně zúžená, na horní strana tmavězelené, lesklé, spodní strana je žlutozelená, holá, pouze svazečkovitě ochlupená v paždí žilek, řapíky jsou dlouhé 3cm a celková délka je 10 - 13cm. Žaludy jsou vejčité, v číšce schované z 1/2. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. macrocarpa a Q. michauxii. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. incana a Q. nigra. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Kříženec Q. falcata a Q. ilicifolia. Roste v USA.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Jedná se o křížence Q. petraea a Q. pubescens. Roste na Moravě, Belgii, Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Srbsku, Švédsku a Švýcarsku. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Q. x intercedens, Q. x streimii
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na Quercus robur-dub červený, zda máte pouze semena nebo prodáváte i stromky. Děkuji moc Dvořáková Eva
Dobrý den, během dovolené na jihu Francie v okolí Alpil jsme potkávali duby nízkého vzrůstu, ale rozložité koruny. Žaludy měly výraznou špičku. Předpokládám, že šlo o dub kermesový. Nevíte, zda se dají u nás koupit sazenice nebo vzrostlejší stromky, případně jestli má vůbec smysl je u nás pěstovat? Díky předem za odpověď. S pozdravem, J. Říha
Prosím o radu jak vypěstovat sazenici dubu šarlatového,je nutná stratifikace ? Děkuji, Kancírová
U dubů stratifikace není nutná. Je ale třeba vybrat dobře vyvinuté žaludy, nepoškozené plísněmi nebo okusem hlodavců. Žaludy, od nichž neodpadla číška, jsou nevhodné.Je třeba je uskladnit v chladu, při teplotě 0,5 až 4°C, ve vzdušném prostoru, kde není ani příliš sucho, ani příliš vlhko. Mohou se prosypat suchou rašelinou. V suchu a teple ztrácejí klíčivost. Jsou-li v době výsevu svraštělé nebo jádro v obalu hrká, je klíčivost pochybná. Vysévají se na jaře v době, kdy noční teploty dosahují 10°C, denní 18°C. Protože přesazování ztěžuje dlouhý kůlový kořen, je proto vhodné mladé doubky vyjmout, když kořeny dosahují délky 8 -10 cm, poněkud je zkrátit a znovu zasadit. Přesazení je úspěšné v době, kdy se zpomalila vegetace a lze očekávat deště, tedy brzy na podzim nebo vhodněji na jaře.Ve školkařské velkovýrobě se toto provádí strojově podřezáváním, 5 - 8 cm hluboko pod vysetými semeny.
Dobrý den, předem se omlouvám za laický dotaz na pěstování dubu. Na mé zahradě (jižní svah se štěrkovým podložím) si veverky s úspěchem vysazují duby a každým rokem přibývá nový. Je mi líto mařit jejich snahu a živé stromky vyhazovat a tak bych rád zjistil jestli mohu ještě přesazovat stromek se zapěstovanou korunkou asi metr vysoký s kmínkem silným asi jako palec. Zahrádkářské encyklopedie se pěstování dubu nevěnují a v okolí Brna jsem lesní školky s listnáči také nenašel. Původní „nápad“ ponechat stromek na místě mně sousedé neschvalují a já je chápu, že v zahrádkové kolonii nemohu zakládat lesopark. Místo na mezi bych už měl, ale nevím jestli jsem bych neměl sadit na podzim, tak prosím o radu jestli ještě mohu ten velký a kdy ty malé semenáčky. Děkuji předem za ochotu, zdravím a přeji vše dobré. Kamil Přikryl, Purkyňova 112, Brno 61200 u3vprikryl@seznam.cz
Dobrý den. Možné je všechno. Když uděláte dostatečně velký bal, tak není problém. U nás v Liberci takhle za pár miliónů přestěhovali snad 100letý kaštan. Každopádně mám radost z Vaší snahy stromky udržet na živu. Když se nepodaří, bude to škoda, ale v zahrádkářské kolonii by o život přišel stejně dříve nebo později. Takže snaha se cení. Asi bych ale ještě počkal aspoň 7 - 14 dní, než půda pořádně rozmrzne a bude stabilnější počasí.
Zdravím a děkuji za podporu mých mičurinských projektů.Jdu do toho, u nás na jihu je tepleji, zem je otevřená a dost vyschlá.
Přeji krásný den. Rád bych se dozvěděl něco bližšího o dubu Quercus robur Facrist. Za případné informace předem děkuji. Michal
Prosím o informaci k pěstování dubu cesmínového a to od vysazení do fáze mladého stromku. Děkuji.
Literatura - Vilém Walter :"Rozmnožování" a "Pěstování okrasných stromů a keřů" sice uvádí možnost pěstování Q.ilex,Q.x turneri a několika dalších subtropických druhů v našich podmínkách,samozřejmě s důkladnou zimní ochranou,ale po vlastních zkušenostech to považuji za zbytečnou snahu. Znám osobně případ dospělého,asi 20 m vysokého exempláře Quercus cerris,s průměrem kmene 20cm (roste na jv. Moravě a na Slovensku),který nepřežil mrazy v zimě 1982/1983 v Teplicích.Mladé rostliny,vypěstované z jeho žaludů,rovněž odešly,přestože byly nakopčené a zakryté.
Dobrý den. U nás to bude asi problematické. Zkoušel jsem to ze semen dovezených z chorvatska s nulovým úspěchem. Přivezl jsem si i několik semenáčků a zdá se, že přes letošní zimu přežije nejspíše jenom jeden. 100% nesmí projít mrazem. Toť moje zkušenosti.
Pěstuji Q.illex již patým rokem v květináči venku i přes zimu, pokaždé více či méně omrzne, letos zmrzl až k zemi a tak jsem se rozhodl již déle ho netrápit a budu ho na zimu stěhovat domů.
Podle wikipedie pochází z jihovýchodu USA,kde roste převážně právě na podmáčených půdách.Snáší dobře všechny typy půd,pokud jsou dostatečně vlhké.Je ale poměrně krátkověký - pouze 60-80 roků.Otázkou je,jak by snášel české zimy.
Dobry den, zajimalo by me, zda by tento druh byl sto rust v podmacene pude. L.Mencl
Dobrý den, potřebuji celý český název tohoto dubu. Děkuji. Jitka
Dobrý den. Dalo by se to přeložit jako Dub cesmínový/cesmínolistý.
