nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 409x
Listnáče : Magnoliopsida / Malpighiales / Salicaceae
Pochází ze severní polokoule od arktidy ke kraji subtropů. Co se týče tvaru, nalezneme zde stromy, křoviny, vzácně téměř byliny, plazivé druhy nebo velmi zakrslé. Většina z nich se vyznačuje rychlým růstem, což zapřičiňuje křehkost a také krátkověkost. Patří mezi dvoudomé opadavé (výjmečně stálezelené) rostliny. Širokolistým vrbám se u nás říkalo Rokyty a úzkolistým Vetly. Pupeny jsou kryté jednou obalnou slupkou. Palisty bývají vyvinuté a opadavé. Listy jsou řapíkaté nebo přisedlé, většinou kopinatého tvaru s pilovým nebo zubatým či celokrajným okrajem. Kvete v jehnědách. Samčím zlatožlutým vzpřímeným květům se lidově říká kočičky, samičí vysící jsou nazelenalé. Plodem je zelená tobolka s ochmýřenými semeny. Velmi snadno se kříží. Velkou sbírku vrb naleznete v arboretu Křtiny. Existují vnitrodruhové taxony:
Jedná se o typickou rostlinu zamokřených půd, krajů rybníků, potoků, atp. Zakrslejší druhy mají raději kamenitý substrát a chladnější místo. Plstnaté druhy naopak mají rády půdy sušší.
Množení se provádí řízkováním nebo hřížením, semena záhy ztrácejí klíčivost.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: 
. Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. chilensis
Pochází ze Severní Ameriky. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky až 3m. Větve jsou v mládí ochlupené až plstnaté, žlutozelené, dlouhé, obloukovité. Palisty jsou ledvinovité nebo vejčité, pilovité a vytrvávající. Listy jsou kopinaté až obkopinaté, dlouhé 5 - 12cm, široké 1 - 3cm, na koncích špičaté, okraj jemně zubatý, mírně stočený, horní strana tmavězelená, obvykle holá, spodní modrozelená, plstnatá, centrální žebro na horní straně růžové, řapíky růžové, dlouhé 1 - 1,5cm. Jehnědy jsou přisedlé, dlouhé 2 - 4cm. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Biggina conifera
Pochází z Číny. Roste v podobě keře. Větve jsou černohnědé, holé, v mládí ochlupené. Listy jsou vejčitě kopinaté (i čárkovitě kopinaté), dlouhé 3 - 5cm, široké 1 - 1,4cm, na spodní straně zelené, holé, podél žilek ochlulpené, báze protažená nebo široce klínovitá, konec špičatý, okraj celokrajný a řapíky ochlupené, dlouhé 3 - 5mm. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí mají délku do 4cm, šířku 3mm, stopky krátké s 2 - 3mi lístky, listeny eliptickypodlouhlé, na spodní straně hustě ochlupené, horní strana téměř holá, semeníky vejčitěeliptické, dlouhé 1,5mm, ochlupené, přisedlé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází ze západního Himálaje. Plazivý druh jehož výška nepřesahuje 3cm, ale dobře se rozrůstá do šířky. Větve jsou krátké, červenohnědé nebo žlutohnědé, štíhlé, v mládí ochlupené, pupeny malé, ochlupené. Listy jsou obvejčitě podlouihlé, dlouze eliptické, kopinaté až obkopinaté, dlouhé 0,4 - 1,5cm, široké 0,1 - 1cm, jemně zoubkované, vzácně celokrajné, tupé, holé, na horní straně lesklé, spodní holé, bílomodravé a řapíky dlouhé 1 - 2mm. Jehnědy jsou terminálí, mají široce vejčité až obvejčité červnorůžovofialové listeny, samčí jehnědy dlouhé 1,5cm, tyčinky 2, samičí jehnědy jsou dlouhé do 2,5 (za plodu i 5)cm, semeníky holé, vejčitěválcovité. Plodem je holá 2 - 3mm tobolka.
Potřebuje vlhkou půdu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. brachista var. multiflora, S. chumulamanica, S. fruticulosa, S. furcata, S. nelamunensis, S. nepalensis, S. serpyllum
Pochází z Číny. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 6m. Větve jsou rezavé, holé, v mládí ochlupené, pupeny vejčitěkuželovité. Listy jsou eliptické, dlouze kopinaté, vejčitě kopinaté nebo vejčité, dlouhé 2,5 - 8,5cm, široké 1,5 - 2,3cm, na spodní straně zelenavé, holé nebo ochlupené, vzácně plstnaté, v mládí žlutě ochlupené, horní strana zelená, v mládí rezavá, báze široce klínovitá až téměř srdčitá, okraj bývá nenápadně jemně pilovitý, konec zašpičatělý a mají řapíky. Samčí jehnědy jsou dlouhé 3 - 6cm, široké 6mm, žluté, lesklé, téměř přisedlé, listeny eliptické nebo obvejčité, ochlupené, tyčinky 2. Samičí jehnědy jsou dlouhé 5 - 7cm (za plodu i 12)cm, široké 7mm, listeny jsou stejné jako na samčích, semeníky jsou načervenalé, vejčité, ochlupené, přisedlé nebo krátce stopkaté. Plodem je 4mm dlouhá ochlupená tobolka. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. chuniana, S. hylonoma var. isochroma, S. isochroma
Pochází z Číny. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky 3 - 5cm. Větve jsou žlutohnědé až hnědé, holé, v mládí vzácně ochlupené. Listy jsou podlouhlé, kopinaté, elipticky podlouhlé, vejčité nebo eliptické, dlouhé 2 - 5,5cm, široké 1,2 - 2,4cm, špičaté, báze klínovitá nebo zaoblená (i protažená), okraje pilovité nebo téměř celokrajné, horní strana holá, tmavězelená, spodní namodralá, holá, vzácně v mládí ochlupená a řapíky jsou holé, vzácně ochlupené, dlouhé 3 - 9mm. Jehnědy se vytváří na krátkých olistěných kmíncích, jsou štíhlé, samčí dlouhé 2,5 - 4,5cm, široké 5 - 6mm, stopky dlouhé 0,3 - 1cm, vřeteno ochlupené nebo holé, listeny hnědé, obvejčité, holé, tyčinky 2. Samičí jehnědy jsou dlouhé 2,5 - 7,5cm, široké 5 - 7mm, hustokvěté, krátce stopkaté, listeny široce vejčité, semeníky dlouze vejčité. Plodem je téměř přisedlá vejčitá tobolka délky 2,5mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. hypoleuca var. kansuensis
Roste v Číně, Afganistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Pakistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu v podobě keře. Větve jsou rozkladité, sukovité, pružné, v mládí plstnaté, později holé nebo téměř holé, šedorezavé nebo žlutošedé, pupeny kuželovité nebo dlouze kopinaté, špičaté, světlé, mírně plstnaté, později holé. Palisty jsou polosrdčité, dlouhé 2 - 4mm, zubaté. Listy jsou v mládí krátce ochlupené, později holé nebo téměř holé, centrální žebro je na spodní straně mírně ochlupené, jsou dlouhé 3 - 7cm, eliptické až dlouze obvejčité, někdy až široce kosočtvercovité, báze zúžená, konec zašpičatělý, okraj celokrajný nebo od středu nepravidelně zubatý, horní strana tmavězelená, spodní světlezelená, žilnatinu tvoří 6 - 10 párů žilek a řapíky jsou mírně ochlupené, dlouhé 3 - 5mm. Jehnědy jsou postranní, téměř přisedlé nebo krátce stopkaté, stopka má 4 - 6 šupinovitých listenů, jsou husté, samčí dlouhé do 2 (za plodu až 7)cm, široké 7mm, tyčinky 2, semeníky jsou kuželovité, dlouhé 3mm, hedvábitě bíle ochlupené. Plodem je 5mm dlouhá tobolka. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. depressa subsp. iliensis, S. depressa var. iliensis, S. depressa var. macropoda, S. pseudolivida
Pochází z Číny. Roste v podobě malého keře. Větve jsou v mládí tenké, bíle nebo nažloutle ochlupené či plstnaté, olysávají. Listy jsou eliptické, dlouhé 2 - 4,5cm, široké 1 - 2,2cm, na spodní straně nazelenalé nebo bělavé, nažloutle nebo rezavě ochlupené, horní strana zelená, v mládí podél žilek žlutě ochlupená, báze zaoblená, okraj nevýrazně žláznatě zubatý, konec zahrocený, žilnatinu tvoří 6 - 8 párů žilek z každé strany. Samčí jehnědy jsou válcovité, dlouhé 2 - 6cm, široké 3 - 7mm, stopky krátké s 2 - 4mi lístky, listeny zelenožluté nebo nahnědlé, téměř okrouhlé, holé nebo na spodní straně báze ochlupené, dlouhé 1mm, tyčinky 2, samičí jehnědy jsou široké 0,8 - 1cm, listeny jsou téměř okrouhlé, semeníky jsou dlouhé 1,5mm. Plodem je rezavá vejčitě podlouhlá až 4mm dlouhá tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Číny a Kašmíru. Roste v podobě stromu nebo keře. Větve jsou v mládí rezavé nebo hnědé, holé, lesklé, vzácně šedomodré, pupeny vejčitěkuželovité, holé nebo mírně ochlupené, špičaté, palisty polosrdčité nebo široce kopinaté, jemně pilovité. Listy jsou kopinaté, dlouhé 7,5cm, široké 2,5cm, papírovité, na spodní straně světlé nebo mírně šedomodré, horní strana zelená, lesklá, báze protažená, okraj mírně drobně pilovitý, konec dlouze zašpičatělý a řapíky jsou dlouhé 5mm. Samčí jehnědy jsou podlouhlé až dlouze eliptické, široké 2,5mm, přisedlé, někdy s lístky při bázi, listeny jsou široce elipticky vejčité, na konci černé, tupé, dlouze ochlupené, 2 tyčinky, samičí jehnědy jsou dlouhé 5cm, široké 5 - 8mm, přisedlé, řídkokvěté, lístky jsou při bázi, listeny jsou černé, kopinaté a semeníky úzce kuželovité.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
ceny již od 129,80 Kč s DPHRoste v Japonsku, Koreji, Rusku a Číně v podobě vysokého keře až malého stromu. Dorůstá výšky 1 - 3 (i 4)m. Větve jsou rozkladité, ve 2 letech žluté nebo načervenalé, obloukovité, holé, lesklé, červenohnědé. Listy jsou vstřícné, téměř přisedlé, objímavé, v mládí bývají načervenalé, později na horní straně tmavězelené, na spodní sivozelené s nahnědlým centrálním žebrem, vyrůstají obvykle vstřícně anebo někdy v přeslenech po 3, jsou podlouhlé až úzce eliptické, zakulacené, tenké, holé, mírně pilovité až celokrajné, dlouhé (2 -) 3 - 6 (i 7)cm, široké 1 - 2cm, báze kulatá až mírně srdčitá, žilnatinu tvoří 18 - 20 párů žilek, spodní strana je nasivělá a řapíky jsou dlouhé 2mm. Jehnědy jsou štíhle válcovité, ochlupené, dlouhé 1 - 2,5cm s 3 - 4mi malými vejčitými listeny při bázi, šupiny jsou obvejčité, tmavěhnědé až téměř černé, tyčinky 2, semeníky přisedlé, vejčité, hedvábité. Plodem je až 3 (i 5)mm ochlupená tobolka. Existují vnitrodruhové taxony:
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. multinervis, S. purpurea, S. purpurea subsp. amplexicaulis, S. purpurea subsp. amplexicaulis var. multinerv, S. purpurea var. multinervis, S. savatieri
Roste v Severní Americe. Roste v podobě nepravidelně hustého keře. Dorůstá výšky 1 - 2m nebo i 5 - 7 (i 8)m. Borka je hladká. Větve v mládí oranžové nebo červenohnědé, holé. Palisty jsou malé nebo chybí. Listy jsou čárkovité nebo dlouze kopinaté, dlouhé 4 - 15cm, široké 0,2 - 1cm, řídce pilovité, zašpičatělé, báze klínovitá až téměř srdčitá, horní strana bledězelená, nápadně žilkovaná, spodní strana v mládí je hedvábitá, později holá. Samčí jehnědy dlouhé 2 - 5cm, tyčinky 2, na bázi jsou ochlupené. Samčí jehnědy jsou dlouhé až 8cm, semeníky holé, krátce stopkaté. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. argophylla, S. exigua, S. exigua f. wheeleri, S. exigua subsp. interior, S. exigua var. angustissima, S. exigua var. exterior, S. exigua var. interior, S. exigua var. luteosericea, S. exigua var. nevadensis, S. exigua var. pedicellata, S. exigua var. sericans, S. exigua var. stenophylla, S. exigua var. virens, S. fluviatilis var. argophylla, S. fluviatilis var. sericans, S. hindsiana var. tenuifolia, S. interior f. wheeleri, S. interior var. angustissima, S. interior var. exterior, S. interior var. luteosericea, S. interior var. pedicellata, S. interior var. wheeleri, S. linearifolia, S. longifolia, S. longifolia var. argophylla, S. longifolia var. exigua, S. longifolia var. interior, S. longifolia var. opaca, S. longifolia var. pedicellata, S. longifolia var. sericans, S. longifolia var. wheeleri, S. luteosericea, S. malacophylla, S. nevadensis, S. rubra, S. stenophylla, S. thurberi, S. wheeleri
Patří mezi endemity Itálie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na jihu USA v podobě široce polokulovitého až kulovitého pravidelného středně hustého keře. Dorůstá výšky do 4m, šířka do 5m. Větve jsou v mládí růžovofialové, výrazně ojíněné. Listy jsou podlouhle až čárkovitě kopinaté, dlouhé 5 - 10cm, široké do 1,5cm, zašpičatělé, řídce pilovité až téměř celokrajné, báze klínovitá, horní strana leskle zelená, spodní šedozelená, řapíky jsou žluté, dlouhé 0,3 - 1cm. Jehnědy jsou téměř přisedlé, eliptické, krátké, husté, dlouhé 1 - 3cm, listeny téměř černé, hustě bíle ochlupené, tyčinky 2, semeníky stopkaté a holé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Pochází ze střední Asie. Roste v podobě keře. Větve jsou štíhlé, prutovité, červenohnědé, holé, pupeny vejčité, tupé, malé, holé a tmavěhnědé. Palisty chybí. Listy jsou kopinaté, dlouhé do 5cm, široké 1cm, báze zúžená, konec trnitý, okraj ostře jemně pilovitý, obě strany jsou holé, zelené, centrální žebro žlutohnědé, žilnatinu tvoří 10 - 12 párů žilek. Jehnědy jsou stopkaté, vřeteno řídce ochlupené. Plodem je holá hnědá, 5mm dlouhá tobolka s 1mm stopkou.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Tatrách, Alpách a Karpatech v podobě nízkého keře. Dorůstá výšky až 50cm. Větve jsou černohnědé, v mládí jemně ochlupené až téměř holé. Listy jsou eliptické, dlouhé 1 - 3,5cm, okraj celokrajný nebo řídce pilovitý, horní strana holá, zelená, v mládí nahnědlá, spodní ochlupená. Jehnědy jsou válcovité, dlouhé 1,5 - 2cm, samčí mají 2 tyčinky, samičí mají holé nebo řídce ochlupené semeníky, listeny jsou růžové až nafialovělé.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. alpina, S. jacquinii, S. myrsinites subsp. jacquiniana, S. myrsinites var. jacquiniana
Pochází z východní Sibiře. Větve jsou v mládí ochlupené, později holé, tmavěhnědé, pupeny dlouhé 5 - 6mm, tvaru vejčitěkuželovitého s otupělým koncem. Palisty jsou malé, vzácně až 1/2 délky řapíků, tvaru kopinatého nebo srpovitého, okraje vroubkované, brzy opadávají. Listy jsou dlouhé do 8cm, široké 1,8cm, kopinaté nebo dlouze kopinaté či čárkovitě kopinaté, zašpičatělé, báze zaoblená nebo zúžená, okraj řídce zoubkovaný nebo mírně zvlněně vykrajovný, obvykle téměř celokrajný, podvinutý, horní strana zelená nebo šedozelená, holá nebo bíle ochlupená (zejména na žilkách), spodní strana je lesklá, hedvábitá, centrální žebro nažloutlé, žilnatinu tvoří 12 - 14 párů žilek. Květy nejsou známé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Japonska. Roste v podobě vysokého keře nebo malého stromu. Dorůstá výšky až 4m. Větve jsou hnědé, štíhlé, v mládí světle žlutozelené, ochlupné, později holé. Listy jsou dlouze eliptické, dlouhé 5 - 12cm, zašpičatělé, báze klínovitá, okraj ostře žláznatě pilovitý, v mládí hedvábně ochlupené, brzy holé, horní stran zelená, spodní modrozelená. Jehnědy jsou štíhlé, samčí dlouhé 4 - 8cm, tyčinky 2, samičí čárkovité, dlouhé 7 - 12cm, listeny vejčité, řídce ochlupené a semeníky holé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. babylonica var. japonica, S. fauriei, S. japonica f. angustifolia, S. japonica f. fauriei, S. japonica f. oldhamiana, S. japonica f. padifolia, S. japonica f. pygmaea, S. japonica var. angustifolia, S. japonica var. oldhamiana, S. japonica var. padifolia, S. japonica var. pygmaea, S. oldhamiana, S. padifolia
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Ruska. Podobá se S. spathulifolia, ale listeny na vrcholku bývají nahnědlé až načernalé, žlázy 4hranné, kratší než stopky semeníků. Semeníky jsou krátce stopkaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. borealis, S. hastata var. viridula, S. kolaensis, S. myrsinifolia subsp. borealis, S. nigricans var. jenisseensis, S. rectispica, S. viridula
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. pellita var. angustifolia, S. sitchensis f. ralphiana, S. sitchensis var. angustifolia, S. sitchensis var. ralphiana
Pochází z Japonska. Roste v podobě vysokého stromu. Dorůstá výšky až 25m. Borka je bledě šedohnědá, mírně šupinovitá. Větve odstávají, v mládí jsou světlehnědé, mírně ojíněné. Palisty jsou vejčitě kopinaté a malé. Listy jsou kopinaté, dlouhé 5 - 10cm, špičaté, jemně špičatě pilovité, v mládí z obou stran hedvábně ochlupené, později pouze mírně, spodní strana je hustěji hedvábná a namodralá a řapíky jsou dlouhé 2 - 5mm. Jehnědy jsou dlouhé 2 - 3cm, tyčinky 2, listeny jsou široce vejčité, semeníky ochlupené.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. hondoensis
Pochází z Číny. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky až 2m. Větve jsou v mládí holé, olysávají, černohnědé, pupeny ochlupené. Listy jsou podlouhlé nebo obvejčitěpodlouhlé, dlouhé 5cm, široké 2cm, spodní strana je nasivělá, zelenavá, horní tmavězelená, holá, ochlupená pouze kolem centrálního žebra, báze klínovitá, okraj celokrajný, konec špičatý nebo tupý, žilnatinu tvoří 10 párů žilek, na spodní straně jsou vystouplé a řapíky jsou dlouhé až 1,3cm. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí jsou dlouhé 2,2cm, široké 7mm (za plodu dlouhé 2,5cm, široké 1,5cm), hustokvěté, listeny vejčitě orkouhlé, dlouhé 2 - 3mm, zaoblené nebo téměř uťaté, semeníky jsou úzce vejčité, hustě hnědě nebo šedě huňaté, přisedlé. Plodem je 3 - 5mm přisedlá tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Číny. Roste v podobě holého keře. Dorůstá výšky až 50cm. Větve jsou v mládí nevýrazně červené, pupeny načervenalé a vejčité, Listy jsou široce eliptické, dlouhé 2 - 3cm, široké 1,5 - 1,8cm, spodní strana je bělavě ojíněná, horní zelená, báze široce klínovitá, okraj celokrajný, konec špičatý nebo hrotitý, centrální žebro na spodní straně vystouplé, žilnatinu tvoří 7 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 5 - 8mm. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí jsou krátce válcovité, dlouhé 1,6cm, široké 5mm, stopky jsou dlouhé 1cm, mají 1 - 2 lístky na bázi, listeny jsou žlutozelené, obvejčité, min. stejně dlouhé jako stopky, semeníky jsou vejčité, dlouhé 2mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Číny. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 10m. Větve jsou v mládí žlutohnědé nebo zelenohnědé, holé nebo téměř holé, později žlutohnědé, řídce ochlupené. Listy jsou eliptické nebo obvejčitěkopinaté, dlouhé 3 - 12cm, široké 1 - 3,5cm, v mládí ochlupené, olysávající, spodní strana nazelenalá, horní zelená, lesklá, obě strany holé nebo na spodní straně podél centrálního žebra ochlupené, báze klínovitá, okraj pilovitý, konec tupý nebo špičatý a řapíky jsou dlouhé 0,4 - 1cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 2 - 2,5cm, široké 1cm, stopky dlouhé 1 - 1,5cm, mají 2 - 3 lístky, vřeteno je hustě ochlupené, listeny hnědé a vejčité, dlouhé 1,6 - 2,2mm, tyčinky 2, samičí jehnědy dlouhé 3 - 4cm, široké 0,8 - 1cm, listeny vejčité, dlouhé 2,5mm, ochlupené, tupé nebo špičaté, semeníky vejčité, dlouhé 1,5 - 2mm, holé. Plodem je vejčitá tobolka délky 4 - 6mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Číny. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky až 4m. Větve jsou šedé, v mládí světlehnědé nebo hnědé, silné a ochlupené. Listy jsou eliptické, vzácně vejčité, dlouhé 2 - 5cm, široké 1,8 - 2,2cm, na spodní straně bělavé, holé, pouze podél centrálního žebra ochlupené, horní strana zelená, báze klínovitě zaoblená, okraj jemně pilovitý nebo vroubkovaný, vzácně celokrajný, konec špičatý, žilnatinu tvoří 10 párů žilek a řapíky jsou ochlupené, dlouhé 2 - 5mm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 2cm, široké 4 - 5mm, stopky dlouhé 4 - 8mm, mají 2 - 3 lístky, listeny obvejčitě podlouhlé, dlouhé 1mm, ochlupené, tyčinky 2, samičí jehnědy dlouhé 2,5cm, široké 9mm, listeny podlouhlé nebo obvejčitě podlouhlé, dlouhé 2mm, semeníky úzce vejčité, dlouhé 2mm, šedě ochlupené nebo holé, stopky dlouhé 0,5mm. Plodem je vejčitě kuželovitá tobolka délky 4 - 6mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. divaricata subsp. kalarica, S. pulchra subsp. kalarica
Pochází z Číny. Roste v podobě polštářovitého plazivého bohatě větveného keře. Větve jsou růžovofialové nebo hnědé, v mládí šedobíle ochlupené, olysávající. Listy jsou obvejčité nebo eliptické, dlouhé 1cm, široké 5mm, spodní strana je zelená, kolem žilek řídce dlouze ochlupená, horní strana zelená, téměř holá, báze tupá, konec tupý nebo špičatý, okraj celokrajný nebo částečně vroubkovaný a řapíky jsou velmi krátké. Jehnědy jsou terminální, samčí dlouhé 1cm, široké 7mm, vřeteno hustě ochlupené, listeny jsou úzce vejčité nebo téměř podlouhle eliptické, na spodní straně ochlupené, horní strana holá, konec téměř uťatý, zaoblený nebo nepravidelně seříznutý, tyčinky 2, semeníky jsou holé, krátce stopkaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. berberifolia subsp. kamtschatica
Pochází z Činy. Roste v podobě poléhavého keře. Dorůstá výšky 3cm. Kmen je rezavý, štíhlý. Větve jsou v mládí téměř vzpřímené, žlutohnědé, olysávající, pupeny jsou široce vejčité, malé a ochlupené. Listy jsou eliptické nebo vejčité, dlouhé 1,4cm, široké 8mm, na spodní straně nazelenalé, kolem centrálního žebra hustě huňaté nebo holé, horní strana je zelená, v mládí řídce ochlupená, olysává, báze je široce klínovitá, okraj celokrajný, konec špičatý nebo tupý. Samčí jehnědy jsou terminální, válcovité, dlouhé 1,3cm, široké 4mm, stopky mají přibližně stejnou délku jako jehnědy, mají 3 - 5 lístků, vřeteno je ochlupené, listeny eliptické, zaoblené, tyčinky 2. Samičí jehnědy nejsou známé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Číně a Koreji v podobě stromu. Dorůstá výšky až 6m. Větve jsou zelené nebo žlutozelené, holé, v mládí bývají dlouze ochlupené, pupeny jsou dlouze ochlupené. Palisty jsou vejčitě kopinaté, ochlupené. Listy jsou kopinaté nebo čárkovitě kopinaté, dlouhé 4 - 10cm, široké 1 - 3cm, na spodní straně dlouze ochlupené až téměř hedvábité, horní strana zelená, kolem centrálního žebra ochlupená, báze klínovitá, okraj jemně pilovitý, konec špičatý a řapíky dlouhé 0,8 - 1,7cm. Samčí jehnědy jsou dlouhé 2,5 - 4cm, široké 1,5cm, přisedlé, vřeteno ochlupené, listeny obvejčité, dlouze ochlupené, konec černý, tyčinky 2. Samičí jehnědy jsou dlouhé 2 - 3cm (za plodu 4,5cm, široké 1cm), listeny černé, eliptické nebo vejčitěeliptické, dlouhé 1,5mm, široké 1mm, dlouze ochlupené, semeníky kopinaté, ochlupené nebo holé. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. lackschewitziana var. rorififormis, S. rorida f. roridiformis, S. rorida var. roridiformis, S. roridiformis
Roste ve střední Asii v Afganistánu po střední Nepál v podobě malého keře nebo stromu. Dorůstá výšky až 5m. Listy jsou eliptické až vejčité, jemně zubaté, dlouhé 4 - 5cm, v mládí ochlupené, později z obou stran holé. Samčí jehnědy jsou hedvábně ochlupené, dlouhé 3 - 4cm, samičí jsou hedvábně ochlupené, dlouhé do 5 (za plodu až 9)cm. Plodem je až 5,5cm tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. adenophylloides, S. fedtschenkoi, S. hastata var. himalayensis, S. himalayensis, S. prunifolia
Pochází z Kavkazu a Arménie. Roste v podobě malého nebo středního keře. Větve jsou štíhlé, rozkladité, holé, světlehnědězelené. Listy jsou úzce eliptické až úzce obvejčité, dlouhé 2 - 4cm, široké 1 - 1,5cm, špičaté nebo tupé, báze klínovitá, okraj žláznatě pilovitý, horní strana holá, tmavězelená, lesklá, spodní holá, světlejší, žilnatinu tvoří 8 - 10 párů žilek, řapíky jsou růžovofialvoé, dlouhé 2 - 3mm. Jehnědy jsou úzce válcovité, dlouhé 2 - 4cm, široké 3 - 6mm, semeníky jsou jemně ochlupené, téměř přisedlé, listeny podlouihlé, zaoblené, na konci načernalé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. berberifolia subsp. kimurana, S. berberifolia var. kimurana
Pochází z Japonska. Roste v podobě vzpřímeného keře nebo menšího stromu. Dokáže občas dorůst výšky až 15m. Větve jsou v mládí tlusté, dlouhé, šedě plstnaté. Listy jsou úzce kopinaté, dlouhé 10 - 20cm, papírovité, zašpičatělé (i ocasovitě), báze špičatá, okraj mírně zvlněný a mírně zpětně zahnztí, horní strana je v mládí ochlupená, spodní hustě přitiskle stříbřitě hedvábně ochlupená. Jehnědy jsou dlouhé 2,5 - 3,5cm, jsou husté, přisedlé, listeny široce kopinaté, hedvábně ochlupené.
Rychle roste.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. viminalis
Roste ve střední Asii v podobě keře nebo stromu. Větve jsou hnědožluité, v mládí hustě ochlupené, později holé. Větve jsou ve 2 - 3 letech obvykle tmavě růžovofialovohnědé. Palisty jsou malé, vejčité až kopinaté, kratší než řapíky, obvykle navíc chybí. Listy jsou čárkovitě kopinaté, dlouhé 3,5 - 5,2cm, široké 6mm, báze bývá zaoblená, konec dlouze protažený od středu čepele, okraj je celokrajný nebo řídce pilovitý, horní strana přitiskle ochlupená z obou stran, spodní hustěji, horní je leklá, hedvábitá, pozdějy olysalá, vynikle žilkovaná. Samčí jehnědy nejsou znmé. Samičí jsou přisedlé nebo na krátké stopce, semeníky jsou vejčitě kopinaté, dlouhé 2 - 3mm, semeníky krátce stopkaté nebo téměř přisedlé. Plodem je úzce kuželovitá, holá a krátce stopkatá tobolka.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. alba var. angustifolia, S. alba-viminalis, S. alba–viminalis, S. issykiensis, S. lipskyi, S. viminalis
Roste v Karpatech v podobě zakrslého keře. Dorůstá výšky do 50cm. Větve i v mládí jsou vystoupavé, holé, zelené až růžovofialovohnědé a dlouhé. Listy jsou úzce eliptické nebo úzce obvejčité, špičaté nebo zaoblené, báze klínovitá, délka je 2 - 3,5cm, šířka 0,5 - 1,3cm, okraj pilovitý nebo téměř celokrajný, holý, horní strana lesklá, tmavězelená, spodní světlezelená, centrální žebro žlutozelené, žilnatinu tvoří 6 - 8 párů vyniklých žilek. Jehnědy jsou dlouze eliptické, stopkaté, dlouhé 2 - 4cm, samčí mají 2 tyčinky, samičí jsou stopkaté, semeník holý.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na východní a střední Sibiři, Dálném východu, Mongolsku a Mandžusku v podobě řídce větveného menšího keře. Dorůstá výšky 1 - 2m, vzácně i více. Větve jsou štíhlé, světlešedé, nažloutlé a holé, široce rozkladité, holé, leklé tmavě červenohnědé nebo růžovofialové, pupeny jsou malé, špičaté, vejčité, holé. Palisty obvykle chybí. Listy jsou v mládí průsvitné, tenké, nahnědlé, později přisedlé nebo téměř přisedlé, dlouhé 1 - 7cm, široké 0,5 - 3cm, podlouhlé, eliptické, báze zaoblená, konec hrotitý, okraj celokrajný, obě strany holé, stářím modrají, spodní strana je světlezelená nebo nasivělá, žilnatinu tvoří 12 - 17 párů vyniklých žilek a řapíky jsou dlouhé 2 - 5mm. Jehnědy jsou bohaté, mívají krátkou stopku (někdy i dlouhou), při bázi mají 6 - 7 malých listenů, jehnědy jsou dlouhé 1 - 1,5cm (samičí za plodu až 5cm), tyčinky 2, semeníky drobně ochlupené, kuželovité, přisedlé nebo téměř přisedlé. Plodem je řídce ochlupená tobolka délky do 5 - 6mm. Existují vnitrodruhové taxony:
kvete v měsících: 123456789101112
Synonyma: S. loniceraefolia, S. pontederana
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na východní Sibiři v podobě vysokého keře. Větve jsou štíhlé, v mládí holé nebo ochlupené, bledé, později červenohnědé, holé, pupeny malé, špičaté, červenohnědé, holé, mírně ochlupené. Palisty jsou čárkovité, žláznatě zubaté, rychle opadávající, stejně dlouhé nebo delší než řapíky. Listy jsou úzce kopinaté, na obou koncích zúžené, dlouhé 5 - 6cm, široké 0,8 - 1,5cm, ostře jemně pilovité, v mládí jemně ochlupené, později holé, horní strana tmavězelená, spodní nasivělá, mírně světlejší, mírně hedvábitá a řapíky jsou ochlupené, dlouhé 3 - 5mm. Jehnědy jsou husté, samčí vzpřímené nebo odstálé, přisedlé nebo téměř přisedlé, listeny na bázi úzce kopinaté, válcovité, dlouhé až 4cm, široké 1,2cm, samičí mají až 4mm stopku nebo jsou přisedlé, úzce válcovité, dlouhé až 4cm, široké do 4mm, tyčinky 2, semeníky vejčitě kuželovité, dlouhé 2mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. boganidensis, S. boganidensis var. angustifolia
Pochází ze střední Asie. Roste v podobě nízkého keře. Větve jsou světlehnědošedé, neojíněné, v mládí holé, později černé, pupeny úzce vejčité, holé, červenohnědé. Palisty brzy opadávají, jsou čárkovité, jemně pilovité, kratší než řapíky. Listy jsou kopinatě čárkovité až čárkovité, stejně zúžené na obou koncích, spodní listy krátce zašpičatělé, na bázi dlouze protažené, řídce mírně zoubkované, při bázi bývají celokrajné, obě strany nasivělé nebo tmavězelené, holé, v mládí bíle hedvábité, dlouhé 5 - 9cm, široké 8mm, centrální žebro na spodní straně hnědé, žilnatinu tvoří 7 - 12 párů žilek vyniklých z obou stran. Jehnědy jsou stopkaté s 1 - 4 listeny, samičí jsou dlouhé 4 - 5cm, široké 7 - 8mm, semeníky jsou dlouhé 4 - 5mm, úzce vejčitěkuželovité. Samčí nejsou známé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Číny. Roste v podobě malého stromu. Větve jsou mírně růžovofialové, v mládí ochlupené. Listy jsou dlouze eliptickykopinaté, dlouhé 4 - 5cm, široké 1 - 1,5cm, z obou stran krátce ochlupené, za sucha nažloutlé, báze téměř zaoblená, konec špičatý, okraj celokrajný nebo vzácně řídce žláznatě vroubkovaný a řapíky jsou ochlupené, dlouhé 5 - 7mm. Samčí jehnědy nejsou známé. Samičí jsou dlouhé 1mm, stopky mají 1 lístek při bázi, vřeteno je hustě ochlupené, listeny jsou obvejčitě podlouhlé nebo téměř dlouze eliptické, poloviční délky semeníků, ochlupené a nepravidelně zubaté, téměř uťaté, semeníky jsou šedé, hustě ochlupené, přisedlé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Koreji, Mandžusku a Japonsku v podobě stromu. Dorůstá výšky 10 - 20m při průměru kmene 1 - 1,5m. Větve jsou šedohnědé nebo hnědozelené, v mládí holé nebo krátce ochlupené, pupeny vejčité, dlouhé 2,5mm. Palisty jsou šikmo vejčité, dlouhé 3 - 6mm, žláznatě pilovité nebo téměř celokrajné. Listy jsou čárkovitě kopinaté až kopinaté, dlouhé 6 - 13cm, široké 1 - 3,8cm, špičaté, na okraji jemně žláznatě pilovité, báze zaoblená až špičatá, obě strany kromě centrálního žebra holé, občas na horní straně přitiskle ochlupené, spodní ojíněná a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 1,3cm. Jehnědy jsou úzce válcovité, husté, přisedlé, podepřené 1 - 5ti malými listeny, široké 6 - 8mm, samčí jsou dlouhé 1 - 3cm, samičí 0,7 - 1,5cm, tyčinky 2, semeníky vejčité, přisedlé a ochlupené. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. feddei, S. pogonandra, S. pseudojessoensis, S. pseudo–gilgiana
Pochází z Japonska a Koreje. Roste v podobě velkého vzpřímeného keře nebo malého stromu. Větve jsou v mládí hnědé až žlutohnědé nebo narůžovofialověločervené, tenké, metlovité, pupeny jsou naraůžovofialovělohnědé, vzácně i žlutohnědé, vejčité, v mládí na konci ochlupené, olysávající, lesklé. Listy jsou střídavé až částečně vstřícné, čárkovitěkopinaté až obkopinaté, dlouhé 5 - 10cm, široké 0,5 - 1,5cm, na konci špičaté, báze kulatá, okraj řídce pilovitý, povrch mírně kožovitý, horní strana tmavězelená, spodní modrozelená, holá, žilnatina je bohatá, centrální žebro nažloutlé, v mládí jsou narůžovělé a nahnědlé. Samčí jehnědy jsou válcovité, husté, dlouhé 2 - 3cm, listeny obvejčité, dlouze oclupené, tyčinky 2 zcela srostlé. Samičí jehnědy mají délku 2 - 3,5cm, jsou téměř přisedlé, listeny dlouze ochlupené, semeníky hustě ochlupené, vejčité a přisedlé.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. purpurea var. japonica
Pochází ze střední Asie. Roste v podobě keře, pravděpodobně až stromu. Větve jsou dlouhé, prutovité, v mládí řídce ochlupené, štíhlé či holé, pupeny jsou vejčité, řídce ochlupené. Palisty jsou dobře vyvinuté, vejčitě kopinaté, ostře zubaté, na terminálech dlouhé až 3 - 4cm, ostatní 0,8 - 1,2cm. Listy jsou kopinaté, dlouhé do 11cm, široké do 1,4cm, báze tupá, konec protažený, v mládí hedvábitě přitiskle ochlupené, později holé nebo z obou stran řídce ochlupené, okraj řídce ostře pilovitý, horní strana zelená, spodní světlejší, centrální žebro načervenalé, žilnatinu tvoří 15 - 20 párů žilek a řapíky jsou holé, dlouhé do 1,2cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Pochází z Číny. Roste v podobě keře, vzácně nízkého stromu. Dorůstá výšky až 4m. Větve jsou v mládí narůžovělofialové, ochlupené nebo plstnaté, olysávající, pupeny jsou eliptické nebo téměř vejčité, delší než řapíky. Listy jsou elipticky kopinaté nebo dlouze obkopinaté, dlouhé 1,5 - 2cm (na bujných větvích až 5cm), široké 5mm, spodní strana je nazelenalá, v mládí šedobíle hedvábitá, olysává, horní strana tmavězelená, okraj mírně řídce pilovitý, oba konec tupé, konec může být špičatý a řapíky jsou krátké. Samčí jehnědy jsou dlouhé 2 - 4cm, široké 5 - 8mm, jsou přisedlé nebo s krátkou stopkou a s max. 2 lístky při bázi, listeny eliptické, tupé nebo téměř špičaté, tyčinky 2. Samičí jehnědy jsou dlouhé 2,5cm, široké 1cm, krátce stopkaté s 1 - 2ma lístky při bázi, listeny podlouhlé nebo obvejčitě podlouhlé, semeníky vejčitě kuželovité a ochlupené.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. duclouxii var. kouytchensis, S. schneideriana
Roste na západní a východní Sibiři a Dálném východu v podobě keře. Dorůstá výšky 1 - 2,5m. Větve jsou tmavěhnědé, holé, v mládí bíle plstnaté, jednoleté jsou plstnaté pouze v 2. 1/2. Palisty jsou kopinaté. Listy jsou dlouze eliptické, na mladých větvích jazykovité, tupé, báze zúžená, okraje téměř celokrajné, na spodní straně v mládí stříbřitě plstnaté, horní strana tmavězelená, řídce ochlupená, mají délku 5 - 7cm, šířku 2, báze centrálního žebra načervenalá, žilnatinu tvoří 12 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 3 - 5mm. Jehnědy jsou dlouhé 3 - 3,5cm (samičí za plodu až 5cm), široké 1cm, dlouze válcovité, husté, báze volnější, stopka krátká, tyčinky 2, semeníky dlouhé do 2mm, vejčitě kuželovité, hustě bíle plstnaté. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: S. arenaria, S. baicalensis, S. gmelini, S. gmeliniana, S. helvetica subsp. krylovii, S. lapponum, S. lapponum var. trautvetteriana, S. polia, S. pseudolapponum, S. speciosa var. trautvetteriana
Pochází z Číny. Roste v podobě keře. Dorůstá výšky do 50cm. Větve v mládí jsou vzpřímené, seskupené na koncích větví, tmavěhnědé, holé, pupeny žluté, podlouhlé a holé. Listy jsou široce podlouhlé, dlouhé 1 - 2cm, široké 0,6 - 1,2cm, v mládí ochlupené, olysávají, báze široce klínovitá nebo téměř zaoblená, okraj pilovitý, konec mírně tupý až téměř špičatý a řapíky dlouhé 3 - 8mm. Jehnědy vytváří na koncích větví, samčí jsou dlouhé 1,5cm, široké 6mm, vřeteno je ochlupené, listeny eliptické, samčí mají 2 tyčinky, samičí jsou dlouhé 1cm, široké 9mm, vřeteno je holé, listeny široce eliptické nebo okrouhle vejčité, stopky semeníků krátké.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Dobrý den. Myslím, že bych věděl o jednom místě, kam by se tato vrba hodila. Chtěl bych se zeptat, zda mám nějakou šance ji najít a vysadit/naroubovat? Děkuji Čeněk Svoboda
Dobrý den, na travním pruhu před domem jsem zasadila malou vrbu kudrnatou. Byla jsem obecním údržbářem vyzvána k jejímu odstranění a jako důvod mi bylo sděleno, že je tam vodovodní řád a došlo by k jeho poškození. Váš odborný názor ? Děkuji
prosím o radu na vrbě se letos objevily na starších i nových větvích tmavě hnědé flíčky které se postupem času zvětšují je to nehezké na světle zeleném stromu co lze proti tomu dělat nebo jak tomu zabránit? děkuji za odpověd.
Je některá z vrb kroucených pro zvířata a nebo lidí jedovatá? Připadá mi to jako nesmysl ale tvrdil to zahradník v ZOO.
Máte pravdu - je to nesmysl. Žádná z vrb, u nás rostoucích, jedovatá není.Mají ale charakteristickou vůni a hořkou chuť, ožírá je pouze hmyz.
vrbu mám na zahradě již 5 let. poslední 2 roky jsou listy pokroucené, olistění není dostatečně husté . nevím jaká je příčina tohoto stavu. žádám o radu.
Dobrý den, máme Salix yezoalpina, která je stále velmi napadena mšicemi, celá černá a chřadne, poraďte, co s tím? Děkuji Horová
Jaké podmínky potřebuje vrba dvoubarevná, minulý rok mi uschla. Posíláte ji poštou a jaká je cena? Děkuji.STOKLASOVÁ HANA
Já konkrétně ne, ale zkuste dát dotaz do Burzy v levém menu.
Dobrý den, již delší dobu sháním rostinku,nebo alespoň řízky vrby sachalinské SEKKA.Můžete mi poradit kde ji mám shánět? Předem moc děkuji Studecká
Dobrý den,rád bych se zeptal kdy a jak moc se sříhájí Salix helvetice ober donau a Salix simulatrix?Předem moc děkuji za odpověd
Dobrý den, mám jeden dotaz, může se prosím vás zasadit vrba v blízkosti studny? děkuji
Dobrý den. Neviděl bych v tom problém. Jedině kořeny by případně mohly narušit vyzdívku, ale na samotnou rostlinu to nemá vliv.
