nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 76x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Pochází z Guatemaly a Mexika. Roste v podobě kuželovitého stromu. Dorůstá výšky 20 - 35 (i 45)m při průměru kmene 1m nebo i více. Větve jsou vodorovné. Borka je černohnědá nebo šedohnědá, větve jsou červenohnědé až tmavě černočervené, ochlupené, pupeny kulovitě vejčité, pryskyřičnaté, dlouhé do 5mm. Jehlice jsou mírně hřebenité, na horní straně lesklé, tmavězelené, spodní je nasivělá až stříbřitá, centrální žebro vystouplé, délku mají 1,5 - 5,5cm, šířku 1,2 - 2mm, na horní straně průduchy obvykle chybí, na spodní jsou v 8 - 10ti řadách, mají 2 okrajové pryskyřičné kanálky, konec tupý, bývá vykrojený. Samičí šištice dlouze válcovité, na konci špičaté až zploštělé, žlutohnědé, fialově ojíněné, dlouhé 8 - 11,5cm, široké 4 - 4,5cm, šupiny podlouhlé, širší než dlouhé, listeny schované 1/2 délky šupin, klínovitě obvejčité nebo obkopinaté. Šupiny jsou široce klínovitě obvejčité nebo příčně podlouhlé, dlouhé 2,7 - 3cm, široké 1,5 - 2,2cm. Semena jsou bleděnědá, klínovitě obvejčitá, dlouhé 9mm a křídlo je dlouhé do 1,5cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: A. guatemalensis subsp. ixtepejiensis, A. guatemalensis subsp. longibracteata, A. guatemalensis subsp. rushforthii, A. guatemalensis subsp. tamaulipasensis, A. guatemalensis subsp. zapotekensis, A. guatemalensis var. ixtepejiensis, A. guatemalensis var. longibracteata, A. guatemalensis var. rushforthii, A. guatemalensis var. tacanensis, A. guatemalensis var. tamaulipasensis, A. tacanensis, A. zapotekensis
ceny již od 20,00 Kč s DPHVšechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
