nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 121x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Roste na západě Severní Ameriky v podobě stromu s úzce kuželovitou korunou. Dožívají se věku až 600 (i 650)let. Dorůstá výšky do 60m při průměru kmene do 2,5m. Borka je našedlá, tenká, později hluboce brázditá. Větve jsou v horní části koruny vystoupavé, ve spodní mírně skleslé, v mládí nažloutlé až hnědožluté, po 2 roky načervenale ochlupené, pupeny bývají tmavěhnědé, vejčité, malé, na konci zaoblené, bazální šupiny krátké a široké, hustě ochlupené, celokrajné až vroubkované. Jehlice jsou pružné, dlouhé 2 - 4cm, široké 2mm, na spodní straně mají 2 pruhy ze 4 - 5ti stomatálních řad, horní strana je modrozelená až stříbřitě modrá s 1 pruhem u báze rozděleným na 2 z 8 - 13ti stomatálních řad u středu, konec zaoblený nebo mírně špičatý. Samčí šištice růžovofialové až červenohnědé. Samičí šištice dlouze válcovité, dlouhé 15 - 20cm, široké 7 - 10cm, růžovofialové, později žlutohnědé až zelenohnědé, přisedlé, supiny jsou dlouhé 3cm, široké 4cm a jsou ochlupené. Semena jsou tmavá, červenohnědá, dlouhá 1,5cm, široká 6mm, mají 7 - 8 děloh, křídlo má podobnou velikost a je růžové. Existují vnitrodruhové taxony:
U nás je díky pozdnímu rašení plně mrazuvzdorná, v chladnějších lokalitách potřebují ale mladí jedinci zimní kryt.
Množí se semeny nebo roubováním.
klimatická USDA zóna: 5 - 9
Synonyma: A. amabilis var. magnifica, A. campylocarpa, A. magnifica f. glauca, A. magnifica var. argentea, A. magnifica var. glauca, A. nobilis var. magnifica, Picea magnifica, Pinus campylocarpa, Pinus nobilis var. magnifica, Pseudotsuga magnifica
ceny již od 20,00 Kč s DPHVšechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
