nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 19x
Skalničky : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Phyllodoce
Roste na západě Severní Ameriky v podobě vzpřímenějšího keře. Dorůstá výšky 10 - 20 (i 40)cm, je hustě olistěný. Listy jsou čárkovité, zaoblené, dlouhé 0,4 - 1,2cm, mírně zubaté, tmavězelené, na spodní straně s bílou žilkou a horní strana je žláznatá. Kvete samostatnými květy nebo až po několika ks na koncích větví, jsou vonné, stopky hustě žláznatě ochlupené, dlouhé 1 - 3cm, koruna baňkovitě vejčitá, žlutozelená, dlouhá 5 - 9mm, vnější strana ochlupená, ústí úzké, kališní lístky kopinaté, špičaté a žláznaté.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Bryanthus glandulifera, P. aleutica subsp. glanduliflora
Roste v arktickém pásmu a v alpinských výškách v podobě nízkého stálezeleného hustě větveného keříčku. Podobá se vřesu. Listy jsou střídavé, čárkovité, střechovitě poskládané a kožovité. Kvete v koncových hlávkách, horznech, téměř okoličnatých svazečcích anebo i jednotlivě. Květy jsou 4 - 6tičetné, koruna baňkovitá nebo zvonkovitá, má 8 - 12 tyčinek a malý kalich. Plodem je 4 - 6tipouzdrá kulovitá tobolka obsahující drobná semena. Semena jsou vejčitá, lesklá.
Vyhovuje ji lehká nevápenitá půda v polostínu. Na zimu se zakrývá chvojím.
Množí se letními nebo vyzrálými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
