nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 43x
Subtropické byliny : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Catananche
Roste ve středozemí a jihozápadní Evropě jako krátkověká trvalka (u nás pouze jednoletka). Dorůstá výšky 0,2 - 0,9 (i 1,3)m a šířky 30cm. Pod zemí vytváří tlustý kůlovitý kořen, který při poranění roní mléko. Lodyha je vystoupavá, větvená a šedě ochlupená. Listy vytvářejí přízemní růžici, jsou šedozelené, čárkovité, na okrajích s 1 - 2ma páry zubů a lodyžní jsou zubaté. Kvete v úboru o průměru až 6cm vrcholovém květenství, zákrov je zvonkovitý, dlouhý (1,3 -) 1,5 - 2,5 (i 2,6)cm, široký (0,9 -) 1 - 2cm, listeny jsou víceřadé, vejčité, hrotité s tmavou střední žilkou, vnější květy jsou modré a vnitřní tmavě fialové. Plodem je 5tihranná nažka délky 3,5 - 4mm s chmýrem délky 5 - 7 (i 7,5)mm z osinkatých šupinek. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji hlinitopísčitá dobře propustná sušší půda a teplo. Je mrazuvzdorná do -17°C.
Množí se semeny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 7 - 10
Synonyma: C. caerulea var. ochroleuca, C. caerulea var. propinqua, C. caerulea var. tenuis, C. caerulea var. tlemcenensis, C. propinqua, Cupidonia caerulea
Roste ve středozemí jako jednoletka nebo trvalka. Pod zemí vytváří silný kořen. Listy jsou úzké a vytvářejí přízemní růžici. Květenstvím je úbor s širokými korunními lístky s 5ti zuby na vrcholu a bez terčových květů. Nejznámějším druhem je C. caerulea.
Vyhovuje ji plné slunce.
Množí se semeny, dělením nebo kořenovými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
literatura:
