nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 2x
Subtropické keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Epacris
Roste v Tasmánii v podobě zpravidla od báze větveného keře. Dorůstá výšky 0,6 - 1,2m. Větve jsou dlouhé, vzpřímené a v mládí ochlupené. Listy jsou vejčitě eliptické, špičaté, tlusté, dlouhé 0,5 - 1cm, řapíky jsou krátké a široké. Květenstvím je vrcholová nebo úžlabní téměř kulovitá hlávka, listeny jsou vejčité, špičaté, vlastní květy jsou bílé, kališní lístky vejčité, dlouhé 5mm, koruna je bílá, trubka má délku kalicha, laloky jsou vejčité a mírně delší trubky.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Roste v Austrálii, Nové Kaledonii a Novém Zélandu v podobě stálezeleného keře. Listy jsou střídavé, malé, mohou být střechovité a ostré. Kvete postranními malými trubkovitými květy s 5ti zuby.
Vyhovuje mu plné slunce a dobře propustná neutrální až kyselá vlhká půda. Minimem je 5°C.
Množí se semeny nebo 1/2dřevitými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura:
