karta rostliny zobrazena tento rok 2x
Subtropické keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Epacris
Roste v Tasmánii a Austrálii v podobě stálezeleného vzpřímeného řídce větveného keře. Dorůstá výšky (0,3 -) 2 - 3m. Větve jsou obloukovité a v mládí ochlupené. Listy jsou úzce kopinaté až mírně vejčité, zašpičatělé, ostré, drobně pilovité, dlouhé 0,4 - 2,5cm, široké 0,8 - 8,5mm, báze je srdčitá, uťatá až klínovitá a řapíky jsou dlouhé max. 1mm. Květy vyrůstají na koncích větví v délce 10 - 20cm, jsou mírně převislé, kališní lístky jsou 3úhlé až vejčité, dlouhé 2 - 5mm, koruna zvonkovitá až trubkovitá, bílá až růžová nebo tmavěčervená, dlouhá 0,5 - 2cm a má 5 krátkých cípů. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
klimatická USDA zóna: 9 - 10
Roste v Austrálii, Nové Kaledonii a Novém Zélandu v podobě stálezeleného keře. Listy jsou střídavé, malé, mohou být střechovité a ostré. Kvete postranními malými trubkovitými květy s 5ti zuby.
Vyhovuje mu plné slunce a dobře propustná neutrální až kyselá vlhká půda. Minimem je 5°C.
Množí se semeny nebo 1/2dřevitými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura: