karta rostliny zobrazena tento rok 3x
Subtropické keře : Magnoliopsida / Ericales / Ericaceae / Epacris
Roste v Tasmánii v podobě keře. Větve jsou řídké. Listy jsou krátce řapíkaté, vejčité až obvejčité, zašpičatělé až drobně hrotité, tlusté, dlouhé 4 - 7mm a spodní strana má 1 - 3 žebra. Květy jsou samostatné, prakticky přisedlé, občas seskupené na koncích větví, kališní lístky bývají načervenalé, vejčité, špičaté nebo tupé s hrotem, dlouhé 3 - 4mm, koruna je bílá, trubka délky kalicha, laloky vejčité, tupé a stejné délky.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Austrálii, Nové Kaledonii a Novém Zélandu v podobě stálezeleného keře. Listy jsou střídavé, malé, mohou být střechovité a ostré. Kvete postranními malými trubkovitými květy s 5ti zuby.
Vyhovuje mu plné slunce a dobře propustná neutrální až kyselá vlhká půda. Minimem je 5°C.
Množí se semeny nebo 1/2dřevitými řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura: