nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 22x
Užitkové / Technické : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Helianthus
Pochází ze severoamerických prérií, kde roste jako jednoletka. Indiáni již několik tisíc let rádi sklízejí její mladá květenství (tzv. úbory) a používají je v opečeném stavu jako zeleninu. V Evropě je slunečnice známa od 16. století jako rostlina okrasná. Teprve až od 19. století v Rusku se začala využívat jako zdroj oleje pro potravinářské i jiné účely. Zelené části rostliny i zbytky po lisování oleje jsou využitelné jako výborné krmivo s vysokým obsahem bílkovin. Dorůstá výšky 1 - 2,5 (i 3)m. Lodyha je přímá, obvykle nevětvená, bledě zelená, v horní části bývá drsně bíle ochlupená. Listy jsou řapíkaté, široce vejčité až 3úhlé, zašpičatělé, asymetricky pilovité, dlouhé 15 - 35cm, široké 10 - 30cm a báze je srdčitá. Květenstvím je úboru o průměru 15 - 30 (i 65)cm, okvětní lístky jsou žluté, terč černý, později žlutý. Plodem je nažka délky 0,5 - 1,5cm s chmýrem délky 2 - 3mm, která je na terči uspořádána ve spirále. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji dobře propustná písčitá půda a plné slunce.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
klimatická USDA zóna: 4 - 11
Rodové jméno pochází z řeckých slov helios = slunce a atnhos = květ. Roste zejména v Severní, méně často v Jižní Americe zpravidla jako jednoletka (i trvalka). Stonky jsou silné a vysoké. Listy jsou drsné, ochlupené a zpravidla mírně lepivé Květenstvím je úbor a plodem je nažka. Nejznámějším druhem je H. annuus. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji plné slunce nebo polostín a dobře propustná půda bohatá na živiny. Dobře snáší krátká období sucha.
Množí se semeny nebo dělením trsů.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
