nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 36x
Jednoletky / Letničky : Magnoliopsida / Asterales / Asteraceae / Helianthus
Pochází ze severoamerických prérií. Indiáni již několik tisíc let rádi sklízejí její mladá květenství (tzv. úbory) a používají je v opečeném stavu jako zeleninu. V Evropě je slunečnice známa od 16. stolejí jako rostlina okrasná. Teprve až od 19. století v Rusku se začala využívat jako zdroj oleje pro potravinářské i jiné účely. Patří mezi jednoletky. Zelené části rostliny i zbytky po lisování oleje jsou využitelné jako výborné krmivo s vysokým obsahem bílkovin. Dorůstá výšky i několika metrů 1 - 2,5 (i 3)m. Lodyha je přímá, obvykle nevětvená, bledězelená, v horní části bývá drsně bíle ochlupená. Listy jsou řapíkaté, široce vejčité až 3úhlé, dlouhé 15 - 35cm, široké 10 - 30cm, na konci zašpičatělé, okraje jsou nepravidelně pilovité, báze srdčitá. Kvete v úboru o průměru 15 - 30 (i 65)cm, jazykovité květy jsou žluté, terč černý, později žlutý. Plodem je nažka délky 0,5 - 1,5cm s chmýrem délky 2 - 3mm, která je na terči uspořádána ve spirále. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji dobře propustná písčitá půda a plné slunce.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
ceny již od 21,00 Kč s DPHRodové jméno pochází z řeckých slov helios = slunce a atnhos = květ. Dosud bylo nalezeno asi 70 druhů. Pocházejí z větší části z oblasti od jižní Kanady po severní Mexiko. Nějaké se naleznou i v Jižní Americe. Přesto že jsem slunečnice zařadili mezi jednoletky, najdou se mezi nimi i druhy trvalek. Jednoletky ale převažují. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje ji plné slunce nebo polostín. Dobře snáší krátká období sucha.
Množí se semeny nebo dělením trsů.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Je to velmi bohatá čeleď. Řadí se sem více než 1300 rodů s cca 20 000 druhů. Náleží sem jednoletky, dvouletky i travalky, dále pak byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Listy mohou být střídavé i vstřícné, celokrajné nebo různě vykrajované. Květy jsou charakteristickým znakem hvězdnicovitých. Většinou jsou 5tičetné (4četné zřídka) a především jsou seskupené v úboru. Principem úboru je, že na středovém terčíku je seskupeno mnoho drobných květů vedle sebe, přičemž u krajních jsou okvětní lístky protažené a jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky. Typickým příkladem je kopretina. Plodem je nažka.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
