nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 44x
poslední revize 19.09.2024
Ovoce : Magnoliopsida / Sapindales / Anacardiaceae
Roste zejména v subtropech a tropech Asie, Malajského poloostrova, Bornea a Sumatry v podobě stálezeleného stromu. Dorůstá výšky až 30m. Listy jsou seskupené na koncích větví, střídavé, řapíkaté, tmavě zelené, v mládí červené, lesklé, převislé a kožovité. Kvete v terminálních nebo úžlabních latách, jsou malé, samčí i oboupohlavné na jediné rostlině, kalich je 4 - 5tilaločný, korunních lístků je 4 - 5 (i 6), bývají úzké, střechovité, na vnější straně holé, tyčinek bývá (1 -) 5 (i 12), nejsou sejné, obvykle 1 - 2 fertilní, semeníky volné, přisedlé, s 1 pouzdrem. Plodem je vejčitá až ledvinovitá dužnatá peckovice se zploštělým semenem. Mango které znáte z obchodu je druh M. indica.
Vyhovuje mu chráněné místo, plné slunce s hlubokou půdou bohatou na živiny.
Množí se semeny.
Synonyma: Phanrangia
Roste ve východním Himálaji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Roste v Indonésii, Malajsii, Nové Guineji, Filipínách, Molukách, Bismarckově souostroví a Šalamounových ostrovech v podobě stromu. Dorůstá výšky 12 - 54m při průměru kmene 0,35 - 1m. Borka je tmavě hnědá, hladká. Větve jsou hranaté s jizvami po listech. Listy jsou kožovité, eliptické až obkopinaté, dlouhé 5 - 42cm, široké 2 - 11cm, báze klínovitá, konec hrotitý až tupý, žilnatinu tvoří 10 - 25 párů žilek mírně vystouplých z obou stra a řapíky jsou dlouhé 1,5 - 9cm. Kvete v terminální (i vrcholových úžlabních) pyramidálních (i zdánlivě svazečkovitých) řídce drobně ochlupených latách délky 10 - 25cm, postranní větve jsou dlouhé až 14cm, květní listeny 3úhlé, velké 1 - 1,5mm, stopky květů dlouhé 0,7 - 1,3mm, vlastní květy béžově bílé, vonné, kalich 4laločný, laloky vejčité až vejčitě podlouhlé, dlouhé 2,5 - 3mm, na vnější straně drobně ochlupené, olysávající, korunní lístky 4 vejčitě podlouhlé nebo eliptické, dlouhé 3,5 - 5mm, široké 1,5 - 2mm, semeníky téměř kulovité s průměrem 1 - 1,3mm. Plodem je zelená nebo nažloutlá ledvinovitá až eliptická nebo vejčitá peckovice kyselé chuti délky 5,5 - 8cm a šířky 4 - 6cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Buchanania reticulata, M. longipes, M. merrillii, M. mucronulata, M. parvifolia, M. rumphii, M. salomonensis
Roste v Indii a na Andamanech.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Borneu, v Malajsii a Sumatře.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Patří mezi endemity Indie.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Patří mezi endemity Číny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Indii.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Borneu a v Malajsii.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Sumatře a v Malajsii.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Borneu, Sumatře a Malajském poloostrově v podobě stromu. Dorůstá výšky až 30 (i 35)m při průměru kmene 0,75 - 1,55m (může být i ztlustlý). Borka je šedě hnědá a brázditá. Listy jsou kožovité, eliptické, vejčité nebo kopinaté, dlouhé 9 - 42cm, široké 3 - 12cm, báze klínovitá, konec krátce špičatý nebo tupý, žilnatinu tvoří 14 - 33 párů žilek mírně vystouplých z obou stran a řapíky jsou zploštělé, dlouhé 1,5 - 6cm. Kvete v terminálních pyramidálních drobně ochlupených latech o délce 15 - 75cm, postranní větve jsou dlouhé do 15cm, květy jsou husté, listeny vejčité, dlouhé 2mm, stopky 1mm, korunních lístků 5, jsou fialové, úzce eliptické až úzce obkopinaté, dlouhé 5 - 8mm, široké 1 - 1,3mm, kalich 5tilaločný, laloky vejčité, kopinaté nebo eliptické, dlouhé 1,5 - 3mm, na vnější straně ochlupené. Plodem je jedlá eliptická nebo hruškovitá peckovice s hnědým, hnědožlutým nebo zelenobílým povrchem, žlutobílou dužinou, délkou 12 - 19cm a šířkou 6 - 10cm.
Vyhovují mu písčité půdy, teplo a vlhký vzduch.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
klimatická USDA zóna: 11 - 12
Synonyma: Manga foetida, M. caesia var. kemanga, M. caesia var. verticillata, M. caesia var. wanji, M. foetida, M. kemanga, M. membranacea, M. polycarpa, M. utana, M. verticillata
Roste v Laosu, Myanmaru a Thajsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Borneu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Andamanech a Nikobarech, v Kambodži, Laosu, Thajsku a Vietnamu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Borneu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Kambodži, Laosu, Thajsku a Vietnamu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Thajsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Sumatře a Borneu v podobě stromu. Dorůstá výšky až 30m při průměru kmene do 90cm. Borka je červeně hnědá a popraskaná. Listy jsou kožovité, eliptické, obvejčité nebo kopinaté, dlouhé 17 - 38cm, široké 7 - 15cm, báze klínovitá, konec hrotitý, žilnatinu tvoří 14 - 36 párů žilek vyniklých z obou stran a řapíky jsou dlouhé 1,5 - 6cm. Kvete v terminální pyramidální drobně ochlupené latě dlouhé 16 -57cm, postranní větve jsou dlouhé až 20cm, listeny vejčité, dlouhé 3 - 6mm, stopky květů dlouhé 1 - 2mm, kalich 5tileločný, laloky široce vejčité nebo eliptické, dlouhé 1,5 - 2mm, na vnější straně ochlupené, korunních lístků 5, jsou červeně růžové, obvejčité až eliptické, dlouhé 4,5 - 6mm, široké 1,5 - 2mm, semeníky jsou téměř kulovité, velké 1,5 - 2mm. Plodem je suchá eliptická peckovice délky 9 - 9,5cm a šířky 4,5cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Sumatře.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste ve Vietnamu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Kambodži, Thajsku a Vietnamu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Phanrangia poilanei
Pochází z Kambodži, Thajsku a Vietnamu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Kambodži, Thajsku, Myanmaru, Vietnamu, Borneu, Malajsii a Sumatře v podobě stálezeleného stromy. Dorůstá výšky 10 - 40m při průměru kmene 0,3 -1m. Borka je zelená nebo červenohnědá, drsná, brázditá nebo šupinatá. Listy jsou střídavé, tuhé, kožovité, dlouhé 14 - 35 (i 48)cm, široké 6 - 16 (i 19)cm, báze klínovitá, konec zaoblený (i mělce vykrojený nebo špičatý), žilnatinu tvoří 15 - 33 párů žilek vyniklých zejména na spodní straně a řapíky jsou dlouhé 2 - 8 (i 12)cm. Květenstvím je terminální, někdy i úžlabní pyramidální holá lata délky 10 - 40cm, postranní větve jsou dlouhé až 20cm, hustokvěté, listeny vejčitě kopinaté, dlouhé 4 - 5mm, stopky květů dlouhé 1mm, korunní lístky narůžovělé až tmavě červené, úzce kopinaté, dlouhé 6 - 9mm, široké 1,5 - 2,5mm, vonné, kalich 5tilaločný, laloky vejčité, dlouhé 3 - 5mm, bývají holé. Plodem je nažloutlá nebo šedozelená zkoseně vejčitá peckovice délky 8 - 18cm, šířky 6 - 12cm vydávající terpentýnové aroma. Slupka může být tlustá do 5mm, barvy hnědozelené s hnědými skvrnami, dužina je žlutá a šťavnatá. Uprostřed je jediná bílá pecka.
Vyhovují mu vlhké deštné lesy.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Manga foetida, Manga indica, M. foetida var. leschenaultii, M. foetida var. sphaeroidea, M. horsfieldii, M. indica, M. leschenaultii
Roste na Sumatře, Jávě, Thajsku, Malajsii a Borneu v podobě stromu. Dorůstá výšky až 30m při průměru kmene do 60cm. Borka je šedá nebo bledě hnědá, hladká nebo popraskaná. Listy jsou téměř kožovité, eliptické, dlouhé 5,5 - 23cm, široké 2,5 - 6cm, báze klínovitá, konec špičatý, žilnatinu tvoří 16 - 30 párů nevýrazných žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 4cm. Kvete v terminální, někdy úžlabní řídké pyramidální v mládí ochlupené latě o délce do 27cm, postranní větve jsou dlouhé až 16cm, listeny kopinaté, dlouhé 3 - 4mm, stopky květů dlouhé 0,3 - 0,5mm, korunních lístků má 4, jsou bílé, kopinaté, dlouhé 3,3 - 4,5mm, široké 1 - 1,3mm, kalich 4 - 6tilaločný, laloky vejčitě podlouhlé, velké 2 - 3mm, na vnější straně drobně ochlupené a semeníky jsou téměř kulovité s průměrem 1mm. Plodem je zploštělá peckovice o průměru 8 - 9cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Malajsii a Thajsku podobě velkého stromu. Lity jsou téměř kožovité, elipticky kopinaté, dlouhé 7 - 10cm, široké 2,5 - 3cm, báze tenčí, konec špičatý, žilnatinu tvoří 10 - 14 párů tenkých žilek a řapíky jsou dlouhé 0,8 - 2,8cm. Kvete v terminální nebo úžlabní holé latě o délce do 15m, postranní větve jsou dlouhé do 2cm, květy mají 0,5 - 1mm stopky, kalich bývá 4laločný, laloky vejčité, někdy 3úhlé, velké 1,5 - 2mm, korunní lístky 4, vejčitě podlouhlé, dlouhé 3,5 - 4mm, široké 1,3 - 1,5mm a semeníky jsou téměř kulovité s průměrem 1,5mm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Andamanech, Thajsku, Sumatře, Borneu a Malajském poloostrově v podobě stromu. Dorůstá výšky až 30m při průměru kmene 1m. Listy jsou kožovité, eliptické až obvejčitě podlouhlé, dlouhé 5 - 23cm, široké 3 - 9cm, báze klínovitá nebo tupá, konec špičatý (i tupý), žilnatinu tvoří 6 - 16 párů oboustranně vystouplých žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 6cm. Kvete v terminální nebo úžlabní drobně ochlupené řídké latě o délce 10 - 24cm, listeny jsou vejčité, velké 2mm, stopky velké 0,5mm, korunní lístky bývají 4, kopinaté, dlouhé 2 - 3mm, široké 0,6 - 1,3mm, kalich bývá 4laločný, laloky široce vejčité, velké 1,5 - 2mm, drobně ochlupené a semeníky jsou téměř kulovité o průměru 1,5mm. Plodem je široce eliptická až obvejčitá, žlutá, růžově červená až načernalá peckovice délky 2,5 - 3,5cm, šířky 1,5 - 2,5cm, má světlou oranžově žlutou šťavnatou a vláknitou dužinu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. beccarii, M. microphylla, M. sclerophylla
Roste na Borneu v podobě stromu. Dorůstá výšky až 35m při průměru kmene do 80cm. Borka je šedá nebo šedohnědá, hladká nebo šupinatá. Listy jsou kožovité, eliptické až obvejčitě podlouhlé, dlouhé 8 - 18cm, široké 3 - 6,8cm, báze klínovitá, konec špičatý, žilnatinu tvoří 8 - 12 párů z obou stran vystouplých žilek a řapíky jsou dlouhé 0,5 - 4,5cm. Kvete v terminální nebo úžlabní řídké pyramidální drobně ochlupené latě o délce do 25cm, postranní větve jsou dlouhé do 7cm, listeny 3úhlé, dlouhé 0,7mm, stopky květů 1mm, korunní lístky 4, bílé, kopinaté, dlouhé 3,5 - 4mm, široké 1,3mm, kalich 4laločný, laloky vejčité, velké 1,5 - 2mm a semeníky jsou široce obvejčité o průměru 0,7mm. Plodem je suchá široce vejčitá až široce eliptická peckovice délky 3,3 - 3,5cm a šířky 2,3cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Patří mezi endemity Číny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v jihovýchodní Asii, Indii a Pákistánu v podobě stálezeleného stromu se širokou oválnou nebo kulovitou korunou. Dorůstá výšky 10 - 30 (i 45)m při průměru kmene 0,6 - 1,2m. Borka je šedá nebo šedohnědá. Větve jsou hnědé, holé. Listy jsou téměř kožovité nebo papírovité, střídavé, kopinaté až eliptické, dlouhé 10 - 30 (i 40)cm, široké (2 -) 4 - 9 (i 10)cm, tmavě zelené (v mládí nažloutlé až bronzově červené), lesklé, špičaté až tupé, báze klínovitá, žilnatinu tvoří 12 - 30 párů oboustranně vystouplých žilek a řapíky jsou dlouhé 1 - 7 (i 10)cm. Květenství tvoří vzpřímená terminální lata délky (6 -) 20 - 35 (i 60)cm z až 10 000 květů, větve jsou dlouhé do 15cm, květy jsou žlutě zelené, žlutě bílé anebo načervenalé, listeny vejčitě podlouhlé, dlouhé 3 - 5mm, stopky květů dlouhé 1 - 3mm, kalich 4laločný, laloky vejčitě podlouhlé nebo eliptické, z obou stran ochlupené, dlouhé 2,5 - 3mm, široké 1,5mm, korunní lístky jsou dlouhé 3 - 5mm, široké 1,5 - 2mm, eliptické a vejčité, semeníky zkoseně vejčité nebo téměř kulovité s průměrem 1 - 1,5mm. Plodem je ledvinovitá až vejčitá variabilně tvarovaná peckovice délky 4 - 25cm, šířky 2 - 10cm, barvy žluté až žlutě zelené nebo červené, sladké, šťavnaté a jedlé, dužina je žlutá nebo oranžová. Stromky se obvykle neprořezávají do 4. roku a potom jen kvůli tvarování koruny a to hned po sklizni. Za dobrých podmínek plodí již 6. rokem. Existují vnitrodruhové taxony:
Mangovník je přirozeně přizpůsoben na podmínky tropických nížin. Je pěstován také v chladnějších oblastech, kde ale často trpí následky působení chladu. Není ani tak citlivý na množství srážek jako na to, kdy se vyskytnou. Jako nejvhodnější se zdá větší množství srážek v období od června do září a následně 8 měsíců relativního sucha. Mangovníky prosperují také na jižní Floridě, kde přibližně od října do února prší jen občas, poté jsou 3 měsíce sucha a následující 4 měsíce představují období silných dešťů. V prvních letech vyžaduje mangovník při hnojení větší podíl dusíku, ale jakmile začne plodit, potřebuje více draslíku a fosforu. Složení hnojiva je třeba volit podle pěstebního substrátu. V pískové, kyselé půdě způsobuje nadměrné množství dusíku opad plodů. V takovém případě se doporučuje přidat vápník. Na organických půdách (hnůj, rašelina) může být dusík úplně vynechán. Na komerčních plantážích přerušují zavlažování kvetení schopných stromů 2 - 3 měsíce před násadou květenství. Teprve poté, co se objeví květy, stromy znovu zavlažují. Pokud se rozhodnete vypěstovat mango sami, doporučuji pecku nechat asi 7 - 14 dní nechat naklíčit ve vodě. Pecku před vložením do vody důkladně očistěte od dužiny, aby nedošlo k zahnívání. Můžete si povšimnout, že jeden ze hřbetů je pevně srostlý, zatímco druhý, chlupatější, srostlý zcela není a je zarostlý zmiňovaným ochlupením, tvořící filtr pro vodu vstupující k vlastnímu jádru. V okamžiku, kdy se na konci objeví malý klíček, zasaďte pecku 5cm hluboko do rašelinového substrátu. Teplota by neměla klesnout pod 20°C.
Mangovník se nejčastěji roubuje nebo je pěstován ze semene. Semenáče nemusí dosahovat kvalit matečních rostlin. Možné je také řízkování, ale řízkovance mají slabý kořenový systém a proto se málo používají.
kvete v měsících: 123456789101112
klimatická USDA zóna: 11 - 12
Synonyma: Manga calappa, Manga domestica, Manga simiarum, M. amba, M. anisodora, M. austro-yunnanensis, M. austroyunnanensis, M. balba, M. domestica, M. equina, M. fragrans, M. gladiata, M. kukula, M. laurina, M. laxiflora, M. linnaei, M. maritima, M. mekongensis, M. montana, M. oryza, M. rostrata, M. rubra, M. sativa, M. siamensis, M. viridis
Roste na Nové Guineji v podobě stromu. Dorůstá výšky až 12m. Listy jsou téměř kožovité, eliptické, dlouhé 11,5 - 26cm, široké 4,5 - 7,5cm, báze klínovitá, konec zašpičatělý, žilnatinu tvoří 18 - 27 párů žilek mírně vystouplých z obou stran a řapíky jsou dlouhé 1,5 - 4,5cm. Kvete v terminálně i úžlabní pyramidální drobně ochlupené latě o délce až 22cm, postranní větve jsou dlouhé do 7cm, řídké, listeny vejčité, velké 2 - 2,5mm, stopky dlouhé 0,5 - 0,8mm, korunní lístky 4, bílé, kopinaté, dlouhé 2,5 - 4mm, široké 0,7 - 1,3mm, kalich 4laločný, laloky vejčité, velké 1,5 - 2mm a semeníky zkoseně téměř kulovité o průměru 1mm. Plodem je zploštělá peckovice délky 6,5 - 8cm a šířky 6cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. indica
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Indii a východním Himálaji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Borneu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Sumatře, Thajsku a Malajském poloostrově v podobě stromu. Dorůstá výšky až 30m nebo i více při průměru kmene 75cm. Borka je světle hnědá nebo šedá a šupinatá. Listy jsou kožovité, obvejčité nebo obkopinaté, dlouhé 8 - 18cm, široké 2,5 - 5cm, na konci tupé nebo zaoblené, báze občas klínovitá, žilnatinu tvoří 10 - 23 párů viditelných žilek a řapíky jsou zploštělé. Kvete v terminální nebo i úžlabní mírně ochlupené latě o délce 16 - 30cm, listeny vejčité, dlouhé 2 - 2,5mm, stopky dlouhé 0,8 - 1,5mm, kalich 5tilaločný, laloky široce vejčité až široce eliptické, korunních lístků 5, jsou fialové, podlouhlé, obkopinaté nebo eliptické, dlouhé 5 - 6mm, široké 1,5 - 2mm. Plodem je hruškovitá peckovice délky 11cm, šířky 6cm v barvě světle zelené, našedlé nebo hnědavé, dužina je bělavá až narůžovělá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Jávě a Malých Sundách.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. longipes
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. camptosperma var. linearifolia
Roste v Thajsku.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Číně, Vietnamu, Myanmaru, Nepálu, Indii, Malajském poloostrově, Indonésii a Filipínách v podobě stromu. Dorůstá výšky 25 - 35m při průměru kmene 0,4 - 0,9 (i 1,5)m. Borka je černohnědá, s lenticelami. Větve jsou růžovofialovohnědé a holé. Listy bývají seskupené na koncích větví, papírovité až mírně kožovité, kopinaté, dlouhé 6 - 26cm, široké 3 - 6cm, celokrajné zkadeřené, špičaté až ocasovité, báze klínovitá, žilnatinu tvoří 10 - 25 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 1,5 - 8cm. Kvete v terminální někdy i úžlabní pyramidální drobně ochlupené nebo holé latě o délce 10 - 40cm, postranní větve jsou dlouhé do 20cm, řídké, listeny vejčité až kopinaté, velké 1,5 - 2mm, stopky dlouhé 1,5 - 2,5mm, kalich 5tilaločný, laloky vejčité, velké 2 - 3mm, na vnější straně řídce ochlupené, 5 zelenobílých korunních lístků, kopinaté, dlouhé 3,5 - 5,5mm, široké 1 - 1,5mm a semeníky jsou téměř kulovité s průměrem 1,3 - 1,8mm. Plodem je zkosená kulovitá peckovice délky 5 - 10cm, šířky 4 - 8cm, pecka je téměř kulovitá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. longipes var. glabrescens, M. parish, M. sumatrana
Roste v Indonésii, Malajsii, Singapuru, Kambodži a Thajsku v podobě stromu. Dorůstá výšky až 37m při průměru kmene do 80cm. Borka je růžová, hladká nebo rýhovaná s pruhy o šířce 2 - 3cm. Listy jsou papírové, čárkovité (i lopatkovité), dlouhé 9 - 60cm, široké 1,3 - 5cm, báze špičatá, konec zašpičatělý, žilnatinu tvoří 23 - 44 párů nevýrazných žilek a řapíky jsou dlouhé 1,5 - 11cm. Kvete v terminální pyramidální řídké holé až 20cm latě, postranní větve jsou dlouhé do 6cm, listeny široce vejčité nebo 3úhlé, dlouhé 1 - 1,5mm, stopky dlouhé 1,3mm, pouze samčí, kalich 5tilaločný, laloky vejčitě podlouhlé, dlouhé 1,3 - 4mm, holé, korunních lístků 5, kopinaté, dlouhé 8mm, široké 2,7mm. Plodem je zkosená široce dlouze kulovitá peckovice délky 8 - 12cm, dužina je žlutá a vláknitá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. fragrans
Pochází z jihovýchodní Asie z Bruneje, Indonésie a Malajsie. Dorůstá výšky až 50cm. Listy jsou kožovité, tmavě zelené, lesklé, dlouhé 8 - 30cm, široké 3 - 12cm a na spodní straně s výraznou žilnatinou. Kvete řídce v až 20cm dlouhém květenství, vlastní květy jsou 4 - 5tičetné, bílé a korunní lístky dlouhé do 0,5cm. Plodem je zelená eliptická až vejčitá bobule délky 5 - 10cm při průměru 4 - 6cm, dužina je bílá s jemným nádechem zelené, kyselé chuti a pecka je bílá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Myanmaru.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Bohužel k této rostlině žádné podrobnější informace nemám. Dokážete-li něčím přispět, zašlete mi prosím informace na: . Děkuji.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Filipínách.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Šalamounových ostrovech, Nové Guineji, Moluckých ostrovech, Malých Sundách a Sulawesi v podobě stromu. Dorůstá výška 18 - 32m při průměru kmene 0,3 - 1,2m. Borka je šedá až hnědá, svisle hluboce rýhovaná. Listy jsou papírovité až téměř kožovité, eliptické až kopinaté, dlouhé 12 - 19cm, široké 3- 6cm, báze klínovitá, konec špičatý nebo tupý, žilnatinu tvoří 10 - 20 párů žilek, na spodní straně jsou mírně vystouplé a řapíky jsou dlouhé 1 - 3cm. Kvete v terminální někdy úžlabní pyramidální holé řídké latě o délce do 30cm, postranní větve jsou dlouhé do 16cm, listeny jsou vejčité nebo kopinaté, dlouhé 1 - 2mm, stopky dlouhé 3 - 4mm, kalich 5tilaločný, laloky vejčité, dlouhé 2 - 2,5mm, holé, květy vonné, korunní lístky nažloutlé, úzce eliptické až čárkovité, dlouhé 5 - 6mm, široké 1 - 1,5mm a semeníky téměř kulovité s průměrem 1,5mm. Plodem je zkoseně podlouhlá 5 - 10cm dlouhá a 4 - 6,5cm široká peckovice.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Manga domestica minor
Roste ve Vietnamu.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste na Filipínách v podobě stromu. Listy jsou téměř kožovité, eliptické až obkopinaté, dlouhé 7 - 19cm, široké 2,6 - 8,3cm, báze klínovitá, konec špičatý (i tupý), žilnatinu tvoří 8 - 12 párů žilek mírně vystouplých z obou stran a řapíky jsou dlouhé 0,8 - 5,5cm. Kvete v terminální nebo úžlabní holé řídké latě o délce do 19cm, větve jsou dlouhé do 5cm, listeny opadavé, stopky dlouhé 0,5 - 0,8mm, kalich 4laločný, laloky vejčité, velké 1,8 - 2,3mm, holé, korunní lístky bílé, vejčitě podlouhlé, dlouhé 3 - 4,5mm, široké 1,5 - 2mm a semeníky téměř kulovité s průměrem 0,7mm. Plodem je eliptická mírně zploštělá asymetrická peckovice délky 3,5cm a šířky 1,8cm.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. monandra var. fasciculata, M. philippinensis
Roste na Nikobarách.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Laosu, Thajsku a Vietnamu a zavlečené bylo i jinde.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: M. foetida var. odorata, M. oblongifolia
Roste v Malajsii a Sumatře.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Roste v Bruneji, Indonésii, Malajsii a Singapuru v podobě stromu. Dorůstá výšky 15 - 33m při průměru kmene 30 - 70cm. Borka je šedá, hladká, mělce široce rýhovaná. Listy jsou tuhé, kožovité, eliptické až obvejčitě podlouhlé, dlouhé 17 - 45cm, široké 7 - 15cm, báze klínovitá, konec hrotitý nebo špičatý, žilnatinu tvoří 14 - 30 párů žilek a řapíky jsou dlouhé 2,5 - 7 (i 12)cm. Kvete v terminální nebo i úžlabní pyramidální husté holé latě o délce do 30cm, postranní větve jsou dlouhé do 18cm, listeny vejčité, velké 1,3 - 2mm, stopky dlouhé 1mm, kalich 5tilaločný, laloky vejčité, velké 2,5 - 3mm, holé, korunních lístků 5, vnitřní strana růžovofialová, vnější růžovobílá, elipticky podlouhlé nebo elipticky kopinaté (i obkopinaté0, dlouhé 7 - 7,5mm, široké 2,5 - 3mm a semeníky jsou eliptické s průměrem 1mm. Plodem je nahnědlá široce vejčitá nebo kulovitá peckovice délky 9 - 20cm, šířky 6 - 17cm a dužina je sladkokyselá žlutobílá.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
Dobrý den, potřebuji poradit kde nechat naroubovat mango, které je vypěstované ze zasazené pecky a zda jak docílit toho, aby v Českých podmínkách rodilo ovoce. Děkuji za odpověď, Helen
Dobrý den, už druhým rokem pěstuji mango, které sem si zasadila z pecky. Chci se zeptat, kdy je vhodné roubování. Ani nevím, kde bych měla nechat mango naroubovat, budu ráda za jakoukoliv radu. Děkuji
Prosím o radu.před třemi lety jsem zkusmo dala několik pecek ze zde koupeného manga do skleníku a jedna pecka vzešla.Dnes má rostlina asi 80cm,mám ji v zimě doma a v létě na terase.Roste stale do výšky,nijak nevětví.Jak moc v květináči vyroste?Může se tvarovat? Děkuji.Čiháková
Prosím, letos jsem na Mauriciu ochutnala mango-mandarinku, anebo asi spíše mandarinko-mango. Tvar manga s příchutí mandarinky. Dužina byla sytě krásně oranžová, možná mírně do nádechu červené. Chuť božská, sladká. Nevíte, jaký má přesný název a zda je možno někde sehnat rostlinu tohoto druhu ? Děkuji. Szabóová
Prosim o radu. Mam v kvetinaci 8 mesicu stare mango,priblizne 30cm vysoke.Co s nim dal?Jak casto presadit,jak hnojit?Dekuji.Havlikova
