nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 235x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Picea
Roste od Finska po východní Sibiř. Roste v podobě stromu s pyramidální korunou. Dorůstá výšky až 40m při průměru kmene 1m. Borka je tmavěšedá. Větve jsou v mládí žluté nebo světle hnědožluté, hustě žláznatě ochlupené, později šedé, jemně ochlupené, zimní pupeny jsou světle hnědožluté, kuželovité a pryskyřičnaté. Jehlice jsou na horní straně namířené kupředu, na spodní straně odstávají, jsou mírně zakřivené, na řezu 4hranné nebo široce kosočtvercovité, dlouhé 1,3 - 2,3cm, široké 2mm, na horní straně je 5 - 7 stomatálních řad, na spodní 4 - 5, konec je špičatý. Samičí šištice růžovofialové nebo tmavě růžovofialové, vzácně v mládí zelené, ve zralosti hnědé, vejčitěválcovité nebo válcovité, dlouhé 5 - 11cm, široké 2 - 3cm, semenné šupiny ve středu šištic klínovitě obvejčité, dlouhé 1,8 - 2,1cm, široké 1,5 - 1,8cm. Semena jsou tmavěhnědá, 3úhle obvejčitá, dlouhá 5mm, křídlo je obvejčitě podlouhlé, dlouhé 0,9 - 1,1cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Synonyma: Abies alpestris, Abies excelsa var. altaica, Abies excelsa var. obovata, Abies obovata, P. abies subsp. obovata, P. abies var. obovata, P. excelsa var. obovata, P. obovata subsp. krylovii, P. obovata subsp. petschorica, P. obovata subsp. tschiketamanica, P. obovata var. argentea, P. obovata var. brevifolia, P. obovata var. densifolia, P. obovata var. krylovii, P. obovata var. lucifera, P. obovata var. lutescens, P. obovata var. pendula, P. obovata var. seminskiensis, P. obovata var. tschiketamanica, P. petchorica, P. vulgaris var. altaica, P. wolossowiczii, Pinus abies f. obovata, Pinus abies var. obovata, Pinus obovata
ceny již od 20,00 Kč s DPHPatří mezi stálezelené rostliny. Kmen je přímý, rovný a dosahuje až 45m výšky, koruna je široce kuželovitá až jehlancovitá. Borka se odlupuje v šupinkách, je šedá až červenohnědá, později tlustá, brázditá. Větve jsou žebernaté, rýhované, zimní pupeny jsou vejčité, kkužlovité nebo téměř kulovité, pryskyřičnaté i bez pryskyřice. Listy v podobě jehlic vyrůstají ve spirále, paprsčitě nebo na horní straně směřují kupředu a na spodní odstávají, průřez může být 4hranný, tvar rovný nebo zakřivený a vydrží až 10let. Stomatální pruhy jsou na horní straně nebo všude, pryskyřičné kanálky jsou 2. Při odtržení zůstává větvička drsná. Kvete v šišticích na konci jara. Samčí šištice jsou samosatané v paždí listů, vzácně v terminálním, eliptickém nebo válcovitém tvaru, barva je žlutá až růžovočervená. Samičí šištice jsou samostatné, ve zralosti převislé, vejčitě válcovité nebo válcovité, vzácně vejčité, dozrávají 1. rokem, šupiny jsou tence dřevnaté, kožovité nebo papírovité, semena obvejčitá nebo vejčitá, křídlo dlouhé, blanité. Šišky visí směrem dolů. U nás roste pouze jediný druh P. abies. Je často pěstován pro produkci vánočních stromečků.
V případě, že jsou hustě nasázeny vedle sebe, tak spodní větve odumírají. Při dostatku světla je odolný proti větru. Většině druhů se daří ve vlhké chudé půdě s kyselým pH 4 - 6.
Množí se semeny nebo řízky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
