nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 36x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z Kalifornie. Uvádí se, že mohou žít i 2500 - 3000 let. Dorůstá výšky až 22m při průměru kmene do 2,6m. Koruna je široce kónická až nepravidelná. Kůra je šedá až červenorůžová nebo skořicová, deskovitě popraskaná nebo hluboce nepravidelně rýhovaná. Větve jsou pokroucené, vystoupavé nebo převislé, mladé větve červenohnědé (připomínají dlouhé kartáče), později šedé až šedožluté, pupeny jsou vejčité a zašpičatělé, červenohnědé, dlouhé 0,8 - 1cm, pryskyřičnaté. Jehlice vytvářejí 5tičetné svazečky, na stromě vydrží 10 - 30 let, mají délku 1,5 - 4cm, šířku 1 - 1,4mm, barva je modrozelená až žlutozelená, na spodní straně nemají centrální rýhu, ale bývají tam 2 pryskyřičnaté pruhy, horní strana je bělavá díky průduchům, okraj obvykle celokrajný, konec široce špičatý, pochva má délku 0,5 - 1cm. Samčí šištice jsou eliptické, dlouhé 0,6 - 1cm a mají červenou barvu. Samičí šištice dozrávají 2. rokem, jsou symetrické, kopinatě válcovité, na bázi kuželovité, po otevření široce kopinaté nebo vejčité až válcovité, dlouhé 6 - 11cm, růžovofialové, později červenohnědé, téměř přisedlé. Semena jsou eliptická až úzce obvejčitá, dlouhá 1cm, barva je světlehnědá, tmavě červeně skvrnitá a křídla jsou dlouhá 1 - 1,2cm. Existuje vnitrodruhový taxon:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: P. balfouriana subsp. austrina, P. balfouriana var. austrina
ceny již od 20,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
