nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 40x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Vyskytuje se v Mexiku a USA. Roste v podobě bohatě větveného keře nebo stromu. Dorůstá výšky až 15m při tloušťce kmene do 30cm. Koruna je zakulacená až okrouhlá. Borka je červenohnědá až tmavěhnědá, mělce nepravidelně rýhovaná, rýhy jsou široké. Větve jsou rozkladité, vystoupavé, v mládí červenohnědé, později šedé až šedohnědé, pupeny jsou vejčité až krátce válcovité, světle červenohnědé, dlouhé 0,5 - 1,2cm, mírně pryskyřičnaté. Jehlice jsou ve svazku po (2 -) 3 (i 4)ks a zůstávají na stromě 3 - 4 roky. Mají délku 2 - 6cm a šířku 0,6 - 1mm, barva je modrozelená až šedozelená, spodní strana nevýrazně bělavá se stomatálními řadami, okraj je celokrajný až jemně pilovitý, konec úzce vejčitý nebo šídlovitý, pochva má délku 5 - 7mm. Samčí šištice jsou eliptické, dlouhé až 1cm, žluté. Samičí šištice dozrávají 2. rokem, jsou symetrické, před otevřením vejčité, po otevření zploštěle vejčité až téměř kulovité, velké 1 - 3,5cm, barva je světle žlutohnědá nebo světle červenohnědá, jsou pryskyřičnaté, téměř přisedlé nebo krátce stopkaté. Semena jsou vejčitá až obvejčitá, dlouhá 0,7 - 2cm a nemají křídla. Existují vnitrodruhové taxony:
Odolává teplotám do -12°C.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: 
. Děkuji.
Synonyma: P. cembroides var. bicolor, P. cembroides var. llaveana, P. cembroides var. remota, P. discolor, P. llaveana, P. osteosperma, P. remota
ceny již od 20,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
