nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 83x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází ze západu USA, u nás je vysazována pro rekultivační účely. Patří mezi stálezelené rostliny. Dorůstá výšky 5 - 25 (i 50)m, šířky 10m při průměru kmene 90cm. Zprvu vytváří keř, později kuželovitý tvar s kmenem rovným nebo pokrouceným. Koruna je řídká, kuželovitá. Borka má červenohnědou nebo šedohnědou barvu a šupinatě rozpraskaný povrch. Větve jsou zkroucené, spodní větve bývají pokleslé, horní rozkladité nebo vystoupavé, pupeny jsou vřetenovité, tmavě červenohnědé, dlouhé až 1,2cm, mírně pryskyřičnaté. Jehlice má zelené, dlouhé 2 - 8cm, široké 0,7 - 3mm, bledězelené, žlutozelené až tmavězelené, na obou stranách jemné stomatální proužky, podél osy zkroucené, okraj jemně pilovitý, konec tupý až špičatý, ve svazcích jich naleznete 2ks, pochva je dlouhá 0,3 - 1cm. Samčí šištice jsou eliptické až válcovité, dlouhé 0,5 - 1,5cm, barva oranžovočervená. Samičí šišky bývají kopinaté až vejčité, mírně zakřivené, dlouhé 3 - 6cm, široké 2 - 4cm, seskupené do přeslenů, otevírají se 2. rokem, semena šupina jsou tenká, hnědá, téměř přisedlá a mají až 1cm dlouhou stopku. Semena jsou drobná, hnědá, zploštělá, obvejčitá, dlouhá 5mm, černá a mají křídlo délky 1 - 2cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Je plně mrazuvzdorná.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. bolanderi, P. contorta subsp. bolanderi, P. contorta var. bolanderi, P. inops, P. macintoshiana
ceny již od 20,00 Kč s DPHRoste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
| 2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
| Pinus pinaster | |
| Pinus pinea | |
| 2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
| Pinus heldreichii | |
| Pinus mugo | |
| Pinus nigra | |
| Pinus rotundata | |
| Pinus sylvestris | |
| Pinus uncinata | |
| 3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
| Pinus ponderosa | |
| 5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
| Pinus cembra | |
| Pinus flexilis | |
| Pinus lambertiana | |
| Pinus parviflora | |
| Pinus peuce | |
| Pinus strobus | |
| Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
