karta rostliny zobrazena tento rok 56x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z východního středozemí. Patří mezi stálezelené rostliny. Dorůstá výšky až 20 - 27 (i 35)m a šířky do 10m. Roste v jehlancovitém až sloupovitém tvaru s otevřenou korunou. Kůra je při zemi tlustá, šupinatá a rýhovaná, výše je hnědooranžová. Větve jsou štíhlé, tlusté 3 - 7mm, šedožlutohnědé, zimní pupeny vejčité a špičaté, šupiny červenohnědé. Jehlice mají tmavězelenou barvu a délku do (10 -) 12 - 15 (i 18)cm, pochvu délky 1 - 1,5cm, barvy zelené až žlutozelené, široké 1mm, okraj je drobně pilovitý, obě strany mají stomatální proužky, v mládí jsou nasivělé, dlouhé 1,5 - 4cm. Vyrůstají ve svazečcích po 2 a na stromě vydrží 1,5 - 2,5 roku. Šištice mají krátké stopky, jsou symetrické, široce kuželovité, dlouhé (4 -) 6 - 10 (i 12)cm široké 4 - 5cm, zelené, později lesklé, červenohnědé, šupiny jsou krátké, tlusté, dřevnaté, pupek široký 5 - 7mm. Semena jsou šedohnědá, dlouhá 7 - 8mm, široká 5mm, křídlo je dlouhé 1,5 - 2cm, široké 1cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji písčité půdy se zásaditým pH.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: P. brutia f. kruepericola, P. brutia var. densifolia, P. halepensis subsp. brutia, P. halepensis var. brutia, P. persica
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: