Zelenina :
Magnoliopsida /
Fabales /
Fabaceae
/ Pisum
Pochází z východního středozemí, Izraele, Libanonu, Sýrie a východního Turecka. Patří mezi jednoletky. Dorůstá výšky 0,15 - 2m. Stonky jsou duté a popínavé. Listy jsou dlouhé 4 - 13cm, sudozpeřené, tvořené 1 - 3 páry lístků, vlastní lístky jsou dlouhé (1,8 -) 3 - 6 (i 7)cm, široké 0,9 - 4,5cm, vejčité až podlouhlé, zakončené úponkem. Vlastní lístky pak mají délku 1 - 3,5cm. Kvete samostatnými nebo párovými bílými (nebo narůžovělými či namodralými) pyskatými květy se zelenými žilkami s délkou 1,9 - 3cm. Obsahuje větší množství dusíkatých látek a vlákninu. Plodem je lusk délky 4 - 8cm, šířky 0,9 - 1,8cm obsahující (3 -) 6 - 10 semen. Existují vnitrodruhové taxony:
- subsp. arvense (Hrách setý peluška)
- subsp. biflorus
- subsp. elatius
- subsp. hortense (Hrách setý zahradní)
- var. leptolobum (Hrách setý zahradní k vylupování) - výška 0,6 - 1,5m; lodyhy holé, poléhavé; palisty velké, srdčité, listy zakončené úponkem; květy samostatné nebo párovité, korunu tvoří pavéza, křídla a člunek; plodem je až 13cm dlouhý lusk obsahující 7 - 13 kulatých zelených nebo žlutých semen
- 'Dětenický žlutý velkozrnný' - žlutá semena
- 'Klatovský' - zelená semena
- 'Liliput' - zelená semena
- 'Podřipan' - žlutá semena
- 'Pyram' - žlutá semena
- 'Raman' - zelená semena
- 'Slovenský Viktoria 800' - žlutá semena
- var. quadratum (Hrách setý zahradní dřeňový) - výška 0,6 - 1,3m; stonky někdy srostlé; listy sudozpeřené tvořené 3mi páry lístků s koncovým úponkem; květy samostatné nebo párovité; lusk dlouhý 8 - 13cm s 4 - 13ti hranatými zploštělými semeny v barvě zelené (i žluté)
- 'Junior'
- 'Libohovický úrodný'
- 'Lumír'
- 'Superior'
- 'Zázrak z Kelvedonu'
- var. saccharatum (Hrách setý zahradní cukrový) - výška 0,7 - 1,8m; lodyhy poléhavé (i podélně srostlé); palisty výrazné, listy sudozpeřené, koncový přeměněn v úponek; květy bílé nebo červenofialové, samostatné nebo párovité; lusk dlouhý do 8cm, široký 1,8cm, zahnutý
- subsp. humile
- subsp. sativum (Hrách setý pravý)
- var. speciosum (Hrách setý polní/Peluška) - výška 0,5 - 1,5m; lodyhy poléhavé; palisty velké, listy sudozpeřené, zakončené úponkem, v místě přisednutí je červená kresba; květy samostatné, červenorůžovofialové, člunek zelenofialový; lusk dlouhý 5 - 8cm, obsahuje 5 zploštělých nazelenalých, hnědých až šedočerných semen (mohou být tečkované nebo mramorované)
- 'Kapucin'
- 'Klatovská jarní'
- 'Klatovská ozimá'
- 'Pois Gris de printemps'
- 'Pois Perdrix'
- 'Violeta'
Nejvíce mu vyhovují vlhčí dobře propustné vápenité písčité až jílovitohlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny sázenými do hloubky asi 5cm.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Lathyrus oleraceus, P. humile, P. sativum var. humile, P. sativum var. macrocarpon, P. vulgare
Roste v jihozápadní Asie a severovýchodní Africe. Stonek je popínavý. Kvete motýlkovými květy. Plodem je lusk. Nejznámějším druhem je P. sativum.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Fabaceae (Bobovité)
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
- Mimosoideae - teplé oblasti Asie a Ameriky
- Caesalpinioideae - celý svět
- Faboideae - celý svět
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Noordhuis, K. T. Zahradní rostliny. 4. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-567-2
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
