Listnáče :
Magnoliopsida /
Malpighiales /
Salicaceae
/ Populus
Pochází z Evropy, Malé Asie, Afriky a Sibiře. Patří mezi opadavé dvoudomé rychle rostoucí rostliny. Dosahuje výšky (20 -) 25 - 30 (i 40)m, šířky 25m při průměru kmene 2m. Vytváří hluboké kořeny. Borka má tmavěšedou barvu a je hluboce rozpukaná a rýhovaná Větve jsou v mládí kulaté, šedožluté, pupeny hnědočervené, lepivé, kuželovité, dlouhé 0,5 - 1,3cm a mají 4 - 6 šupin. Střídavé listy jsou lesklé, vroubkovaně pilovité, tmavězelené, v mládí bronzové, mají kosočtvercový či trojúhelníkový tvar s protaženou špičkou a pilovým okrajem, mají délku (4 -) 5 - 9 (i 12)cm, šířku (3 -) 4,5 - 8 (i 15)cm a řapíky jsou dlouhé (2 -) 3 - 6 (i 7)cm. Kvete v převislých jehnědách délky 4 - 12cm, samčí mají červené prašníky, samičí jsou zelené. Plodem je zelená tobolka s ochmýřenými semeny v jehnědě délky 10 - 15cm. Největší exemplář u nás se nachází u Kalárovic na Kolínsku s obvodem kmene 7,8m. Patří mezi chráněné druhy C2. Existují vnitrodruhové taxony:
- subsp. betulifolia/P. hudsonica - pupeny tupější; mladé větve ochlupené, hnědooranžové; listy menší, špičaté, řapíky žlutozelené
- subsp. caudina
- 'Gigantea' - jako subsp. pyramidalis, ale širší; větve v zimě oranžové
- 'Italica Foemina' - koruna širší než 'Italica'; větve jsou v mládí oranžové
- 'Lombardy Gold' - lisy žluté
- subsp. neapolitana
- subsp. nigra (Topol černý pravý) - výška do 40m, kmen silný, válcovitý; větve v mládí holé, šedožluté; listy na mladých exemplářích široce zakulaceně 3úhlé, zpravidla zvlněné, dlouhé i široké 13cm, báze uťatá až srdčitá, listy na starších exemplářích menší, kožovité, drobně vroubkovaně pilovité
- 'Northern Esteem'/'Schreiner' - mohutný habitus; listy smaragdově zelené, lesklé, zvlněné, 3úhlé; odolný
- 'Plantierensis'/var. elegans/var. plantierensis/P. plantierensis - štíhlý sloupovitý habitus s krátkým kmenem; větve prakticky kolmo vystoupavé, v mládí ochlupené; listy menší, řapíky načervenalé a ochlupené
- subsp. pyramidalis/P. dilatata/P. fastigiata/P. italica/var. italica/var. pyramidalis/P. pyramidalis/P. pyramidata/P. scytica 'Italica' (Topol lombardský/Topol vlašský) - štíhlý vysoký sloupovitý habitus s krátkým kmenem; výška 20 - 25m, šířka 3 - 5m; větve od báze prakticky kolmo vystoupavé, v mládí kulaté; borka tmavěšedá, hladká, v mládí mírně lesklá, později plošně rýhované; listy mírně menší, více kulatě kosočtvercovité, drobně zubaté, zelené, dlouhé 6cm, široké 4,5cm, řapíky načervenalé, dlouhé 2,5cm; často vysazován podél silnic
- var. thevestina/'Afghanica'/'Thevestina'/P. thevestina - Afrika; štíhlý sloupovitý habitus; větve prakticky všechny kolmo vystoupavé; kmen krátký; borka prakticky bílá; větve v mládí bleděšedé, ochlupené; listy 3úhle vejčité, báze široce klínovitá, řapíky ochlupené
- 'Vereeken' - sloupovitě kuželovitý habitus
- 'Vert de Garonne' - jako subsp. pyramidalis, ale širší a hustě olistěný
- var. viadri - štíhlý vzpřímený habitus
Vyhovují mu lužní lesy, břehy, atp.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Aigiros nigra, P. caudina, P. fastigiata var. plantierensis, P. neapolitana, P. nigra var. caudina, P. nigra var. elegans, P. nigra var. neapolitana, P. nigra var. thevestina, P. pyramidalis, P. sosnowskyi, P. thevestina
Pochází ze severní polokoule od pásma subtropů po arktidu. U nás rostou pouze tři druhy: T. bílý, T. osika, T. černý a jeden hybrid T. šedý. Nejznámějším druhem je štíhlý pyramidální P. nigra 'Italica', který je známý především z výsadem v okolí silnic. Patří mezi opadavé a dvoudomé stromy s rychlým růstem a zpravidla vysokým habitem. Mladé větve mají 5tihrannou dřeň a pupeny bývají chráněny mnoha šupinami, zpravidla pryskyřičnými. Vlastní listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné i necelokrajné, na stejném exempláři i proměnlivé a dlouze řapíkaté. Kvete v podobě jehněd, samčí jsou hustější a kratší, mají 8 - 30 tyčinek, mívají červené prašníky, samičí bývají zelené, krátce stopkaté se 2 (i 3 - 4)mi bliznami. Plodem je vejčitá 2chlopňová tobolka s mnoha drobnými ochmýřenými semeny. Jedná se o rychle rostoucí stromy. V průmyslu se ale používají pouze specielně šlechtěné kultivary, jejichž dřevo je měkké. Využívá se k výrobě překlišek, dých, zápalek, atp. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Andover' - mohutný habitus; pomalý růst
- 'Androscoggin' - koruna řídká, vejčitá; borka šedozelená; větve v mládí hranaté a ochlupené; listy tmavězelené, kožovité, vejčité, dlouhé 10 - 22cm, spodní strana stříbřitá; řapíky dlouhé 5 - 9cm; samčí; rychlý růst
- 'Balsam Spire' - štíhlý habitus; pupeny aromatické; listy na spodní straně bílé; samičí
- 'Guardian'/'Jefguard' - sloupovitý habitus; výška 12m, šířka 3m; samčí
- 'Hiltingbury Weeping' - malý habitus; větve dlouhé, převislé; listy šedozelené
- 'Sundancer' - sloupovitý habitus; výška 21m, šířka 3,5m; listy tmavězelené, 3úhle srdčité, špičaté, dlouhé i široké 6cm, na spodní straně šedozelené
Poslední dobou se stal populární tzv. T. japonský. Jedná se o křížence T. Maximowiczova a T. černého.
Množí se semeny, řízkováním nebo kořenovými výmladky.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje
nepřihlášen
