Listnáče :
Magnoliopsida /
Fagales /
Fagaceae
/ Quercus
Pochází z východu Severní Ameriky. Patří mezi opadavé rostliny. Dorůstá výšky 20 - 30 (i 50)m a šířky 20m v široce rozkladitém habitu s protáhlou nepravidelnou polokulovitou korunou. Mladé výhony jsou hnědě ochlupené, stejně jako jeho pupeny, červenohnědé, zimní pupeny plstnaté nebo ochlupené. Listy jsou vejčité až eliptické, báze uťatá až tupá, okraj 5 - 9tilaločný, laloky jsou vejčité až 3úhlé, výkrojky hluboké, konec špičatý až tupý, spodní strana je světlezelená až rezavohnědá, v paždí žilek drobně chomáčkově ochlupená, horní strana tmavě zelená, holá, řapíky mají délku 2,5 - 7cm, celková délka je 6 - 30cm a šířka 6 - 15cm. Kvete samčími žlutozelenými převislými jehnědami. Samičí jsou nenápadné. Číšky jsou pohárkovité až obkuželovité, dlouhé 0,7 - 1,4cm, široké 1,2 - 2,2c. Žaludy jsou vejčité až téměř kulovité, dlouhé 1 - 2cm, široké 1 - 1,8cm, jizva má průměr 0,5 - 1,2cm a v číšce jsou schovány z 1/2. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Albertsii' - listy obvejčité s obvykle hlubokými výkrojky, řapíky dlouhé, celková délka do 34cm a šířka 25cm
- 'Habiflax' - listy jsou nepravidelně ostře laločnaté, nepravidelně řídce pilovité, dlouhé 7 - 12cm a široké 2 - 6cm
- 'Macrophylla' - rašení fialové, listy oválné až široce vejčité s kratšími nebo delšími osinatými špičkami, z každé strany 4 široké 3úhle vejčité laloky, délka 16 - 25cm, v mládí hustě ochlupené, olysávají, tmavě červené žilky
- 'Magnifica' - listy široce obvejčité, na konci tupé až široce zaoblené, hrotité, dlouhé 17 - 25cm, na špičce široké 12 - 20cm, zářezy zaoblené, v mládí hustě šedožlutě plstnaté, později na horní straně tmavě zelené, lesklé, holé, na spodní strana nažloutle bledě zelené, žilky ochlupené
- 'Nobilis' - listy zaokrouhlené až obvejčitě oválné, báze krátce klínovitá až kulovitá, celková délka do 20cm a šířka do 16cm, na konci s okrouhlým lalokem, na krajích 2 - 4 krátké široce okrouhlé laloky, v mládí šedě plstnaté, později na horní straně tmavězelené s červenými žilkami, spodní strana obvykle hustě krátce plstnatá
- 'Rubrifolia' - listy délka až 40cm a šířky 23cm, podzimní barva červenohnědá, červeno bronzová a žlutá
Vyhovuje mu kyselejší půda.
Synonyma: Q. coccinea var. nigrescens, Q. coccinea var. tinctoria, Q. discolor, Q. leiodermis, Q. missouriensis, Q. rubra var. tinctoria, Q. tinctoria, Q. tinctoria f. magnifica, Q. tinctoria var. angulosa, Q. tinctoria var. macrophylla, Q. tinctoria var. magnifica, Q. tinctoria var. nobilis, Q. tinctoria var. pseudoxalapensis, Q. tinctoria var. sinuosa, Q. velutina f. angulosa, Q. velutina f. dilaniata, Q. velutina f. magnifica, Q. velutina f. missouriensis, Q. velutina f. nobilis, Q. velutina f. obovata, Q. velutina f. sinuosa, Q. velutina var. macrophylla, Q. velutina var. missouriensis
Podle druhu se jedná o opadavý nebo polostálezelený nebo stálezelený strom (vzácně i keř). Pupeny jsou soustředěné na koncích větví. Střídavé listy jsou řapíkaté, mají u většiny druhů charakteristický zpeřeně laločnatý okraj, jehož forma záleží na konkrétním druhu. Kvete v jednopohlavných převislých jehnědách. Výraznější je samčí květenství. Plody se nazývají žaludy, jednosemenné nažky vejčitého až kulovitého tvaru. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Macon' - kříženec Q. macranthera a Q. frainetto, podobnější Q. frainetto; listy jsou více obvejčité, špičatější, o něco menší; mladé větve a pupeny plstnaté jako u Q. macranthera; žaludy mají délku 3 - 4cm a šířku 5 - 8mm
- 'Mauri'
- 'Pondaim' - kříženec Q. pontica a Q. dentata; roste v podobě stromu, pupeny méně špičaté než u Q. pontica; listy široce obvejčité, okraj hrubě a špičatě zubatý, řapíky krátké
- 'Regal Prince' - kříženec Q. robur a Q. bicolor; habitus vzpřímený, sloupovitý; výška 12 - 28m a šířka 4 - 6m; listy na jaře a v létě jsou lesklé tmavězelená, na podzim bronzové a žluté, odolné vůči padlí
Obvykle mu vyhovuje dobře propustná půda.
Množí se semeny nebo roubováním.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje