karta rostliny zobrazena tento rok 42x
poslední revize 28.12.2020
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Roste v Kalifornii v podobě stromu. Dorůstá výšky do 25 (i 30)m při průměru kmene do 1m. Koruna je jehlancovitá, úzká. Borka je červenohnědá, tenká, hladká, později rozpukaná a šupinatá. Větve vodorovné, spodní nakonec převisající, v mládí holé, narůžovofialovělo zelené až načernale hnědé, pupeny hnědé, vejčité až vřetenovité, velké 1 - 2cm, bez pryskyřice, bazální šupiny krátké, široké, holé a celokrajné. Jehlice jsou dlouhé 2,5 - 6cm, široké 3mm, vyrůstají ve 2 řadách až ve spirále, na spodní straně mají 8 - 10 stomatálních řad z každé strany centrálního žebra, horní strana je tmavězelená, bez průduchů, konec ostře špičatý, pryskyřičné kanálky u okraje, jsou malé. Samčí šištice jsou žluté až žlutozelené, samičí vejčité, dlouhé 7 - 10 (i 14)cm, široké 4 - 5,5cm, světle narůžovofialovělohnědé nebo fialovohnědé, mají silné stopky, konec zaoblený, šupiny dlouhé 1,5 - 2cm, široké 2 - 2,5cm a jsou holé. Semena jsou dlouhá 1cm, široká 5mm, barva tmavě červenohnědá, křídlo stejně dlouhé jako tělo, tmavě červenohnědé a děloh má kolem 7mi ks.
Potřebuje teplo a chráněné místo, odolává mrazům pouze do -5°C (při lehkém namrznutí dobře regeneruje).
Množí se semeny.
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
klimatická USDA zóna: 7 - 10
Synonyma: A. venusta, Picea bracteata, Pinus bracteata, Pinus venusta, Sequoia gigantea, Sequoia religiosa, Taxodium sempervirens
Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: