karta rostliny zobrazena tento rok 12x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Tsuga
Pochází ze západu Severní Ameriky. Roste v podobě stromu s kuželovitou korunou. Dorůstá výšky 30 - 40m při průměru kmene do 1,5m. Borka je šedá až červenohnědá, šupinatá, rýhovaná. Větve jsou slabé, převislé. Větve jsou v mládí žlutohnědé, mohou být ochlupené, pupeny vejčité až eliptické a dlouhé 3 - 4mm. Listy jsou šedozelené až stříbrobílé, paprsčitě vyrůstající, na koncích větví zahnuté, na řezu mírně 4hranné, ojíněné, stomatální pruhy nevýrazné, celokrajné a dlouhé 1 - 3cm. Samičí šištice jsou přisedlé, eliptické až válcovité, dlouhé 3 - 8cm, široké 1,5 - 4cm, v mládí modrorůžovofialové, šupiny vějířovité, zakulacené až špičaté, dlouhé i široké 0,8 - 1,5cm, semena jsou dlouhá 5mm a křídlo je dlouhé 9mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Na vítr odolnější než T. canadensis. Vyhovuje mu vlhko a chladno, půda vlhká, hluboká, dobře propustná a kyselá. Pro naše podmínky je mrazuvzdornost dostatečná.
Patří mezi stálezelené jehličnaté stromy s kuželovitou nebo asymetricky vejčitou korunou. Borka bývá šedá až hnědá, šupinatá a hluboce brázditá. Větve vyrůstají v asymetrických přeslenech a mohou být vodorovné nebo obloukovitě převislé. Zimní pupeny jsou vejčité až kulovité a bez pryskyřice. Listy vyrůstají hřebenitě (i paprsčitě), mají krátké řapíky, tvar čárkovitý, zploštělý, stomatální řady jsou umístěné na spodní straně (vzácně i na horní) a to ve 2 bělavých pruzích. Samčí šištice vyrůstají samostatně z bočních pupenů (i svazečků), jsou eliptické, vejčité nebo kulaté, hnědé; samičí šištice vyrůstají na koncích loňských větví zpravidla samostatně, jsou převislé (i vzpřímené), vejčité až válcovité, šupiny jsou slabé, dřevité, vytrvávající, dozrávají 1. rokem, semena jsou drobná a okřídlená.
Všechny druhy potřebují spíše zastíněné místo, písčitojílovité až těžké vlhké půdy, ale dokáže růst i ve štěrkovitých půdách. Nemá rád vápenité půdy. Přímé slunce jim škodí.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: