karta rostliny zobrazena tento rok 90x
Tropické stromy : Magnoliopsida / Fabales / Fabaceae / Mundulea
Roste v tropické Africe, Indii a Srí Lance v podobě nízkého keře až stromu. Dorůstá výšky 0,5 - 2 (i 7,5)m. Borka je šedá nebo nažloutlá a korkovitá. Větve jsou v mládí ochlupené. Listy jsou lichozpeřené, tvořené 3 - 10ti páry lístků, vlastní lístky zelené, lesklé, mírně vejčité, tupě špičaté, přitiskle ochlupené, dlouhé 1,5 - 6,5cm, široké 1 - 2,5cm a řapíčky jsou krátké. Kvete v nepravém hroznu s délkou (3 -) 8 - 14cm, šířky 5 - 8mm, s modrými až růžovofialovými květy s kalichem délky 6mm a pavézou délky 1,8cm a šířkou 1,5cm. Plodem je lusk délky 4 - 9cm, šířky 5 - 8mm, obsahující 4 - 9 (i 15) ledvinovitých žlutohnědých ochlupených semen délky 4mm a šířky 3mm.
Množí se semeny.
Synonyma: Cytisus sericeus, Dalbergia sericea, M. suberosa, Robinia sennoides, Robinia suberosa, Tephrosia sericea, Tephrosia suberosa
Roste v podobě keře nebo stromu. Listy jsou lichozpeřené. Květenstvím je terminální nepravý hrozen. Plodem je zploštělý dřevnatý lusk. Nejznámějším druhem je M. sericea.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Tato čeleď je třetí nejpočetnější čeledí kvetoucích rostlin (za Orchidaceae a Asteraceae). Má na 730 rodů a přes 19400 druhů. Dělí se na 3 podčeledě:
Věšina z nich patří mezi byliny a keře. To se týká zejména našich zeměpisných šířek. V teplých exotických zemích pak můžete nalézt i stromy. Rostliny dále mohou být jednoleté, víceleté i trvalky. Kořeny dobře vážou dusík a rostliny jsou proto často používáno jako zelené hnojení. Listy jsou obvykle složené a to buď trojčetné, dlanitě složené nebo zpeřené. Mohou být i střídavé, v tom případě jsou obvykle doprovázeny palisty. Dále se mohou vyskytovat úponky (u popínavých) a trny. Kvete oboupohlavnými květy v hroznech nebo hlávkách. Květy mívají pro čeleď charakteristický tvar člunku s pavézou a křídly, celkem tedy 5ti okvětními lístky. Obvykle bývají hodně efektní a stávají se tak oblíbenými okrasnými rostlinami. Tomu dopomáhá i plod, kterým je struk nebo lusk.
Zdroje:
literatura: