Články
Rybáři, kteří mají pstruhovou povolenku, mohou k vodě. Začala pstruhová sezóna. Každý lovec musí dodržovat zákonem daná pravidla.
Festival Ozvěny Ekofilmu začíná dnes v kulturním centru Moving Station v Plzni. Na programu je český snímek Archa světel a stínů nebo film Děkujeme za déšť.
Z nálezu kriticky ohrožené houby zvonečku pohárkovitého se po dlouhých letech raduje Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň.
Druhý největší hlodavec na světě, statný stavitel hrází, majitel hustého kožichu a kdysi i součást jídelníčku. To je bobr evropský. Patří mezi chráněná zvířata, ale v jižních Čechách, kde působí značné škody, platí jiná pravidla.
Český ráj byl kdysi plný aktivních sopek. Patřily k nim třeba Trosky nebo Kozákov. Nejzachovalejší sopečný kráter v Česku má Prackovský vulkán.
Lidé by neměli v přírodě zakládat ohýnek kvůli jídlu, v lese by se nemělo kouřit, zakázané jsou ohňostroje. Říká to mluvčí středočeských hasičů Petr Svoboda, který tak varuje před požáry v přírodě.
O potřebě postavit se klimatické krizi a vzít ochranu životního prostředí skutečně vážně se v poslední době mluví čím dál víc. Příkladem může být i globální hnutí středoškoláků a středoškolaček iniciované aktivitou Švédky Grety Thunberg, nominované na Nobelovu cenu míru. S religionistou, novinářem a básníkem Lukášem Senftem jsme se rozhodli podívat na ochranu prostředí z duchovního hlediska, které ovšem zahrnuje i to, jak člověk vnímá sám sebe ve vztahu k okolnímu světu.
Jindřich. Dokud nedoroste metrové výšky a nevykvete, jsou jeho listy skutečně překvapivě křehké a lahodné. A také léčivé, stejně jako kořen.
barva. Snad to je i tím, že u květin je méně běžná než třeba žlutá nebo červená. Modrou barvou cibulovin, ale i dalších květin, způsobuje barvivo delfinidin. Modrá barva má spoustu odstínů, z nichž ten nejkrásnější je nebeská modř.
Řadu let se mluví tu s větší, tu s menší intenzitou o kůrovcové kalamitě. Dávno pryč jsou ale doby, kdy se kůrovec dával do souvislostí především s horami, ať už se Šumavou nebo s Krkonošemi. Tenhle malý nepřítel se šíří dál a doma už je i v hradeckých lesích. Hrozí tomuto oblíbenému místu obyvatel a návštěvníků Hradce zásadní kácení?
Ochranáři z Jaroměře začali budovat prostor pro divoké včely. Ekolog David Číp vysvětluje, že hmyzu v přírodě ubývá často proto, že mizí jeho přirozené prostředí. Přitom je právě hmyz klíčový pro opylování rostlin. To je případ i včelek samotářek, které mají problém najít prostor pro uhnízdění. Jak zjistila reportérka Jana Házová, pomoci s ochranou přírody může i bagr.
Ekologický magazín Natura vás vezme mezi vlky. Těch divokých je v České republice v současnosti zhruba 50 a někteří do Česka přišli i poměrně zdaleka. Mohou vlci ohrozit člověka? Moderuje Dalibor Zíta.
Poslechněte si:01:16 Objeven nový druh člověka!14:06 K čemu je dobrá pasterizace?19:00 Proč zklamal největší radioteleskop světa?29:43 Jak ptačí hnízda odolávají větru43:09 Čím se liší leváci a praváci?
stanoviště začneme rostliny otužovat. Ani dřívější navykání na venkovní podmínky není na závadu, nesmí být ale příliš chladno.
na výrobu likérů, jako koření i jako magická bylina. Zdá se, že by si zasloužil další výzkum i dnes.
Sběratelka léčivých bylin Valérie Pelikánové ze Suků nedaleko Ostrova nad Oslavou se sběrem kopřiv začíná hned na jaře.
Na farmě v Rohozné na Jihlavsku se líhnou stovky housat. V některých vajíčkách ale zárodky nejsou. Zájem o ně mají ženy, které malují kraslice.
Svět nedávno obletěla zpráva, že po celém světě dochází k vymírání hmyzu. „S hmyzem se něco děje, ale skoro nic o tom nevíme,“ říká v pořadu Jak to vidí biolog David Storch.
Pohyb v lesích v okolí nejhlubší sladkovodní propasti světa u Hranic není podle dendrologů bezpečný. Z jejich posudku vyplývá, že v tamní národní přírodní rezervaci Hůrka jsou téměř tři desítky uschlých či prohnilých stromů. Naklání nejen nad propastí, ale i nad vyhledávanou turistickou stezkou. Správa nedalekých aragonitových jeskyní už několik let marně žádá ochránce přírody, aby stromy pokáceli. Zatím ale marně.
O chráněném živočichovi, který je statným stavitelem hrází, majitelem hustého kožichu, ale i součástí jídelníčku, mluví v magazínu Máme rádi zvířata Jiří Bureš.
nepřihlášen
