Facebook
 
 
 

Články

Originální jmenovky pro bylinky a domácí výsevy

a zahradní centra pochopitelně nabídnou pěstitelům určitý sortiment jmenovek, popisovačů či zápichů, které spolehlivě poslouží k rozlišení různých druhů jarních výsevů a pěstovaných bylinek. Ovšem skvělou alternativou k těmto zakoupeným a nepříliš originálně zpracovaným jmenovkám jsou vždy ty, které si vyrobíme sami. K dispozici máme celou řadu materiálů a také způsobů, jak tento nápad realizovat.

Větrník - Host ve studiu - Rozhovor s Františkem Špručkem

V Indii zažil pokousání opicí, spalování mrtvých, kilometr dlouhé vlaky, nedotknutelné krávy i ptačí nemocnici. A minimum divoké přírody. Jaká je Indie očima veterinárního lékaře?

Dnešní Plus - Vědecké dobrodružství v Indii: Budoucnost je ve využití přírodních metod, říká farmář

Rostlinná ajurvéda, tak říkají indičtí zemědělci obnově přirozenějšího pěstování rostlin. Přímo v Indii zjišťoval všechno o návratu ke kořenům Ondřej Ševčík.

Zprávy - Myslivci na Náchodsku navrhují volnější pravidla odstřelu čtyř nepůvodních druhů zvířat

Správa CHKO Broumovsko navrhuje volný odstřel čtyř nepůvodních druhů zvířat. Mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického a nutrii říční by díky tomu mohli v chráněné krajinné oblasti lovit všichni myslivci. Podle zatím platné legislativy počty těchto zvířat regulují jen někteří z nich. O nové opatření si zažádali sami myslivci, podle nich zmiňované druhy ohrožují původní zvířata. Ochranáři to potvrzují.

Zprávy - Ve Zlíně bez plastů, na hokeji ve Vsetíně s vratnými kelímky. Radnice chtějí být ekologické

Někde se na radnicích běžné posílají dokumenty jen elektronicky a jinde zase přestali používat jednorázové plastové nádobí.

Dnešní Plus - Vědecké dobrodružství v Indii: Farmář Amarsibhai přešel na fair trade zemědělství už před 10 lety

Jak pomáhá fairtrade k rozvoji zemědělských komunit a jak se v Indii adaptují na změny klimatu? To jsou jen některé otázky, na které si budeme tento týden odpovídat v novém Vědeckém dobrodružství. Redaktor Ondřej Ševčík ho natáčel s indickými zemědělci přímo na tamních polích. 

Zprávy - Správu Národního parku Šumava trápí neukáznění skialpinisté

Výborné sněhové podmínky lákají na Šumavu sjezdové lyžaře, běžkaře a také skialpinisty. Tito lidé se vydávají na lyžích nebo bez lyží do volného terénu. Mnohdy ale nedbají pravidla, vydávají se do zakázaných zón a porušují zákon.

Tvarování živých plotů: Prořezat je můžete již v předjaří

ploty můžeme tvarovat již v únoru. Bezmrazé dny jsou k tomu nejvhodnější. Zjara v nich totiž mohou hnízdit ptáci, a to již velmi časně. Časný řez navíc ušetří čas na jaře, kdy je práce plno.

Předjarní řez ovocných stromů: Proč a jak jej provádět?

přispět nejen k větší a sladší úrodě, ale zajistit i delší život stromu a přispět k jeho zdraví. Ovšem pouze pokud je provedena správně, ohleduplně, uvážlivě a ve vhodný čas.

Deníček Josefa Veselého - Deníček Josefa Veselého

Na téma: O ptačím zpěvu

Co vy na to? - Nakažlivá brucelóza u zajíců na Holešovsku. Odborníci radí nesbírat mrtvá zvířata a dát pozor na své psy

U zajíců na Kroměřížsku se objevila nakažlivá brucelóza. Jde o nemoc přenosnou na člověka.

Pomocníci se zimním prořezem stromů: lehká motorová pila a teleskopický vyvětvovač

pila nebo teleskopický prořezávač patří k pomocníkům, kteří nám únorový prořez dřevin výrazně usnadní. Ne vždy panuje optimální počasí pro tuto práci, o to více oceníme nástroje, které vše výrazně urychlí. Nač si dát při jejich výběru pozor?

Ptačí budky: Je nejvyšší čas vyčistit staré a pověsit nové

ptačích budek se už pomalu začíná poohlížet po vhodném příbytku pro hnízdění. Jak by měla bezpečná hnízdní budka vypadat a kde ji pořídit? Kam a jak ji umístit?

Zprávy - Vyznavačů skialpinismu v Krkonoších přibývá. V půjčovnách také roste zájem o tyto lyže

V Krkonoších roste zájem o skialpinismus. Pracovníci půjčoven potvrzují, že přichází stále víc klientů. Na odbyt jdou i klasické lyže, lidé přichází ve velkém i pro běžky a lyže na sjezdové lyžování. V těchto dnech, kdy jsou jarní prázdniny, si je často půjčují na několik dní.

Do NP České Švýcarsko míří v zimě tisíce turistů. Největším lákadlem je Jeskyně víl a Brtnické ledopády

K Brtnickým ledopádům a do Jeskyně víl míří v zimě tisíce turistů. Přitom Brtnické ledopády se začaly tvořit teprve nedávno. „Ty ledopády jsou taková už téměř poutnická záležitost. Každý rok v zimě sem míří víc lidí než třeba v zimním období k Pravčické bráně,“ říká mluvčí parku Tomáš Salov, „tady máme nainstalované měřiče, takže víme, že sem za tu zimní sezónu dojde zhruba 10 až 15 tisíců lidí.“

Zprávy - V Dobrém na Rychnovsku vzniká živá zahrada s jezírky a stěnou pro hnízdění ledňáčka říčního

V Dobrém na Rychnovsku bude takzvaná ekozahrada. Vzniká v areálu české pobočky křesťanské ekologické organizace A Rocha, do které chodí lidé kvůli lásce k přírodě a její ochraně. V zahradě bude pět jezírek a také unikátní stěna pro hnízdění chráněného ledňáčka říčního. 

Zprávy - Motorkáři škodí lesům a loukám Bílých Karpat. Strání pro ně chce po 25 letech obnovit dráhu

Jezdci na motorkách nebo čtyřkolkách nerespektují zákazy.

Planetárium - Makroregiony světa: geograf Jan Daniel Bláha; Poklady podzemí - výstava v turnovském muzeu, 1. část: archeolog Jan Prostředník; Objevy a události; Zapomenuté historie: Průval vody na dole Döllinger; Kniha měsíce: Mokře chodí v suše (plná ver

Makroregiony světa: geograf Jan Daniel Bláha; Poklady podzemí - výstava v turnovském muzeu, 1. část: archeolog Jan Prostředník; Objevy a události; Zapomenuté historie: Průval vody na dole Döllinger; Kniha měsíce: Mokře chodí v suše (plná verze pořadu)

Jalovčinky jako koření i lék aneb rozmanité využití plodů jalovce

svou pryskyřičnou vůní lesa skvěle okoření zvěřinu. Ovšem mají i léčivé účinky. Pročišťují močové cesty, odvodňují, povzbuzují metabolismus. Jak je pěstovat, sklízet a užívat?

On Air - „Krátké anglické trávníky jsou sterilní jako beton,“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody

Nejen na zahradách, ale i ve volné přírodě nám před očima vymírají ptáci, savci, ryby i hmyz. Z české krajiny se ztrácí desítky živočišných druhů. „Například mřenky, které bývaly v každém pražském potoce, dnes už téměř nenajdete,“ říká Petr Stýblo, koordinátor projektu Živá zahrada z Českého svazu ochránců přírody, podle kterého na tom z hlediska biodiverzity naše zemědělská půda nikdy nebyla hůř než dnes.

nejnovější 2 3 4 222 223 224 nejstarší
(c) Aleš Kyral 2007 - 2019