Články
květina, která si získává stále více obdivovatelů. Rozkvétá velmi časně zjara a mnohdy svými něžnými květy zdobí zahradu již v zimě. Proto se jí také říká zimní růže.
Masivní požáry v Austrálii způsobily přírodní katastrofu téměř apokalyptických rozměrů. Hrozí, že se budou opakovat? A jak dokážou požáru odolat naše lesy?
Jídelníček čápovi zajišťují místní lidé, pomáhá jim záchranná stanice. Chtějí, aby Karel, jak ptákovi říkají, vydržel v Halenkově až do jara.
„Jak můžeme tančit, když nám země rotuje pod nohama a hoří nám postele,“ zpívá se v refrénu písně Beds Are Burning australské skupiny Midnight Oil. Když zpěvák a pozdější ministr životního prostředí Peter Garret text před 33 lety napsal, nejspíš netušil, že v lednu 2020 kouř z Austrálie obletí celou zeměkouli.
očím skrývají vysoko v korunách jehličnanů. Když si je prohlédneme zblízka, udiví nás barvou a krásou. A stromy, na kterých se urodily, jsou rovněž pozoruhodné.
Ukliďme Česko. Tak se jmenuje celorepubliková dobrovolnická úklidová akce, kterou založili Miroslav Kubásek a Radek Janoušek s cílem uklidit černé skládky a nepořádek po celé České republice. Problém jsou například velké černé skládky, ale i drobný nepořádek. Cílem projektu ale není jen úklid, ale třeba i sázení stromů.
Nejde o nic jiného než o proteiny, lidé se nemusí bát, vysvětluje Anežka Svobodová ze společnosti, která se věnuje výrobě jídla z cvrččí mouky… V Thajsku provozují speciální farmu, kde, jak sama říká, pracují s hmyzem jako se surovinou – bolest necítí, a než ho zpracují, tak upadne do hibernace. „Mouka z cvrčků je vlastně proteinový prášek, nemá žádnou chuť,“ říká. Kdo jsou to etnovegetariáni? A jak se připravuje jídlo z hmyzu?
Fenoménem dnešní doby jsou oprávněné obavy o vliv člověk na přírodu, zvláště pak na biodiverzitu a rozmanitost druhů. Nejde ale o jev, který se týká pouze dnešní éry klimatické změny, k níž svou činností přispíváme. Nová vědecká studie dokládá, že už před 4 miliony let ve východní Africe, odkud pocházíme, vymíraly některé velké šelmy, protože jim člověk bral ulovenou potravu.
Ekologové varují, že na některých místech je tohoto přirozeného narušování přírody málo. Kvůli tomu slábnou populace některých druhů. Konkrétní příklady mapoval v Národním parku Podyjí Ondřej Novák.
Poslechněte si:01:12 Proč k nám létají volavky?08:56 Mají leváci výhodu ve sportu?19:09 Demografie díky moru24:20 Zemětřesení je i na Marsu31:22 Mravenec, který jezdí na jiném mravenci39:57 Proč se vosíci řídí armádními výložkami?
Od nového roku má Národní park Podyjí nově čtyři zóny a současně dostane takzvané klidové území. Co tyto změny znamenají pro hospodáře, ale také pro návštěvníky a turisty?
Tavolníky se záplavou bílých či růžových květů, voňavé pustoryly, rozčepýřené tamaryšky anebo svídy s atraktivní červenou kůrou. Tyto a mnohé další dřeviny lze jednoduše namnožit. Řízky z nich připravte právě teď, na konci ledna. Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Pokud oloupaná kůra ze stromů napadených kůrovcem zůstane ležet v lese, může zrychlit šíření tohoto škůdce. Prokázali to jihočeští entomologové při speciálním pokusu. Jejich zjištění by mohla pomoci lesníkům v boji proti kůrovci.
by ale spát i vinohradník. Révu je třeba chránit před zvěří i silnými mrazy. Jen tak se na sklonku léta dočkáme sladké úrody.
Jeleni siky vietnamského jsou novými obyvateli hlubocké zoo. Téměř roční mláďata přivezli ošetřovatelé z vídeňské zoologické zahrady. Dva samci se stali základem chovné samčí skupiny.
nehýří. Přesto může potěšit tichou krásou. Vyniknou v ní tvary i barvy kmenů a větví, oživí ji stálezelené listnáče, ozdobí vzácné otužilé květy.
kdy se nám stýská po kvetoucí zahradě, rozvinou svou krásu za oknem. Přitom vyžadují jen minimum péče. Aby kvetly, potřebují především půst.
Chyba na sociální síti Facebook před více než týdnem umožnila odhalit správce jednotlivých facebookových stránek. Média mimo jiné upozornila na propojení satirické stránky Greenpiss na reklamní a PR agentury, které spolupracují s firmou Severní energetická miliardáře Pavla Tykače.
Sousloví „klimatická krize“ slýcháme čím dál častěji. Názory na to, kdo za ni může, se různí. Hosté magazínu Přes čáru se pokoušeli odpovědět aspoň na to, jak by případní viníci mohli být souzeni a kým. Pavel Šturma z Právnické fakulty UK a Radek Kubala z hnutí Limity jsme my! se ale zabývali i klasickými válečnými zločiny a tím, za jakých okolností je můžou projednávat národní soudy, a ne jen mezinárodní tribunály.
kamny, zatemňoval je kornoutem z papíru a zjara se těšil z jejich vůně. A také jsme rychlili barborky. Které rostliny lze probudit předčasně?
nepřihlášen
© Aleš Kyral 2007 - 2020 
