Články
a zahradní centra pochopitelně nabídnou pěstitelům určitý sortiment jmenovek, popisovačů či zápichů, které spolehlivě poslouží k rozlišení různých druhů jarních výsevů a pěstovaných bylinek. Ovšem skvělou alternativou k těmto zakoupeným a nepříliš originálně zpracovaným jmenovkám jsou vždy ty, které si vyrobíme sami. K dispozici máme celou řadu materiálů a také způsobů, jak tento nápad realizovat.
V Indii zažil pokousání opicí, spalování mrtvých, kilometr dlouhé vlaky, nedotknutelné krávy i ptačí nemocnici. A minimum divoké přírody. Jaká je Indie očima veterinárního lékaře?
Rostlinná ajurvéda, tak říkají indičtí zemědělci obnově přirozenějšího pěstování rostlin. Přímo v Indii zjišťoval všechno o návratu ke kořenům Ondřej Ševčík.
Správa CHKO Broumovsko navrhuje volný odstřel čtyř nepůvodních druhů zvířat. Mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického a nutrii říční by díky tomu mohli v chráněné krajinné oblasti lovit všichni myslivci. Podle zatím platné legislativy počty těchto zvířat regulují jen někteří z nich. O nové opatření si zažádali sami myslivci, podle nich zmiňované druhy ohrožují původní zvířata. Ochranáři to potvrzují.
Někde se na radnicích běžné posílají dokumenty jen elektronicky a jinde zase přestali používat jednorázové plastové nádobí.
Jak pomáhá fairtrade k rozvoji zemědělských komunit a jak se v Indii adaptují na změny klimatu? To jsou jen některé otázky, na které si budeme tento týden odpovídat v novém Vědeckém dobrodružství. Redaktor Ondřej Ševčík ho natáčel s indickými zemědělci přímo na tamních polích.
Výborné sněhové podmínky lákají na Šumavu sjezdové lyžaře, běžkaře a také skialpinisty. Tito lidé se vydávají na lyžích nebo bez lyží do volného terénu. Mnohdy ale nedbají pravidla, vydávají se do zakázaných zón a porušují zákon.
ploty můžeme tvarovat již v únoru. Bezmrazé dny jsou k tomu nejvhodnější. Zjara v nich totiž mohou hnízdit ptáci, a to již velmi časně. Časný řez navíc ušetří čas na jaře, kdy je práce plno.
přispět nejen k větší a sladší úrodě, ale zajistit i delší život stromu a přispět k jeho zdraví. Ovšem pouze pokud je provedena správně, ohleduplně, uvážlivě a ve vhodný čas.
U zajíců na Kroměřížsku se objevila nakažlivá brucelóza. Jde o nemoc přenosnou na člověka.
pila nebo teleskopický prořezávač patří k pomocníkům, kteří nám únorový prořez dřevin výrazně usnadní. Ne vždy panuje optimální počasí pro tuto práci, o to více oceníme nástroje, které vše výrazně urychlí. Nač si dát při jejich výběru pozor?
ptačích budek se už pomalu začíná poohlížet po vhodném příbytku pro hnízdění. Jak by měla bezpečná hnízdní budka vypadat a kde ji pořídit? Kam a jak ji umístit?
V Krkonoších roste zájem o skialpinismus. Pracovníci půjčoven potvrzují, že přichází stále víc klientů. Na odbyt jdou i klasické lyže, lidé přichází ve velkém i pro běžky a lyže na sjezdové lyžování. V těchto dnech, kdy jsou jarní prázdniny, si je často půjčují na několik dní.
K Brtnickým ledopádům a do Jeskyně víl míří v zimě tisíce turistů. Přitom Brtnické ledopády se začaly tvořit teprve nedávno. „Ty ledopády jsou taková už téměř poutnická záležitost. Každý rok v zimě sem míří víc lidí než třeba v zimním období k Pravčické bráně,“ říká mluvčí parku Tomáš Salov, „tady máme nainstalované měřiče, takže víme, že sem za tu zimní sezónu dojde zhruba 10 až 15 tisíců lidí.“
V Dobrém na Rychnovsku bude takzvaná ekozahrada. Vzniká v areálu české pobočky křesťanské ekologické organizace A Rocha, do které chodí lidé kvůli lásce k přírodě a její ochraně. V zahradě bude pět jezírek a také unikátní stěna pro hnízdění chráněného ledňáčka říčního.
Jezdci na motorkách nebo čtyřkolkách nerespektují zákazy.
Makroregiony světa: geograf Jan Daniel Bláha; Poklady podzemí - výstava v turnovském muzeu, 1. část: archeolog Jan Prostředník; Objevy a události; Zapomenuté historie: Průval vody na dole Döllinger; Kniha měsíce: Mokře chodí v suše (plná verze pořadu)
svou pryskyřičnou vůní lesa skvěle okoření zvěřinu. Ovšem mají i léčivé účinky. Pročišťují močové cesty, odvodňují, povzbuzují metabolismus. Jak je pěstovat, sklízet a užívat?
Nejen na zahradách, ale i ve volné přírodě nám před očima vymírají ptáci, savci, ryby i hmyz. Z české krajiny se ztrácí desítky živočišných druhů. „Například mřenky, které bývaly v každém pražském potoce, dnes už téměř nenajdete,“ říká Petr Stýblo, koordinátor projektu Živá zahrada z Českého svazu ochránců přírody, podle kterého na tom z hlediska biodiverzity naše zemědělská půda nikdy nebyla hůř než dnes.
nepřihlášen
