Listnáče :
Magnoliopsida /
Malvales /
Tiliaceae
/ Tilia
Pochází ze střední a jižní Evropy. Patří mezi opadavé rostliny. Dožívá se věku 200 (i 1000)let. Dorůstá výšky 25 (i 40)m, šířky 20m a průměru kmene do 1,5 (i 4)m v široce sloupovitém až kuželovitém habitu se zakulaceným vrcholem. Občas vytváří kořenové výmladky. Borka je šedá, mělce brázditá. Mladé výhony jsou hnědočervené, zpravidla bíle ochlupené a pupeny mají 2 šupiny. Střídavé listy jsou vejčitě kulovité, špičaté, ostře pilovité (i mělce laločnaté), tmavězelené, dlouhé 7 - 12 (i 15)cm, spodní strana je světlejší, ochlupená a řapíky jsou dlouhé 2 - 5cm. Květenstvím je 3 - 5 (i 6)tičetný převislý vrcholík, vlastní květy jsou žlutobílé a listen má délku 5 - 12cm. Raší i kvete dříve než T. cordata. Využívají se pro vaření léčivých čajů. Plody jsou plstnaté, široce eliptické, dlouhé 0,6 - 1,3cm a mají 5 žeber. Většina památných lip patří tomuto druhu. Existují vnitrodruhové taxony:
- 'Asplenifolia' - listy hluboce asymetricky dělené na úzké úkrojky
- 'Aurea'/'Aurantiaca'/T. grandifolia 'Aurantia' - větve jsou v mládí bledězelené až žluté, v zimě žluté; rychlý růst
- subsp. braunii - větve v mládí holé; listy více ochlupené, na spodní strana v paždí žilek bíle ochlupené, na žilnatině dlouze
- 'Cochleata' - listy žlábkovitě prohnuté až kápovitě srostlé, asymetricky pilovité
- 'Compacta' - široce rozložitý 1/2kulatý zakulacený habitus; výška do 6m; hlavní větve mírně vystoupavé, ve spodní části vodorovné; listy vejčitě kulovité, hluboce 2x pilovité, široké 4 - 6cm, báze zkoseně srdčitá; pomalý růst
- subsp. cordifolia/T. cordifolia (Lípa velkolistá srdcolistá) - evropské Rusko, Kavkaz; výška do 40m; mladé větve a pupeny hnědé, zprvu ochlupené; listy kulaté, mírně zkosené, zelené, špičaté, ostře pilovité, tmavězelené, dlouhé 5 - 8 (i 17)cm, široké 6 - 9 (i 19)cm, báze srdčitá, spodní strana nasivělá; květenství 3 - 9tičetné, listen dlouhý 5 - 9cm, široký do 3m, květy průměru 1,5cm, kališní lístky dlouhé 6mm, korunní lístky 8mm; plody kulovité, mírně protáhlé se 4 - 6ti žebry
- 'Fastigiata'/'Pyramidalis'/f. pyramidalis - dlouze vejčitý habitus; výška do 20m, šířka 10m; větve vystoupavé; listy kulaté, tmavězelené, srdčité
- 'Filicifolia Nova' - listy úzce 3úhlé, asymetricky laločnaté
- subsp. grandifolia - větve v mládí plstnaté; listy na spodní straně dlouze ochlupené
- 'Laciniata'/f. asplenifolia/f. filicifolia/T. laciniata/T. variifolia - hustý kuželovitý habitus; výška do 20m; listy zastřihované s ocasovitými úkrojky a zpravidla zkadeřené
- 'Obliqua' - listy na bázi zkosené
- 'Örebro' - dlouze vejčitý habitus; výška do 20m; větve vystoupavé
- 'Pendula' - větve rozkladité, mladé převislé
- subsp. platyphylla - větve v mládí holé; listy vejčitě kulovité, dlouhé 6 - 12cm, báze srdčitá, spodní strana ochlupená, zejména v paždí žilek, řapíky délky 1/2 délky čepele
- subsp. platyphyllos (Lípa velkolistá pravá) - listy ochlupené max. na hlavních žilkách
- 'Princes Street' - vzpřímený habitus; větve široce vystoupavé, v mládí červené
- subsp. pseudorubra (Lípa velkolistá červenavá) - jižní Alpy, jihovýchodní Evropa; listy asymetricky zubaté, spodní strana žlutozelená, chloupky v paždí žilek žlutavé; dřevnaté oplodí
- 'Rubra'/'Corallina'/f. corallina/T. rubra - výška 15 - 25m, šířka 15 - 20m; koruna symetrická, široce kuželovitá až vejčitá, hustá; větve v mládí v zimě červenooranžové až červené; listy tuhé, ostře osinatě zubaté
- 'Tortuosa' - výška do 20m; větve mírně kroucené
- 'Vitifolia/T. bicuspidata/T. vitifolia - výška do 15m; listy velké, srdčité, mírně 3laločné, ostře pilovité
Vyhovují ji horské nebo údolní lesy. Dobře roste i ve stínu. Vyhovují ji hluboké půdy bohaté na živiny, lužní oblasti, paty svahů, úžlabí, atp.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: T. platyphylla
Pochází z Evropy, Severní Ameriky a Asie. Patří mezi dlouhověké opadavé stromy (i keře) se symetrickou korunou. Dožívají se věku i více než 600let. Větve mají pupeny se 2 - 3mi šupinami, v mládí holé nebo hvězdovitě ochlupené. Palisty jsou opadavé. Listy jsou střídavé, 2řadé, dlouze řapíkaté a báze srdčitá až zkoseně uťatá. Kvete oboupohlavnými žlutými až bělavými květy v malých převislých vrcholících s 3ma a více květy, mají malé stopky, opadavé listence, 5 kališních i korunních lístků a 15 - 80 tyčinek. Plodem je malý kulovitý až hruškovitý oříšek s mírně vejčitým nebo obvejčitým semenem. Vytváří plný stín a lze ji bez problémů prořezávat nebo tvarovat. Existuje vnitrodruhový taxon:
- 'Harold Hillier' - kříženec T. insularis a T. mongolica; úzce kuželovitý habitus; listy 3laločné, na okraji štětinatě zubaté, tmavězelené, dlouhé do 15cm, na spodní straně v paždí žilek ochlupené
Má ráda zásaditou půdu s vyšší vlhkostí, ne však bahnitou. Pokud možno, snažte se ji zejména v mládí chránit před silnějším větrem.
Množí se semeny, které mohou projít stratifikací anebo hřížením.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
literatura:
- Vermeulen, N. Byliny a koření. 3. vydání. Přel. PhDr. P. Martínková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2008. 320 s. ISBN 978-80-7234-664-6
- Hlava, B., Táborský, V., Valíček, P. Tropické a subtropické zeleniny - pěstování a využití. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o., 1998. 172 s. ISBN 80-209-0274-0
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Větvička, V. Evropské stromy. 4. vydání. Praha: Aventinum nakladatesltví, s. r. o., 2004. 215 s. ISBN 80-7151-238-9
- Coombes, A. Stromy - Nový kapesní atlas. Přel. P. Frecerová. Praha: Slovart s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-072-3
- Vermeulen, N. Stromy a keře. 3. vydání. Přel. MUDr. P. Koudelková. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-7234-599-0
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje