Články
Poměrně často pěstovaný druh mexického rozchodníku i když často bývá nepojmenovaný, občas pod špatným jménem Sedum hernandezi. Sedum stahlii je charakteristický svými červenohnědě vybarvenými, křižmoprotistojnými, jemně ochlupenými , fazolovitými listy. Je drobnějším druhem a pokud ho pěstujete na přímém slunci, jsou stonky až do výšky 18 cm vzpřímené, listy hustě stěsnané a výrazně vybarvené. Pokud
Aloe aristata je charakteristické svým velkým množstvím listů s typickým jehlicovitým zakončením a typickými tečkami s ostnitým zakončením. V době květu jsou určující papírové listeny, které se objevují na květním stvolu. Druh se řadí do skupiny jihoafrických zakrslých aloí, společně s dalšími pěti druhy, kterými jsou A. bowiea, A. brevifolia, A. humilis, A. longistyla,
Agave neomexicana je jeden z nejkrásnějších zimovzdorných (odolných mrazu) druhů sukulentních rostlin . Oblastmi jejího výskytu jsou státyUSA – Texas, New Mexico a na severu Mexika, kde roste na skalnatých vápencových stráních a pastvinách, v nadmořských výškách okolo 1200 metrů. Svou odolností vůči mrazům, až – 29°C. se řadí mezi neodolnější sukulentní druhy, vhodné pro
Drobný, skvostný keříček, výrazně vybarvené a s interesantními, poutavými tvary listů, které však i při nejslabším doteku pouští stonku a padají k zemi. Tuto rostlinu v přírodě najdeme pouze uprostřed trnité buše, často výrazně hustě zapojené. Není divu, že spatřit K. rhombopilosa ve změti dřevitých stonků, pichlavých větví, opadaných listů a klacíků je velmi nesnadné.
Ochlupenými, tmavě zelenými, měkkomasými listy oděná vytrvalá rostlina dosahuje v přírodě přes 1 m. Nalezneme ji na písečných a kamenitých půdách až do výšek 2 000 m nad mořem. Osidluje zejména poloopadavé a opadavé lesy a buš. Oblast výskytu je východní část střední Afriky. Jedná se o zástupce sekce Kalanchoe, stejnojmenného rodu. Kalanchoe lateritia nás
Opět jeden z prutovitě rostoucích, výrazně proměnlivých druhů z Madagaskaru, který byl dříve zařazen k druhu Kitchingia. Tento rod je nyní celý zařazen do rodu Kalanchoe, sekce Bryophyllum. Během vývoje taxonomického řazení se druh pohyboval od rodu Kitchingia, do rodu Bryophyllum po rod Kalanchoe. P5es tyto nomenklatorické proměny je tento druh ozdobou , a to zejména svými poměrně
V roce 1976 Myron Kimnach objevil na západě Sierra Madre nádhernou rostlinu, kterou popsal jako nový druh rodu Echeveria s alabastrově bílými rozetami, rostoucí jednotlivě nebo v koloniích až dva metry v průměru. Ze sedmi vybraných klonů v roce 1977, kdy rostlina poprvé ve sklenících botanické zahrady v Huntingtonu vykvetla, bylo zjištěno, že se jedná o
Když jsem dnes ráno procházela naší zasněženou zahradou, uvědomila jsem si, že v záplavě všech rozchodníků, rodiol, netřesků a delosperem, tak trochu v ústraní, stojí jedna krásná a velmi odolná trvalka, která se na zahradách pěstuje už od dob našich prababiček – Bergenia. Není to sice klasický sukulent s dužnatými listy, ty má tuhé a
Říše sukulentních rostlin mě neustále překvapuje svou různorodostí tvarů. Vyjímkou není ani rod Aloe, ve kterém nalézáme drobné rostliny dorůstající jen několik centimetrů své velikosti v kontrastu s druhy dorůstajícími několika metrů, nabývajícími rozměrů mohutných stromů s typickými vrcholovými růžicemi na koncích svých větví. Mezi všemi 125 druhy jihoafrických druhů rodu Aloe vyniká
Sedum sedoides je stálezelený druh rozchodníku, který zdobí velké, bílé a velmi nápadné květy. Je to nádherná skalnička rostoucí na skalách a ve skalních štěrbinách, v oblastech Indie, Kašmíru a Pákistánu, v nadmořských výškách od 2000 do 3500 metrů, kde je prostředí s jen malou konkurencí ostatních rostlinných druhů. Je s podivem, že
V letošním roce uvádíme v našem zahradnictví na český trh několik novinek z okruhu mrazuvzdorných rozchodníků. Mimo jiné druhy je do kategorie novinek 2010 zařazen i kavkazský rozchodník, Sedum gracile. Jedná se o sukulent drobného vzrůstu, tvořící husté koberce složené z drobných šištic, složených z čárkovitých listů. Formou růstu se řadí do skupiny nízkých rozchodníků tvořících husté
Letošní způsob léta…..nesvědčí téměř nikomu. Sukulentíky se krčí chladem, místo toho aby předváděly svou krásu v plném růstu. Nadměrné mokro se přestává líbit i většině zimovzdorných sukulentů. Pestré vybarvení listů se vytratilo, stonky se pomalu ale jistě stávají oslabené a vytáhlé. Jedna z mála rostlinek, které toto chladné a mokré počasí vyhovuje je jihoamerický kříženec patřící do
Některé druhy rodu Echeveria včetně jejich mezidruhových kříženců jsou si podobné jako vejce vejci. Kromě několika drobných rozdílů je mnohdy není příliš jednoduché vzájemně je od sebe rozeznat. To je případ i drobného druhu Echeveria minima, Echeveria globulosa a kultivaru Echeveria ‘Vincent Catto’. V českých i evropských sbírkách koluje několik rostlin, které jsou vydávány za výše
Rostlina o které bych se ráda zmínila je objevila v mé sbírce na jaře letošního roku. Už při prvním pohledu mě zaujaly její jehličkovité listy uspořádané do husté růžice. Vzhled pro echverku poněkud méně obvyklý. Díky letošnímu jarnímu počasí, kdy téměř nesvítilo slunce, bylo poměrně těžké udržet její kompaktní růst. Rostlinka se začala trochu vytahovat a
Echeveria rodolfi byla popsána jako nový druh z Tamaulipas, Mexiko. (Mexiko, Tamaulipas, obec Hidalgo, 42 km západně od města Santa Engracia, na hranici s obcí Zaragoza, Nuevo León, nadmořská výška 1900 m nm; borové a dubové lesy. 14.října 1998, JG Martínez-Avalos 0819) Byla sbírána V roce 1998 v izolované lokalitě obce Hidalgo v blízkosti hranice státu
Rod Graptopetalum je zvláštní v tom, že obsahuje některé navzájem velmi odlišné druhy. Latinské jméno rodu na “Graptopetalum” odkazuje na charakteristický znak, který definuje celou skupinu. Okvětní lístky – petaly, mají na povrchu tmavé znaky červenohnědých teček nebo čar, budící dojem že jsou “vyryty” do povrchu buněk. Nutno však podotknout, že u některých druhů tyto
Když jsem před mnoha lety poprvé držela v ruce knihu Jana Gratiase – Sukulenty pro každého, okouzlila mě fotografie dosud mně neznámé rostliny v závěsném květináči. Drobné, modrozelené , výrazně sukulentní listy, pokryté záplavou šeříkově lila květů s titulkem Oscularia deltiodes. Musím se přiznat, že v té době jsem vůbec netušila co to jsou sukulenty,
Jestliže hledáte odolný sukulent pro pěstování na polostinném místě, pak Gasteria glauca je právě tou rostlinou. Vždyť i ve své domovině, Jižní Africe v provincii Eastern Cape, roste v roklinách, na sklaních útesech a houštinách v minerálních pískovcových půdách, poblíž vodních toků, v nadmořské výšce od 400 do 800 m. Průměrná denní maximální teplota dosahuje
Echeveria eurychlamis je velmi zajímavým a málo známým druhem pocházejícím z Peru. Protože se ve sbírkách vyskytuje vzácně, ráda bych Vám tuto rostlinu představila prostřednictvím těchto stránek. Už při získání dvou malých rostlinek mě zaujala jejich barva. Listy jsou zbarveny jemně zeleně s převažujícím zbarvením holubí šedi. Obě sazenice ve stadiu malých, třícentimetrových rostlinek jsem
Bohaté, přisedlé růžice složené ze 40 až 50 listů, modrozelené barva s červenými linkami podél okrajů. Květy barvy žluté. Tak by se dala jednoduše charakterizovat Echveria pulidonis, původem z mexického státu Puebla. Jedná se o nenáročný druh, který zvládne i přehmaty začínajících pěstitelů. Pulidoniska není ani náročná na své umístnění. Dobře zvládá letnění i slunečné místo na