karta rostliny zobrazena tento rok 152x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Roste u Černého moře a v Turecku v podobě vysokého až k zemi větveného stromu. Pod zemí vytváří hluboký kořenový systém. Kmen zůstává dlouhou dobu hladký. Větve jsou v mládí vystoupavé, pak vodorovné, zprvu zelené, později hnědé, holé, pupeny vejčité, špičaté a pryskyřičnaté. Jehlice jsou velmi husté, tuhé, dlouhé 2,5 - 3,5cm, kulaté až vykrojené, na spodních větvích špičaté, široké 2mm, na horní straně od konce do středu se stomatálními pruhy, na spodní straně s 2mi bílými pruhy. Šišky jsou válcovité, dlouhé do 15cm, široké do 5cm, šupiny široké 2,5 - 4cm, podpůrné vyčnívají a jsou zpětně zahnuté, dlouhé do 1cm, zakončené dlouhou špičkou. Existují vnitrodruhové taxony:
Je velmi otužilá s nároky podobnými J. řecké nebo bělokoré.
Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: