karta rostliny zobrazena tento rok 57x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Abies
Pochází ze Sibiře, Číny, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Mongolska. Dorůstá výšek 15 - 20 (i 35)m při průměru kmene do 1m. Dožívá se věku 150 - 200let. Borka je šedohnědá, hladká, s pryskyřičnatými puchýřky. Dřevo je bílé nebo nažloutlé. Větve jsou žlutošedé, lesklé, zimní pupeny kulovité, pryskyřičnaté, zelenavé. Jehlice jsou vystoupavé, vzácně hřebenité ve 2 postranních řadách, horní strana bledězelená, dlouhé 1,5 - 4cm, široké 1,5mm, na horní straně jsou 2 bíle pruhy, má 2 středové pryskyřičné kanálky, konec vykrojený, špičatý (na větvích se šišticemi i tupý). Lisováním se z nich získává olej používaný v aromaterapii. Samičí šištice hnědé nebo tmavěhnědé, válcovité, dlouhé 5 - 9,5cm, široké 2,5 - 3,5cm, semenné šupiny ve středu šištice ob3úhle vějířovité nebo vějířovitě lichoběžníkovité, dlouhé 1,7 - 2,5cm, široké 1,6 - 2,4cm, vyčnívající část hustě ochlupený, podpůrné šupiny klínovitě obvejčité v délce 1/3 až 1/2 semenných šupiny. Semena jsou zploštělá, ob3úhlá, velká 7mm, křídlo je částečně namodralé, klínovité, velké 0,7 - 1,3cm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovují ji chladnější vlhká místa s dobře propustnou půdou bohatou na živiny. Špatně snáší znečištěné ovzduší, teplo, sucho a trpí pozdními mrazíky.
Množí se semeny.
Synonyma: A. krylovii, A. pichta, A. sibirica f. alpina, A. sibirica var. alpina, Picea pichta, Picea sibirica, Pinus pichta
Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná. Růst větví je v přeslenu, zůstávají na nich jizvy po opadlých listech, pupeny jsou kulovité až vejčité či podlouhlé, seskupené po 2 - 5tiks. Jehlice bývají 2řadé, hřebenitě uspořádané, při odtržení zůstává větvička hladká, spodní stran mívá 2 bílé proužky. Kvete na jaře samčími a samičími šišticemi. Samčí šištice jsou žluté nebo červené, zelené, modré či růžovofialové, vejčité nebo dlouze válcovité. Samičí šištice jsou vzpřímené, umístěné na vrcholcích korunu, semenné šupiny široké, podpůrné úzké, ve zralosti dřevnaté, hnědé, rozpadavé a válcovité. Charakteristický je růst šíšek směrem vzhůru. Šišky nepadají na zem, rozpadají se na stromě a zůstávají po nich vřetena. Semena jsou 3hranná opatřená s velkým křídlem.
Vyhovují jim vlhké hlinité půdy bohaté na živiny.
Množí se semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: