Skalničky :
Magnoliopsida /
Ericales /
Ericaceae
/ Gaultheria
Roste v Číně a jihovýchodní Asii. Existují vnitrodruhové taxony:
- var. crenulata/var. hirsuta/G. crenulata/G. yunnanensis var. hirsuta - Guangxi, Yunnan; kmínky, řapíky listů, vřeteno květenství a stopky květů žláznatě ochlupené; listy na okraji štětinatě ochlupené
- var. hirta - Sumatra; větve jsou v mládí odstále hustě žláznatě štětinaté a jemně ochlupené; listy na spodní straně ochlupené; květenství hustě jemně ochlupené, občas s delšími žláznatě štětinovitými chlupy, koruna řídce ochlupená
- var. leucocarpa
- f. leucocarpa - Sumatra, Jáva; štíhlý šplhavý až poléhavý habitus; výška 0,25 - 3m; větve pružné, zpravidla převislé, v mládí načervenalé až růžovofialové, ochlupené i řídce štětinaté; listy vejčité, zašpičatělé až téměř ocasovité, tupě vroubkovaně pilovité, tuhé až téměř kožovité, tmavězelené, dlouhé 3,5 - 14cm, široké 1,5 - 6,5cm, horní zpravidla menší, báze prakticky srdčitá (i zakulacené až široce klínovitá), žilnatinu tvoří 3 - 4 páry žilek a řapíky dlouhé 3 - 9mm; květenstvím je jednoduchý (i větvený) úžlabní mnohokvětý hrozen, vřeteno délky 10cm, listen vejčitě kopinaté, listene vejčitě 3úhlé, ochlupené, dlouhé 1,5mm, vlastní květy mají 0,3 - 1cm stopku, kalich hluboce 5tidílný, dlouhý 2,5mm, uvnitř může být ochlupený, laloky jsou světlezelené až červené, vejčité, koruna zvonkovitá, bílá, nažloutlá až nazelenalá, okraje mohou být narůžovělé, krátce 5tilaločná, dlouhá 3,5 - 4mm, široká 3 - 5mm; plody bílé nebo narůžovělé, dlouhé 0,6 - 1,1cm, široké 6 - 9mm a obsahují hnědá 3úhle obvejčitá semena délky 0,5mm
- f. melanocarpa/G. leucocarpa var. melanocarpa; Malajský poloostrov, Sumatra a Jáva; květenství hustě nažloutle krátce ochlupené; plody tmavěčervené a temně růžovofialové
- f. scandens/G. leucocarpa f. pubescens - Sumatra, Jáva; květenství hustě krátce nažloutle ochlupené; plody bílé nebo narůžovělé
- var. psilocarpa/G. cumingiana/G. psilocarpa - Tchaj-wan, Filipíny; kmínky mohou být ochlupené, žláznatě ochlupené nebo řídce žláznatě štětinaté; květenství holé; plody holé, tmavěčervené až temně růžovofialové
- var. yunnanensis/G. crenulata/G. cumingiana/var. crenulata/var. leucocarpa f. cumingiana/var. pingbienensis/G. laxiflora/G. yunnanensis/Embelia vaniotii/Pieris fortunatii/Vaccinium yunnanense/V. yunnanense var. franchetiana - Čína, Tchaj-wan, Kambodže, Laos, Thajsko, Vietnam; výška 0,5 - 2m; kmínky vzpřímené; listy eliptické, vejčité až úzce kopinaté, zašpičatělé až ocasovité, pilovité, dlouhé 4 - 14,5cm, široké 2 - 6,5cm, báze tupá až zakulacená a řapíky dlouhé 3 - 8mm; květenství hroznovité, úžlabní, dlouhé 3 - 10cm, listeny dlouhé 2,5mm, vlastní květy mají 3 - 9mm stopku, kališní cípy široce 3úhlé, koruna bílá, zvonkovitá, dlouhá 6 - 7mm; plody zploštěle kulovité až kulaté, tmavěčervené až temně růžovofialové a průměru 4 - 7mm
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: Brossaea bandongensis, Brossaea leucocarpa
Rodové jméno bylo vybráno na počest francouzského lékaře a botanika dr. Jeana Francoise Gaultiera. Roste v Asii, Jižní i Severní Americe a Australasii v podobě stálezeleného keře až polokeře, zpravidla terestrického (pozemního) a obvykle bohatě větveného. Dorůstají různých výšek, naleznou se nízké druhy dorůstající méně než 10cm, ale také vysoké druhy až 2,5m nebo 5 - 6m. Větve jsou zpravidla plazivé až poléhavé. Listy jsou střídavé (i vstřícné), krátce řapíkaté, kožovité, zoubkované nebo pilovité (i celokrajné) a dlouhé 0,3 - 10cm. Květenství latnaté nebo hroznovité, růžové nebo bílé, listeny s listenci občas srostlé, vlastní květy zvonkovité s uzavírajícím se koncem, kalich vytrvalý, delší češule a 5tidílný. Plodem je aromatická tobolka v dužnatém kalichu, obsahuje mnoho drobných kulovitých až hranatých semen.
Některé druhy odolávají i naší zimě. Potřebuje kyselou humózní půdu, nejlépe písčitou v polostínu.
Množí se semeny, řízky nebo odnožemi.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Popis čeledě Ericaceae (Vřesovcovité)
Patří sem byliny, keře a při představě typického představitele vřesu dokonce možná překvapivě i stromy. Řadí se sem na 70 rodů s 2500 druhy. Roste převážně na severní polokouli. Listy obvykle vyrůstají střídavě, nemají řapík a mohou být tvořeny šupinami nebo jehličkami. Mají často kožovitý povrch. V drtivé většině na zimu neopadávají, jsou vždyzelené. Květy jsou oboupohlavné se 4 - 5ti okvětními lístky. Nejčastějšími květenstvími jsou hrozny, okolíky a chocholíky.
Rostlinám vyhovují kyselé půdy s menším obsahem živin. Díky tomu se často vyskytují v lesích, rašeliništích, atp.
Zdroje:
literatura:
- Aichele, D., M. Golte-Bechtle. Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Přel. H. Janáčková. Praha: Euromedia Group, k. s., 2005. 430 s. ISBN 80-7202-808-1
- Noordhuis, K. T. Zahradní rostliny. 4. vydání. Přel. Ing. M. Volf, CSc. Čestlice: Rebo Productions CZ, spol. s r. o., 2006. 320 s. ISBN 80-7234-567-2
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. 1. vydání. Praha: Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5
- kolektiv autorů Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN 978-80-7209-936-8
- Vácelav Zelený Rostliny Středozemí. 2. vydání. Praha: Academia, 2012. 510 s. ISBN 978-80-200-2088-8
- internetové zdroje