nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 384x
Kaktusy : Magnoliopsida / Caryophyllales / Cactaceae / Opuntia
Roste v USA a Mexiku v podobě keře nebo stromu. Dorůstá výšky (2,5 -) 3 - 6m při průměru kmene 30 - 40 (i 45)cm. Články jsou vejčité, eliptické nebo obvejčité, zelené až šedozelené nebo namodralé, dlouhé (20 -) (20 -) 25 - 50 (i 60)cm, široké (7 -) 10 - 20 (i 40)cm, areoly kosočtvercovité až prakticky kulaté, průměru 2 - 4 (i 5)mm, hnědě ochlupené, obsahují 1 - 6 (i 9) trnů, mohou být velmi zakrnělé, bělavé, hnědožluté až hnědé, štětinovité, šídlovité, mohou být mírně zahnuté, na bázi hranatě zploštělé, dlouhé (0,1 -) 0,3 - 2,5 (i 4)cm, glochidie nažloutlé, později hnědé a dlouhé do 2mm. Kvete žlutými oboupohlavnými květy o průměru 6 - 7 (i 10)cm na horní straně článků, vnější kališní lístky jsou žluté s načervenalým nebo zeleným středem, vejčité až obvejčité, špičaté nebo hrotité, mohou být zubaté, dlouhé 2cm, vnitřní korunní lístky jsou žluté až oranžové, narůžovělé, podlouhlé až obvejčité, zašpičatělé, hrotité, dlouhé (2 -) 2,5 - 3 (i 5)cm, široké 1 - 2cm. Plodem je žlutá až oranžová zpravidla beztrnná bobule délky (5 -) 6 - 8 (i 10)cm a průměru 4 - 6 (i 9)cm v barvě oranžové, růžové nebo žlutozelené a obsahuje světle hnědožlutá eliptická až prakticky kulatá semena délky 4 - 5mm a šířky 3 - 4mm. Existuje vnitrodruhový taxon:
Potřebuje suchou písčitou půdu a minimální zálivku. Není mrazuvzdorná.
Množí se semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Synonyma: Cactus decumanus, Cactus elongatus, Cactus ficus-indica, O. arcei, O. chinensis, O. compressa, O. cordobensis, O. ficus-barbarica, O. maxima, O. opuntia, O. vulgaris
ceny již od 22,00 Kč s DPHOpuncie pocházejí z Ameriky z oblastí od Kanady po jih Jižní Ameriky. Rostou v podobě keře nebo i stromu, mohou být vzpřímené i plazivé, zpravidla bohatě větvené. Tělo opuncie je článkovité. Každý článek je zploštělý a pokrytý trny (0 - 15ks v areole) v barvě bílé, žluté až hnědé, hnědočervené, šedé nebo černé, dlouhé až 17cm, dále jsou doplněné glochidiemi - krátkými křehkými křemičitými chlupy s drobným háčkem na vrcholu a zůstávají zapíchnuté v pokožce. Květy jsou oboupohlavné, občas pouze samčí, vnější korunní lístky jsou zelené až žluté, vnitřní světležluté až oranžové, růžové, červené až růžovofialové (i bílé). Vydrží zhruba 3 - 5 dnů a na noc se zavírají. Plody jsou zelené, žluté, červené nebo růžovofialové, kyjovité až válcovité, vejčité až obvejčité nebo i téměř kulovité, dlouhé 1 - 12cm, obsahují světležlutá až hnědožlutá či šedá zploštělá až kulatá semena. U některých druhů je možná konzumace.
Vyhovuje ji plné slunce, ale i polostín a dobře propustné suché půdy, ideálně skalky. Zálivka by měla být malá a pouze občasná. Některé druhy dokáží přežít i v našich podmínkách, ale mít výbornou drenáž.
Množí se řízky nebo semeny.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Pro Čechy je to velmi známá čeleď, přestože u nás kaktusy nerostou. Také mezi významnými botaniky-kaktusáři se vyskytuje jedno české jméno a to Alberto Vojtěch Frič 1882 - 1944 (o jeho cestách vyšel také komix v ABC v rámci cyklu Lovci zelených pokladů). Mnoho evropských sbírek je založeno na semenech dovezených českými dělníky, kteří do Ameriky jezdily na montáže. Některé druhy byly dokonce díky těmto zásilkám zachráněny před vyhynutím. Podle různých taxonomických pojetí existuje 120 - 220 rodů.
Název pochází z řečtiny. Vyskytují se především v Jižní a Severní Americe. Díky lidem se však rozšířily na všechny kontinenty. Patří mezi sukulenty. Většině z nich vyhovuje prostředí polopouště a stepy. Méně pak pouště a 1/20 dokonce na deštné pralesy s druhy epifyticky rostoucími na stromech, kterým vyhovuje rosení - např. Rhipsalis (Věšák). Z westernů lidi znají hlavně veliké několikametrové obry. Většina druhý ale nepřerůstá výšku 20cm. Celkový rozptyl je pak od 5mm po 15m. Vysoké druhy pak slouží často ptákům pro vybudování si hnízda jako náhražka dutin ve stromech. Člověk kaktusy kromě okrasné hodnoty využívá také v potravinářském průmyslu zejména k výrobě alkoholických i nealkoholických nápojů.
Typickým znakem kaktusu je areola, což je zakrnělá postranní větev. Listy jsou pak přetvořené v trny, které slouží jednak k odrazení zvířat k jejich poškození, ale vytvářejí také alespoň nějaký stín. Druhy které naopak rostou ve vysokých polohách jsou ochlupené. Povrch (kutikula) je velmi tuhý, aby dokázal odolávat ostrému sluníčku a teplu a zabraňoval tak odpařování vody. Květy jsou u kaktusů obzvláště krásné. Mohou nabývat různých barev. Například rod Mammillaria je známý tím, že květy vyrůstají na koncích stonků kolem dokola ve věnečcích. Dále asi každý bude znát vánoční kaktus.
Podle místa výskytu vyplývá, že většině kaktusů vyhovuje mírná zálivka, dobře propustný písčitý substrát (je ovšem nutné do něj dodávat minerály v hnojivu) a plné slunce. Na zimu snížit teplotu na 5 - 10°C a nezalévat vůbec. Tato fáze je většinou nutná k tomu, abyste rostliny donutily ke květu.
Množí se drobnými semeny nebo řízkováním. Oblíbené je také roubovaní. (Komerčně nabízené roubovance se mi zdají být ovšem kýčovité, což prezentuji čistě jako můj osobní názor.)
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
