nepřihlášen
Prodejci:
karta rostliny zobrazena tento rok 34x
Vodní a bahenní : Liliopsida / Poales / Poaceae / Molinia
Pochází ze severovýchodní Evropy a Asie. Roste ve vzpřímených trsech. Dorůstá výšky 0,3 - 0,6 (i 1,5)m. Je to největší tráva mokřadů. Své české druhové jméno dostala pro zvláštní morfologickou vlastnost. Její stébla totiž mají velmi dlouhý vzrcholový článek, takže kolénka, typická pro všechny trávy, zdánlivě chybějí, protože jsou skryta listovými pochvami na bázi. Listy jsou široké max. 0,5 - 0,8 (I 1)cm. Kvete ve štíhlé latě s víceméně vzpřímenými větvemi, nejnižší plucha je vejčitá, na vrcholu zakulacená, dlouhá 3 - 4 (i 4,5)mm a klásky jsou dlouhé 4 - 6 (i 8)mm. Existují vnitrodruhové taxony:
Vyhovuje mu plné slunce i polostín. Půda by měla být buď neutrální nebo mírně kyselá, i rašelinná, nikdy ne vápenitá a bohatá na živiny. Navíc může být vlhká i suchá. Je plně mrazuvzdorná.
Množí se dělením trsu nebo semeny.
kvete v měsících: 123456789101112 (pouze orientační, doba je závislá na místě na Zemi, počasí, atd.)
Jméno Molina je pojmenována po J. I. Molinovi (1740 - 1829), který byl kdysi znám popisováním chilské přírody. Stéblo je zdánlivě bez kolének. Ty jsou ale seskupené u báze a stéblo je tak zdánlivě tvořené 1 článkem.
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Řadí se sem na 400 rodů s cca 10 000 druhy. Pokud se rozhlédnete kolem sebe, tak všude spatříte zástupce této čeledi. Patří sem totiž všechny trávy (včetně obilovin a pícnin). Sami dobře uhodnete, že sem tedy budou patřit jednoletky, dvouletky i trvalky a že se jedná o byliny a jednodomé rostliny. Dále sem patří ale i dřeviny typu bambus a občas i liány. Díky univerzálnosti zástupce nalezenete na celé zemi a to i v téměr všech výškových pásmech a místech. Rádi se shlukují do trsů. Existují následující podčeledi:
Rostlinu většinou tvoří duté stéblo s kolénky. Pod zemí vytváří obvykle tenké kořínky ve svazečcích. Listy jsou většinou bez řapíku, jsou jednoduché čárkovitě nebo úzce kopinatě tvarované, občas ostře prohnuté podle střední žilky (žilnatina je souběžná), umístěné především v přízemní listové růžici. Květy bývají oboupohlavné, nečastěji seskupené do klásků (obdařených na spodní straně dvěmi plevami). Ty zase jsou seskupené ve stažené latě. Nejčastějším plodem je obilka a dále třeba nažka nebo bobule i oříšek.
Zdroje:
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura:
