karta rostliny zobrazena tento rok 33x
Jehličnany : Pinopsida / Pinales / Pinaceae / Pinus
Pochází z jihozápadu USA a severozápadu Mexika. Roste v podobě stromu. Dorůstá výšky až 24m při průměru kmene až 90cm. Kmen je rovný nebo pokroucený. Koruna je zakulacená, zploštělá nebo nepravidelná. Kůra je tmavěšedá, hluboce rýhovaná, větve rozkladitě vystoupavé, v mládí oranžovohnědé, později tmavěhnědé a drsné, pupeny vejčitě válcovité, tmavěhnědé, dlouhé 1 - 2,5cm, pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají po 2 ve svazečku, vytrvají 2 - 3 roky, mají délku 8 - 15cm, šířku 1,2 - 2mm, jsou mírně zkroucené, tmavě žlutozelené, na všech stranách se stomatálními pruhy, okraj je drobně pilovitý, konec špičatý a pochva má délku až 1,5cm. Samčí šištice jsou eliptické, dlouhé až 5mm, oranžové. Samičí šištice dozrávají 3. rokem, dlouho vytrvávají, vyrůstají často v přeslenech, bývají asymetrické, před otevřením kopinatě vejčité, později zakřivené, dlouhé 4 - 9cm, lesklé, jasně až světle červenohnědé, přisedlé nebo s až 1cm stopkami. Semena jsou šikmo eliptická, dlouhá 6 - 7mm, tmavěhnědá až černá s 1,5 - 2cm křídlem. Existují vnitrodruhové taxony:
Nepodařilo se mi získat fotografii. Máte-li nějakou k dispozici a není chráněna autorským právem, prosím o zaslání na: . Děkuji.
Synonyma: P. edgariana, P. muricata f. remorata, P. muricata subsp. anthonyi, P. muricata subsp. borealis, P. muricata subsp. remorata, P. muricata subsp. stantonii, P. muricata var. anthonyi, P. muricata var. borealis, P. muricata var. remorata, P. muricata var. stantonii, P. radiata var. binata, P. remorata
Roste v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe v podobě stálezeleného stromu nebo keře. Větve jsou pravidelné přeslenité. Větve mají dvojího typu, první jsou dlouhé s pouze šupinovitými listy a odstálými svazečky jehlic, druhé jsou krátké a mají jehlice po 2 - 7ks ve svazečcích. Jehlice na stromech zůstávají po dobu 2 - 12ti let, mohou být zkroucené, pryskyřičných kanálků může být 2 - 10 (i 20), báze je schovaná v blanité pochvě. Samčí šištice bývají v přisedlých klasovitých svazečcích na bázi větví a mají válcovitý nebo vejčitý tvar. Semenné šištice jsou stopkaté až téměř přisedlé, vzpřímené nebo převislé, kuželovité, válcovité nebo vejčité, zrají 2. - 3. rokem, semenné šupiny vytvářejí spirálu, dřevnatí, bývají zahrocené. Semena jsou jedlá, různého tvaru, bývají opatřená křídlem, mají 3 - 18 děloh. Vydávají příjemné aroma a díky větší velikosti pylu nejsou alergenní.
Mají rádi slunná a polostinná místa s písčitou kyselejší a humózní půdou. Borové jehličí vyrůstá ve svazečcích obklopených pochvou. Velkou sbírku borovic naleznete v arboretu Sofronka v Plzni.
Množí se semeny.
Tabulka uvádí jednoduché třídění borovic, se kterými se u nás nejčastěji setkáte. Třídění je provedeno podle počtů jehlic ve svazečku, což je jedno z klíčových hledisek při určování druhu borovice:
2 jehlice ve svazku (suché pupeny) | Pinus halepensis |
Pinus pinaster | |
Pinus pinea | |
2 jehlice ve svazku (smolnaté pupeny) | Pinus contorta |
Pinus heldreichii | |
Pinus mugo | |
Pinus nigra | |
Pinus rotundata | |
Pinus sylvestris | |
Pinus uncinata | |
3 jehlice ve svazku | Pinus jeffreyi |
Pinus ponderosa | |
5 jehlic ve svazku | Pinus aristata |
Pinus cembra | |
Pinus flexilis | |
Pinus lambertiana | |
Pinus parviflora | |
Pinus peuce | |
Pinus strobus | |
Pinus wallichiana |
Více informací získáte, pokud si zobrazíte celý rod rostliny.
Zahrnuje 11 rodů a na 250 druhů a to většinu u nás přirozeně rostoucích jehličnanů. Téměř všechny pochází ze severní polokoule.
Rostou v podobě stromů (zřídka keřů) do výšek 2 - 100m a kromě modřínu a pamodřínu (Larix a Pseudolarix) jsou stáezelené. Kmen mají přímý, s vyjimkou borovic nevětvený. Jehličí může vyrůstat protistojně, ve svazečcích nebo ve spirále. Tvoří samčí a samičí šišky, dlouhé 2 - 60cm pokryté ve spirále dřevnatými šupinami. Semena obvykle mají křidélko. Vývoj šišek může trvat 1, 2 a raritou jsou i 3 roky.
žádost o přidání nekomerčního odkazu / otevři všechny odkazy
literatura: